Vozítko Curiosity agentury NASA pořídilo fotografie podivně vypadajícího terénu, když se blížil k Antofagastě – relativně mladému, 10 metrů širokému impaktnímu kráteru, který se nachází na svahu hory Aeolis Mons v rozsáhlém kráteru Gale poblíž marťanského rovníku. Dvě černobílé fotografie těchto „šupin“ zveřejnila NASA již 14. dubna, zatímco barevný detailní snímek zveřejnil následující den na internetu Kevin M. Gill, softwarový a kosmický inženýr z Jet Propulsion Laboratory (JPL), která spadá pod NASA.

Tento zvláštní vzor připomínající šupiny upoutal pozornost vědců z NASA svým nemalým rozsahem. Táhl se totiž po prašném povrchu planety tak daleko, kam až kamery Curiosity dohlédly. „Útvary s takovýmto polygonálním vzorem jsme již viděli, ale nikdy se nám nezdály tak hojné. V mozaikách z kamery Mastcam se táhnou po zemi několik metrů,“ napsala Abigail Fraemanová, zástupkyně vedoucího projektu v JPL. Tým stojící za misí Curiosity se stále snaží přijít na to, jak se tento vzor na marťanském povrchu vytvořil.
Na Zemi se polygonální vzory na povrchu tvoří opakovaným roztažením a smrštěním zemního materiálu, které je způsobeno hlavně cykly zamrzání a tání v chladných nebo suchých prostředích. Mars je dnes možná suchý, pouštní svět, ale vědci se domnívají, že planeta kdysi měla hustou atmosféru a na svém povrchu tekoucí vodu v podobě jezer a řek, a možná dokonce i oceán. Vzor na povrchu proto může být další známkou dávných vod na Marsu i vodítkem k rozluštění historie planety.
Opakující se motiv?
Již v roce 2023 NASA zjistila, že na jiném místě na Marsu se nachází vzor dobře zachovaných, nápadně pravidelných šestiúhelníků, které se velmi podobají rozsáhlejšímu vzoru, jenž byl nyní objeven. Podle studie není zdejší úkaz výsledkem pouze jednoho období dešťů, ale mnoha. Bahno, které vyschne pouze jednou, praská ve tvaru písmene T. Během opakovaných cyklů vysychání se vzor vyvine do prasklin ve tvaru písmene Y. Tyto praskliny se šíří a spojují se navzájem, čímž vytvářejí šestiúhelníkový vzor, který se podobá včelím plástvím.

Je ještě příliš brzy na to, aby vědci s jistotou prohlásili, že se tato dvě místa svým původem shodují. Zatím stále nevíme, zda je minerální složení hornin na obou místech podobné. Očekává se však, že tyto informace poskytnou určité vodítko. Vozítko Curiosity shromáždilo data o Antofagastě, než se přesunulo dál na své cestě po úpatí hory. Vědci je nyní budou muset analyzovat, aby rozluštili, co stojí za tímto podivným vzorem. Stále více důkazů však podporuje představu, že příběh vody na Marsu byl mnohem složitější, než by se na první pohled mohlo zdát podle jeho prašného a suchého povrchu.
Mise Curiosity
Mise Curiosity, oficiálně Mars Science Laboratory, je jednou z nejambicióznějších výprav NASA k rudé planetě. Robotické vozítko o velikosti osobního automobilu přistálo v srpnu 2012 v kráteru Gale. Jeho hlavním úkolem je zjistit, zda na Marsu někdy v minulosti existovaly podmínky vhodné pro život.
Curiosity nese deset sofistikovaných vědeckých přístrojů, včetně laseru pro dálkové zkoumání složení hornin a plně vybavené palubní laboratoře pro analýzu odebraných vzorků. Během své cesty rover již prokázal, že v kráteru Gale kdysi tekla sladká voda a nacházela se zde jezera, která obsahovala všechny klíčové chemické prvky nezbytné pro život, jako jsou uhlík, vodík, dusík, kyslík, fosfor a síra.
Na rozdíl od svých předchůdců využívá Curiosity k pohonu radioizotopový termoelektrický generátor. Ten mu umožňuje pracovat nepřetržitě bez ohledu na prachové bouře nebo nedostatek slunečního svitu.

V současné době se Curiosity zaměřuje na průzkum hory Aeolis Mons, která se tyčí uprostřed kráteru. Postupným stoupáním vozítko v podstatě cestuje časem. Jednotlivé vrstvy sedimentů totiž odhalují miliardy let trvající historii klimatických změn Marsu.
Přestože byla mise původně plánována pouze na dva roky, díky mimořádné odolnosti stroje trvá již více než desetiletí a přináší nám tak neustále nové objevy a poznatky o Marsu.
