Nařízení EU o obnově přírody způsobí vlastníkům lesů po zavedení v Česku ročně ekonomické ztráty mezi sedmi a 14 miliardami korun. Při přepočtu na plochu lesů může jít o částku kolem 4000 Kč na hektar každého lesa včetně státních. ČTK to na dnešní konferenci Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů (SVOL) řekl jeho předseda Jiří Svoboda. Řešením by podle něj měla být kompenzace pro vlastníky lesů. Nařízení má zajistit, aby členské země do roku 2030 zavedly opatření k obnově přírody na pětině stanovených území dotčených lidskou činností.
Vrchní ředitel sekce lesního hospodářství ministerstva zemědělství Patrik Mlynář ČTK řekl, že bude-li mít opatření na vlastníky ekonomický dopad, je přímá kompenzace namístě.
Některými státy kritizovaná norma o obnově přírody je považována za nejdůležitější unijní pravidla pro ochranu přírodních druhů. Má zajistit obnovu poškozené přírody a podpora biologické rozmanitosti. Pro lesníky to podle Svobody znamená omezení těžeb, ponechání takzvaného mrtvého dříví, které se přirozeně rozloží, nebo nezasahování v době hnízdění ptáků. Vlastníci lesů podle něj takové dopady na hospodaření neunesou a zejména v oblastech po kůrovcové kalamitě to bude velký problém.
„Čekáme, že se k tomu někdo postaví a buď se nároky zmírní, což nevíme, jestli technicky lze, anebo někdo připraví kompenzaci,“ uvedl Svoboda.
Z evropského nařízení vychází nový Národní plán na obnovu přírody, jehož první pracovní návrh nedávno představilo ministerstvo životního prostředí. Plán by podle ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé) měl počítat například s obnovou ekosystémů jako mokřady, toky, zemědělská krajina, lesy i městská zeleň. Cílem je podle ministerstva posílení biodiverzity, lepší zadržování vody v krajině, zvýšení odolnosti vůči klimatické změně a zajištění dlouhodobého fungování ekosystémových služeb.
Mlynář uvedl, že zástupci ministerstva zemědělství i SVOL jsou v pracovních týmech, které se návrhem zabývají. „Pakliže bude nové opatření a bude mít nějaký ekonomický dopad na nestátní vlastníky, tak k tomu vždycky musí přijít přímá kompenzace. Ať už z programu životního prostředí nebo odjinud,“ míní Mlynář. Po skončení veřejného připomínkového řízení by zástupci ministerstva zemědělství a životního prostředí měli návrh uvést do konečné podoby a předložit vládě. „Ale opravdu chceme za každým opatřením vidět ekonomický dopad, který musí být proplacen,“ dodal Mlynář.
