Aktualizováno: 30. dubna 2026, 9:30 – článek byl doplněn a zpřesněn.
Spojené státy zvažují možnost omezit počet amerických jednotek působících v Německu. Uvedl to ve středu americký prezident Donald Trump, podle něhož rozhodnutí padne ve velmi krátké době. Trump v úterý kritizoval německého kancléře Friedricha Merze za údajnou německou neochotu podpořit USA ve válce proti Íránu.
Merz v pondělí uvedl, že je rozčarovaný z přístupu Spojených států a Izraele k možnému ukončení tohoto konfliktu, v jehož důsledku výrazně vzrostly ceny ropy a dalších surovin.
„Spojené státy studují a prověřují možné snížení počtu jednotek v Německu, rozhodnutí bude přijato během krátké doby,“ napsal Trump na své síti Truth Social.
V Německu slouží přibližně 36 000 amerických vojáků. K prosinci 2025 to byl druhý nejvyšší počet ze všech zemí, přičemž Japonsko bylo na prvním místě s přibližně 54 000 vojáky v aktivní službě.
Trumpova administrativa již během prezidentova prvního funkčního období hovořila o snížení jejich počtu zhruba o třetinu. Sdělil, že americkou vojenskou přítomnost v Německu omezí, protože je podle něj nákladná a nespravedlivá vůči americkým daňovým poplatníkům. Zároveň poukázal na energetické vazby Německa na Rusko a zpochybnil, proč by Spojené státy měly bránit zemi, která zároveň nakupuje velké objemy ruské energie.
Jeho nástupce Joe Biden však stahování zastavil a místo toho rozhodl o vyslání 500 dalších vojáků do Bavorska.
Trump tento týden kriticky reagoval na Merzovy poznámky, v nichž se německý kancléř negativně vyjádřil o postupu USA v Íránu. Merz uvedl, že „Íránci jsou zjevně silnější, než se myslelo, a Američané zjevně nemají přesvědčivou strategii ve vyjednáváních“. Dodal také, že Íránci Spojené státy ve vyjednáváních ponižují. Americký prezident zároveň podotkl, že podle něj německý kancléř připouští možnost, aby Írán získal jadernou zbraň, což Merz odmítá.
Merz nicméně 29. dubna sdělil, že jeho osobní vztahy s Trumpem zůstávají dobré, a to navzdory nedávné výměně kritiky ohledně války s Íránem.
Americký prezident kritizuje řadu evropských státníků, kteří odmítají přímé zapojení svých zemí do války, kterou na konci února zahájily USA a Izrael údery na Írán. Německo stejně jako Francie či Británie hovoří o tom, že jsou ochotné zabezpečit provoz Hormuzského průlivu klíčového pro transport ropy, plynu a hnojiv, ale až po skončení konfliktu.
