Členové Konzervativní strany ve Spojeném království zvolili novou předsedkyní Liz Trussovou, ministryni zahraničí. Stala se nástupkyní Borise Johnsona na postu premiéra. Ten se potácel v řadě skandálů.
Překvapení se nakonec nekonalo. V rozhodujícím kole členského hlasování o post předsedkyně britských konzervativců zvítězila Liz Trussová, současná ministryně zahraničí Spojeného království, se ziskem 57 % hlasů (více než 81 000 hlasů) nad bývalým ministrem financí Rishim Sunakem. Bývalý ministr financí získal 43 procent (asi 60 000 hlasů). Trussová se tak stěhuje i do sídla vlády na Downing Street.
Okamžitě oznámila „odvážný plán“ na snížení daní a růst. Po Margaret Thatcherové a Therese Mayové je třetí ženou v čele britské vlády. Královna Alžběta II. jmenuje Trussovou premiérkou toto úterý na svém zámku Balmoral ve Skotsku.
V pátek skončilo hlasování 200 000 členů konzervativních toryů o příštím předsedovi strany. Nyní byl oznámen výsledek. Trussová v poslední době jasně vedla ve všech průzkumech.
Skepse mezi voliči toryů v roce 2019
Britská média a političtí pozorovatelé v posledních týdnech stále častěji shodně předpovídali vítězství Trussové. Přesto to pro poslankyni z jihozápadního Norfolku, která se narodila v roce 1975 a do roku 1996 patřila k liberálním demokratům, nebylo vítězství od začátku do konce.
V závěrečném kole před zahájením hlasování o členech, v němž se předem vybírali poslanci toryů, zaostala za Sunakem o 32 % ku 38 %. Trussová jen těsně předběhla ministryni obchodu Penny Mordauntovou, která nakonec narazila na „woke“ image. Jako bývalá ministryně pro rovnost si tuto image vysloužila svými výroky o transsexualitě ve stranických kruzích.
Dokonce i mezi voliči toryů v roce 2019 průzkumy ukázaly skepsi vůči kandidátce. Nedávno zveřejněný průzkum deníku Guardian ukázal, že pouze 21 % z nich si myslí, že Trussová má předpoklady stát se premiérkou. Ve srovnání s předchozím průzkumem z 3. srpna se jedná o pokles o devět procentních bodů. O Sunakovi se 29 % voličů Konzervativní strany v roce 2019 vyjádřilo, že je způsobilý pro funkci hlavy vlády. Za tímto účelem je také určen vítězný kandidát členské ankety.
Volby jako zúčtování s „Johnsonovými zrádci“
Nakonec se 160 000 členů rozhodlo pro Trussovou a analytici si nyní lámou hlavu nad tím, jak se jí podařilo stát se mezi nimi favoritkou. Důvody jsou složité a do značné míry souvisejí s vnitřní citlivostí strany.
Někteří konzervativci doufají, že by se Trussová mohla vyvinout alespoň v časovanou podobu Margaret Thatcherové. Tato naděje se již ukázala jako iluzorní v souvislosti s neúspěchem premiérky Theresy Mayové.
Jiní neodpouštějí vlastním stranickým kolegům palácovou vzpouru proti odcházejícímu šéfovi vlády Borisi Johnsonovi. Rishi Sunak, kterého kampaň Trussové úspěšně označila za údajného vůdce nespokojenců, byl tím, na koho se soustředil hněv. Koneckonců na protest proti Johnsonovu postupu při řešení skandálů kolem ministerských večírků během minulých covidových lockdownů odstoupil z funkce.
Trussové se navíc v kampani podařilo povýšit hlasování na souboj mezi údajně přízemní dcerou malých lidí a uhlazeným majitelem bohatého sídla. Ten by byl jen díky svému bohatství vzdálen životu obyčejných pracujících lidí. Trussová hrdě prohlašovala, že nosí náušnice za 4,50 libry šterlinků (5,22 eura). Její protivník naopak dával přednost botám Prada za stonásobek ceny.
Sunak proti tomu nenašel žádný recept. Ani jeho snaha získat body odkazem na liberálně demokratickou minulost Trussové a původní protibrexitový postoj nebyla korunována úspěchem. Kandidát se zřekl možnosti prezentovat se jako oddaný rodinný muž ve srovnání s Trussovou, která v polovině roku 2000 udržovala mimomanželský poměr s poslancem.
Liz Trussová těží ze své přizpůsobivosti
O její „přizpůsobivosti“, kterou potvrzují političtí pozorovatelé, svědčí i to, že se Trussová během několika let dokázala z frakce zastánců setrvání v EU stát miláčkem zastánců brexitu. Rok po brexitu prohlásila, že by podpořila i vystoupení, pokud by došlo na nové hlasování.
V posledních týdnech to ukázala i tematicky – z prudce rostoucích cen energií udělala téma. V deníku Sun uvedla, že „poskytne okamžitou podporu, aby se lidé nemuseli potýkat s nezaplatitelnými účty za energie“. Zároveň slíbila plošné snížení daní, aby se investice nezastavily. Sunak tento plán označil za „pohádku“.
Trussová chce také zpřísnit otěže Bank of England, což vyvolává obavy v londýnské City, ale o to více je vítáno konzervativní základnou.
Budoucí britská premiérka zdůrazňuje EU, že má zájem na „pozitivních vztazích“. V případě, že by se nepodařilo dosáhnout dohody o nevyřešených sporech, byla by však připravena pozastavit platnost protokolu o Severním Irsku, a tím i dohody o vystoupení. Současně dala jasně najevo, že nebude souhlasit s případným vystoupením Skotska ze Spojeného království. O to naopak usiluje její vládní strana SNP.
Britští konzervativci v defenzivě
Kromě pravicového křídla toryů se Trussové podařilo získat na svou stranu také zahraničněpolitické jestřáby. Od eskalace ukrajinské krize, která začala ruskou vojenskou ofenzívou v únoru, se Trussová projevuje jako bezvýhradná podporovatelka vlády v Kyjevě a kromě dodávek zbraní se také opírá o stále konfrontačnější rétoriku vůči Kremlu. V jedné televizní debatě dokonce prohlásila, že by v krajním případě vojenské konfrontace mezi Ruskem a NATO použila jaderné zbraně.
Zároveň se však zdá, že Trussová je ve vlastním zájmu ochotna přistoupit na kompromis s nezápadními státy. Zdůraznila například, že chce zintenzivnit spolupráci se Saúdskou Arábií. Tímto způsobem chce zajistit bezpečnost dodávek energie. Kromě toho je Velká Británie na pokraji uzavření komplexní dohody o volném obchodu s Indií, a to i díky její přípravné práci ve funkci ministryně. EU v tomto projektu již deset let nedosáhla žádného pokroku.
Kolik toho může Trussová jako premiérka skutečně realizovat, zůstává nejasné. Jejím prvním úkolem bude sjednotit nedávno rozdělenou frakci toryů a přesvědčit své bývalé skeptiky.
Poté má necelé dva roky na to, aby přinesla konzervativcům reprezentativní politické úspěchy. Příští volby do Dolní sněmovny se budou konat nejpozději v lednu 2025. V současnosti opoziční Labouristická strana pod vedením Keira Starmera by v něm zvítězila s jasným náskokem s necelými 42 procenty hlasů a 333 předpokládanými mandáty. Ten vystřídal Jeremyho Corbyna, který byl považován za radikální levici, jako umírněná alternativa.
Podle pozorovatelů to konzervativcům výrazně usnadnilo vítězství ve volbách. Toryové mají nyní něco málo přes 31 % a 222 křesel. Skotští nacionalisté mohou očekávat 51 křesel, liberální demokraté 19 a DUP osm. Všechny ostatní strany mají 17 křesel.
(S využitím materiálů afp a dpa)
Z původního článku německé redakce deníku The Epoch Times přeložila G. K.
