Když předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová hovořila ve včerejším projevu o stavu Evropské unie, nelegální migraci, která v posledních letech dosahuje rekordních čísel, se věnovala pouze krátce. Důraz kladla zejména na odsuzování pašeráků, kteří migranty do Evropy převáží, aniž by rozebírala, jakými konkrétními kroky hodlá příval migrantů zastavit.
V jednom měla zcela jistě pravdu. Legislativa bloku je v tomto směru zastaralá a „potřebuje naléhavou aktualizaci“. Tou má být nový pakt o migraci a azylu, který má vytvářet společnou migrační a azylovou politiku pro celou Evropskou unii.
„S paktem vytváříme novou rovnováhu mezi ochranou hranic a ochranou lidí, mezi suverenitou a solidaritou, mezi bezpečností a lidskostí,“ uvedla 13. září Von der Leyenová.
„Při navrhování řady operativních opatření k řešení bezprostředních a přetrvávajících výzev podél migračních tras se strukturální řešení opírají o společnou migrační a azylovou politiku EU,“ píše se v dokumentu Stav unie v roce 2023 (pdf).
Europoslanec Tomáš Zdechovský, který se migrací zabývá dlouhodobě, se domnívá, že nová dohoda nebude k zastavení migračních vln stačit. „Vidíme, že čísla rapidně rostou a nový migrační pakt, na kterém se státy dohodly, není dostatečně ambiciózní řešit migraci v horizontu dalších deseti dvaceti let. Příval migrantů bude raketově růst, vidíme to na těch číslech. Pro pašeráky je to výhodný byznys a stále přichází s novými metodami,“ řekl pro Epoch Times Zdechovský.
Tak jako předsedkyně Evropské komise, i on je za posílení evropských agentur jako Frontex, Europol a Eurojust a zpřísněnou ochranu hranic, ale vadí mu povinné kvóty. „Samotný pakt není dobrý, bavíme se v něm o povinné solidaritě, což je eufemismus pro povinné kvóty. My buď musíme přijmout migranty, nebo za ně zaplatit. Čím více jich bude na hranicích, tím více budeme platit. A budeme to dělat proto, protože jsme se shodli na nefunkčním paktu,“ uvedl europoslanec.
Na svém profilu na platformě X (bývalý Twitter) napsal po projevu šéfky Evropské komise, že „laxní přístup k nelegální migraci je cestou do pekel“.
Nebývalý nárůst běženců
V současnosti se EU snaží řešit nelegální migraci prostřednictvím tzv. akčních plánů pro jednotlivé problematické regiony, kudy do Evropy běženci proudí. Jedná se o centrální Středomoří, západní Balkán a západní Středomoří a Atlantik. Dokument Stav unie 2023 tvrdí, že opatření měla značný dopad na počty nelegálních přistěhovalců. „Opatření přijatá EU, členskými státy a mezinárodními partnery přispěla k významnému snížení počtu nelegálních vstupů,“ uvádí dokument.
Navzdory těmto opatřením a tvrzením o jejich úspěších vykreslují data opačný obrázek. Evropská pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) na svých stránkách uvádí čerstvé statistiky, které evropské lídry zřejmě nepotěší.
Agentura odhalila na vnějších hranicích EU za prvních osm měsíců roku 2023 přes 232 tisíc nelegálních přechodů hranic. Jde o nárůst o 18 %, „což je podle předběžných výpočtů nejvyšší celkový počet za období leden–srpen od roku 2016“, poznamenává agentura.
Nejoblíbenější trasou běženců nadále zůstává centrální Středomoří. Počet neoprávněných přechodů na této trase se téměř zdvojnásobil (+96 %). „Trasa přes centrální Středomoří představovala v letošním roce polovinu všech nelegálních přechodů do EU,“ uvádí Frontex, který má k dispozici pouze 2750 stálých důstojníků sboru a zaměstnanců a na svých stránkách aktivně inzeruje nová pracovní místa.
Jenom v srpnu 2023 bylo zjištěno 56 900 případů neoprávněného překročení hranic na vnějších hranicích EU, což představuje meziroční nárůst o 39 %. To je nejvyšší cifra od února 2016.
Frontex ve své výhledové analýze očekává, že neregulérní migrace bude v příštím roce nadále pokračovat v oživení po poklesu v covidových letech, protože „socioekonomické motivační faktory v mnoha zemích původu jsou zhoršeny globálním hospodářským poklesem a rostoucí inflací“, uvádí agentura.
Dalším faktorem jsou nestabilní politické podmínky v oblasti afrického Sahelu a dalších třetích zemích, přičemž ekonomická situace v zemích EU zůstává pro ekonomické migranty dostatečným lákadlem. Agentura upozorňuje také na rostoucí napětí mezi obyvateli třetích zemí na východ a na jih od Evropy, kde se tolerance se stupňujícím počtem migrantů snižuje.
Zákonodárci EU kritizovali Evropskou komisi za to, že neuznává narůstající důkazy o hrubém zacházení tuniských úřadů se subsaharskými migranty, včetně nezákonných odsunů, rasové nenávisti a porušování lidských práv.
Začátkem srpna bylo na libyjském území poblíž tuniských hranic nalezeno 27 mrtvých migrantů, několik dní poté, co ministr vnitra Kamel Fekih připustil, že malé skupiny migrantů byly zatlačovány zpět do pouštní oblasti sousedící s Libyí a Alžírskem, napsal server Euronews.
Usnadnění legální migrace
Jak ve svém proslovu poznamenala von der Leyenová, ilegální migraci lze řešit i rozvíjením legálních možností migrace. Dokument Evropské komise uvádí, že usnadněním azylového řízení pro kvalifikované pracovníky ze třetích zemí lze nejenom snížit počet nezákonných běženců, ale rovněž posílit ekonomiky členských zemí, které potřebují zahraniční talenty.
Její názory kvituje i Zdechovský: „Evropa bojuje o své místo předních ekonomických velmocí, a proto nezbytně potřebuje kvalifikovanou pracovní sílu. Zdlouhavý imigrační proces vysoce kvalifikované pracovníky odrazuje, a konkurenceschopnost EU je tak v ohrožení.“
Otázkou zůstává, kolik z nelegálních migrantů patří do kategorie kvalifikovaných pracovních sil, které Evropa tolik potřebuje.
