Přestože snahy evropských orgánů dohodnout se na konečném znění zákona o sledování veškeré komunikace na internetu stále vycházejí vniveč, Evropská komise se nevzdává a spustila v některých státech EU kritizovanou reklamní kampaň prosazující pouze výhody plošného monitoringu obsahu. Jednou z těchto zemí je i Česká republika.
Ve snaze bojovat proti pedofilii přišla Evropská unie s návrhem zákona, který přikazuje společnostem monitorovat všechnu digitální komunikaci (zprávy, e-mail, chat) a na základě umělé inteligence vyhodnocovat, zda nejde o potencionálně nelegální obsah.
Tento návrh EP a EK „pro prevenci a boj se sexuálním zneužíváním dětí“ je známý také jako „Chat Control“ (Kontrola chatu). Jeho cílem má být zabránit sexuálnímu zneužívání dětí prostřednictvím internetu tím, že se bude detekovat a nahlašovat pedofilní obsah.
Návrh zákona v Radě Evropské unie nezískal 14. září dostatečnou podporu a některé státy v pracovní skupině pro vymáhání práva k němu vyslovily připomínky. Návrh má řadu podporovatelů, ale i odpůrců, a to jak v rámci orgánů EU, tak mimo ni.
Jedním z nejčastějších protiargumentů je fakt, že taková legislativa by porušovala základní práva občanů unie a učinila by z bloku „Velkého bratra“. Jiní mají obavy z toho, že by orgány mohly postupně monitorovat i jiný obsah, jež označí za „škodlivý“ anebo že půjde o konec bezpečného šifrování. Další vidí problém v tom, že umělá inteligence bude falešně hlásit miliony nevinných občanů jako podezřelé.
Samotní právníci Rady EU seznali, že návrh zákona, který Evropská komise představila poprvé před rokem a půl, by byl v současné podobě nelegální a v rozporu s právem na soukromí. Evropská komise se proto snaží o revize podle námitek jednotlivých států a dál propaguje přínos sporné právní úpravy pro veřejnost.
Zavádějící reklama
Jak poznamenává na svých stránkách nizozemský podnikatel a odborník v oblasti digitálních inovací a práva Danny Mekić, již druhý den potom, co návrh před Radou EU neprošel, Evropská komise si na X (bývalý Twitter) zadala placenou reklamní kampaň zaměřenou na země, které podle uniklého zápisu ze schůze měly výhrady proti některým pasážím textu.
Reklama má vzbudit dojem, že drtivá většina občanů dané země podporuje zákon proti pohlavnímu zneužívání dětí on-line. V případě Česka vypadá reklama následovně:
Mekić na svých stránkách mylně uvádí, že Česká republika je mezi zeměmi, které měly vůči návrhu výhrady, ale podle naší analýzy záznamu ze schůzky pracovní skupiny tomu tak není, stejně jako v případě Belgie.
Částečné výhrady či návrhy na změnu měly: Estonsko, Itálie, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Slovinsko, Švédsko. Reklama byla zadána v zemích: Belgie, Česká republika, Finsko, Nizozemsko, Portugalsko, Slovinsko a Švédsko.
V tomto ohledu tedy nemá pravdu, že by šlo o kampaň cílenou vyloženě na země, jejíž zástupci vyslovili jisté pochybnosti. Nicméně vznáší validní argument, že reklama je zavádějící. Ostatně na to upozorňuje i samotný X v komentáři pod reklamou.
„Tato reklama je zavádějící. Návrh umožňuje EU skenovat všechny zprávy a obrázky v telefonech všech lidí. Průzkum tuto skutečnost zamlčuje a hovoří o „ONLINE zprávách, e-mailu, chatu a sociálních médiích“. „Většina občanů návrh podporuje“ je tedy nesprávné.“
Mekić namítá, že „tvrzení, že navrhovanou právní úpravu by podpořila většina Evropanů na základě průzkumu“ není správné, protože „poukazuje pouze na výhody, ale nikoli na nevýhody navrhované právní úpravy. Naopak průzkumy výzkumných firem YouGov a Novus, které upozornily na nedostatky, neprokázaly u evropské populace prakticky žádnou podporu návrhu.“
Zobrazení jen pro některé
Ve snaze ovlivnit evropské veřejné mínění však zašla Evropská komise ještě dále, poznamenává nizozemský právník. „Zpráva o transparentnosti společnosti X ukazuje, že Evropská komise také použila „mikrocílení“, aby zajistila, že se reklamy nezobrazují lidem, kteří se zajímají o soukromí, a euroskeptikům.“
Jde o osoby, které se zajímají o Juliana Assange, přiklání se k názorům Viktora Orbána nebo Nigela Faragea nebo fandí německé AfD. „Z nejasných důvodů byli vyloučeni i zájemci o křesťanství,“ doplňuje Mekić.
Toto mikrocílení s vyloučením politických a náboženských oponentů porušuje reklamní politiku společnosti X, a dokonce i evropský zákon o digitálních službách, který Evropská komise letos zavedla, podotýká Mekić.
Podle něj se takové kampaně snaží ohýbat názory občanů „podle své vůle taktikou, která děsivě připomíná dezinformační kampaně během amerických voleb a Brexitu, jako je používání manipulativní reklamy, zavádějící statistiky a mikrocílení založené na náboženství a víře“.
Jednání o konečné podobě Chat Control bylo prozatím v unii odloženo a řešit ho bude až další předsednická země, která nastoupí od nového roku po Španělsku.
