Euro 7, emisní norma navrhovaná Evropskou komisí, bude podle některých kritiků znamenat, že evropské automobilky již nebudou schopny vyhovět stanoveným limitům. Kvůli nim prý nebudou moci nadále vyrábět automobily se spalovacími motory, dojde k jejich zkrachování a následné vlně nezaměstnanosti.
Jiní vidí v emisní normě další krok směrem k zelené politice, který pobídne automobilový průmysl, aby se přeorientoval na výrobu elektromobilů, což bude vyžadovat nové technologie, zvýšení těžby surovin pro výrobu baterií, zvětšení výroby elektrické energie a vyřešení otázky recyklace tun vysloužilých elektrobaterií.
Společně s předjímaným vzestupem elektromobilů se bude muset také rozvíjet síť elektrických dobíjecích stanic.
Vývoj ohledně normy v Evropském parlamentu komentoval nedávno europoslanec Alexandr Vondra (ODS), který naznačuje vzestup odporu vůči normě mezi evropskými politiky.
„Výbor Evropského parlamentu pro životní prostředí právě schválil mou zprávu k návrhu Euro 7. Poměr hlasů 52:32. Zeleno-socialistická levice poražena,“ píše Alexandr Vondra. „Poprvé za 4 roky zcela jiná koalice v Evropském parlamentu. Ve výsledku zachováme cenovou dostupnost aut se spalováky a udržíme lidem práci v autoprůmyslu.“
Podle premiéra Petra Fialy zůstanou díky zásahům do návrhů normy osobní automobily „cenově dostupné a zůstanou také zachována pracovní místa v automobilovém průmyslu,“ reagoval premiér Petr Fiala na první ústupky. „Jasně se ukazuje, že naše práce nese svoje ovoce a původní návrh normy tak již nikdo nechce.“
Oznámení Vondry přichází jen několik týdnů po setkání ministrů členských států EU, kteří se na zasedání Rady pro konkurenceschopnost v Bruselu shodli na mírnějších parametrech nové emisní normy Euro 7, než kterou navrhovala Evropská komise. Podle ministra dopravy Martina Kupky se česká strana na návrhu podílela významně.
Na jednání pléna Evropského parlamentu by se měla nová norma dostat v první polovině listopadu 2023.
Diskusi o nové normě bude moderovat Španělsko, které parlamentu nyní předsedá a které je automobilovému průmyslu více nakloněno.
Na přelomu mezi roky 2020-2021 se někteří obávali, že Euro 7 bude znamenat konec spalovacích motorů, nebo reagovali, že vlastnit automobil se v EU v příštích letech stane luxusem. Současný vývoj ukazuje reálný odpor proti nové normě.
Potřebné změny – ekologie, energetika
Ke zvýšení výroby elektromobilů bude zapotřebí zvýšit těžbu lithia nebo kobaltu.
Podle kritiků ke zvýšené ochraně životního prostředí nedojde, pouze jeden problém vystřídá druhý. Těžbu ropy vystřídá těžba kovů, spaliny vystřídá elektrosmog a nutnost vypořádat se s tunami prošlých baterií.
Další věcí je nutnost zvýšené dodávky elektrické energie, což bude vyžadovat rozšiřování nejen atomových elektráren, ale i elektráren uhelných, které musejí řešit náhlé výkyvy v síti a pro něž podle expertů na energetiku není prozatím žádná alternativa, která by je nahradila.
„Němečtí zákazníci a daňoví poplatníci již museli zaplatit 500 miliard eur za experiment energetické transformace.“ Pravil Christoph Canne, expert na energetiku, v srpnu 2023 v rozhovoru pro portál Corrigenda*
Christoph Canne, člen představenstva think tanku Vernunftkraft, tak reagoval na plány současné německé vlády, které by měly německou energetiku přetransformovat na obnovitelné zdroje jako jsou vítr a slunce. Ty jsou však v otázkách dodávky energií rovněž značně nestabilní a nepředvídatelné.
Premiér Fiala měl zpočátku výhrady i vůči tzv. Zelené dohodě pro Evropu (European Green Deal). Později ale prohlásil, že se již stala realitou, se kterou je třeba počítat a přizpůsobit se jí.
Proto Fiala navrhuje rozběhnout těžbu lithia na Cínovci a vystavět gigafactory, která by lithium zpracovávala a vyráběla baterie do elektromobilů. Fiala rovněž podporuje rozšíření atomových elektráren v ČR.
Politická strana Svobodní organizuje v českých městech petici za zachování aut na benzín a naftu. Krom jiného vidí nebezpečí elektromobility v závislosti na Číně.
