Někteří experti poukazují na to, že pokud jde o Národní očkovací strategii, její schvalování často probíhá záměrně bez přizvání kritických hlasů. Jedním z nich je imunoložka Zuzana Krátká, která je členkou Sdružení matematiků, imunologů a statistiků (SMIS), a se kterou o tom vedl deník Epoch Times rozhovor.
Ve svých textech jste zmínila, že senátoři a poslanci „hrají hru na schovávanou“ a vyhýbají se otevřené diskusi o sporných bodech očkovací strategie. Jak se to v praxi projevuje?
Opakovaně se o jejich schůzích na téma vakcinace dozvídáme ex post, většinou jen díky statusům politiků na sociálních sítích. Minimalizují tak riziko, že by museli diskutovat o rizicích vakcinace, a toto citlivé téma tak prochází veškerým schvalováním, ať už ve výborech nebo v plénu, bez problémů.
Ještě zajímavější hra na schovávanou se odehrála v Poslanecké sněmovně. Na Výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny, kde se v dubnu téma veřejně projednávalo, nebyl žádný prostor v diskusi mimo pozvané hosty. Detaily měl následně řešit podvýbor pro veřejné zdravotnictví, prevenci, epidemiologii, vědu a výzkum.
Opakovaně se o jejich schůzích na téma vakcinace dozvídáme ex post… Minimalizují tak riziko, že by museli diskutovat o rizicích vakcinace
— Zuzana Krátká, imunoložka
Předsedu výboru Jiřího Maška jsme za sdružení SMIS žádali o možnost se schůzky účastnit, ale opověď jsme neobdrželi a po urgenci dostali odpověď, že se „příští týden spojíme“, ale spojení se nekonalo a ani na třetí mail jsme odpověď nedostali.
Je zajímavé, že už když poprvé krátce odpovídal, věděl, na rozdíl od nás, že ono jednání podvýboru na téma Národní očkovací strategie již proběhlo. Schůzka byla svolaná narychlo, konala se 26. května krátce po poledni před schůzí sněmovny. Prezentace ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška ani zápis z jednání k dispozici na webu nejsou a pozvánka na schůzi byla zveřejněná na webu sněmovny až 28. května, tedy dva dny poté.
Dokument Národní očkovací strategie uvádí, že chce zvětšit informovanost a důvěru veřejnosti v očkování prostřednictvím „otevřené a srozumitelné komunikace“ a „podporou dialogu mezi odborníky, zdravotnickými pracovníky a veřejností“. Z Vašeho kritického článku jsem pochopil, že v praxi tato myšlenka nefunguje…
Dialog se nekoná. Je tomu právě naopak.
V mainstreamových médiích panuje jednostranně zaměřená informační kampaň s jasnými tezemi: 1) vakcinace je jediným preventivním nástrojem, kterým lze předejít infekcím, 2) vakcinace je vhodná pro všechny věkové skupiny bez rozdílu, 3) vakcinace je jednoznačně ekonomicky přínosná, náklady na léčbu nemocí jsou vždy vyšší než náklady na očkování vybraných skupin či celé populace a 4) vakcíny jsou bezpečné a ochrana, kterou poskytují, je efektivní.
Mnoho z nás, kteří jsme do roku 2021 nepochybovali o významu a bezpečnosti vakcinace, jsme však kvůli covidovým vakcínám ve střehu. V přímém přenosu jsme viděli, čeho jsou vakcinologové a producenti vakcín schopni, a proto nyní pečlivě vážíme každou dávku aplikovanou sobě i svým dětem.
Sledujeme, jaké studie vycházejí a jak jsou odbyté. Proto se snažíme o návrat ke kritické diskusi.
Všimněte si, že stejným termínem „vakcíny“ označujeme očkovací látky, které navozují imunitu, která chrání dlouhodobě (např. proti hepatitidě) i očkovací látky, které navodí imunitu na pár měsíců (proti chřipce). Vakcína jako vakcína, vakcinologové se snaží vyvolat zdání, že je možné navodit kolektivní imunitu např. proti respirační nemoci jakou je chřipka či covid.
Ministerstvo podporované médii pořád ještě zkouší s veřejností a zdravotníky hrát hru na „naočkuj se proti chřipce, zachráníš své pacienty“.
Často slýcháme, že je třeba vést diskusi na základě „medicíny založené na důkazech“. Slýcháme ale také oprávněnou kritiku, že například důkazy pro některé části Národní očkovací strategie chybí (viz údajná analýza spol. Value Outcomes / IQVIA) nebo se odvolávají na nepřesná data…
Politici se vyhýbají diskusi s kritiky Národní očkovací strategie.
Je legrační, jak sice chtějí „medicínu založenou na důkazech“, ale nikdo z nich si není ochotný ověřit pravdivost informací či vůbec samotnou existenci dat, která jim autoři NOS předloží.
Stačí si porovnat výstupy Ministra zdraví a Ministerstva zdraví respektive Adama Vojtěcha na sociálních sítích a víte, odkud vítr fouká.
— Zuzana Krátká, imunoložka
Ta zmiňovaná ekonomická analýza přínosnosti očkování proti chřipce dosud předložena nebyla. Zmiňoval ji i ještě jeden subjekt, na který bychom neměli při této příležitosti zapomenout – nezisková organizace Ministr zdraví, který jen nahradil dřívější Meses, ale najdeme v něm lidi, jako jsou P. Smejkal či R. Maďar nebo D. Dzúrová.
Stačí si porovnat výstupy Ministra zdraví a Ministerstva zdraví, respektive Adama Vojtěcha na sociálních sítích a víte, odkud vítr fouká.
Ohledně zmiňované diskuse, jaké vidíte možnosti nebo řešení současné situace. Povede se diskuse v médiích namísto napřímo a nebude se tím nadále zvětšovat i ona kritizovaná nedůvěra lidí v očkování jako takové?
Je dodiskutováno. V současné situaci nevidím nic, co by zabrzdilo akce, které má Adam Vojtěch s vakcinology a se svým týmem rozběhnuté.
Pokud je politikům jedno, kolik a za co se utratí, tak ten byznys pojede dál. Čekáme na Akční plán a Komunikační plán, které pro Národní očkovací strategii má Adam Vojtěch zveřejnit do konce června, byť avizoval, že se to trochu zpozdí.
Je dodiskutováno. V současné situaci nevidím nic, co by zabrzdilo akce, které má Adam Vojtěch s vakcinology a se svým týmem rozběhnuté.
— Zuzana Krátká, imunoložka
Pravděpodobně budou následovat návrhy úpravy legislativy, aby se umožnila vakcinace v lékárnách a u jiných odborností. Bude se pokračovat v elektronizaci dat bez ohledu na připomínky Úřadu pro ochranu osobních údajů. Je otázkou, zda se podaří zastáncům Národní očkovací strategie prosadit proplácení většího počtu a typů dobrovolných vakcín. Tím by se utratily další miliardy korun za vakcinaci, kterou si zatím platí občané sami, z rozpočtů pojišťoven či státního rozpočtu.
Osobně si nemyslím, že se zvýší proočkovanost, protože lidé už jsou na nátlak citliví, ale zvýší se ochota státu utrácet za vakcíny. Jak říká náš kolega ze SMIS: „Lid to chce, lid to má“. Jediná cesta, jak z toho ven, je, že každý za sebe bude mít odvahu svým lékařům říci: „Děkuji nechci“, pokud si vakcínu nepřeje.
Děkuji za rozhovor.
