EU chce posílit hotovost jako zákonné platidlo a zajistit její přijímání. Návrh nového nařízení o hotovosti však počítá s výjimkami pro bezobslužná prodejní místa. Kritici varují před možnými negativními sociálními dopady opatření v budoucnu – přecházení na automatizaci prodeje.
EU a vládní kabinet v Berlíně se v zásadě shodují: spotřebitelé by měli mít zpravidla svobodnou volbu, zda chtějí za zboží nebo službu zaplatit hotově nebo digitálně. V programovém prohlášení německé koalice se uvádí, že se zasazují „o skutečnou svobodu volby v platebním styku“ a chtějí dosáhnout toho, aby „v zásadě byla postupně nabízena hotovost a alespoň jedna digitální platební možnost“.
Podobně to vidí EU. Na unijní úrovni má měnový výbor v úterý 23. června schválit konečné znění nařízení o hotovosti, o němž se diskutuje od roku 2023. Původní text nařízení Evropského parlamentu a Rady o eurobankovkách a euromincích jako zákonném platidle (2023/0208 (COD)) pochází z 28. června 2023. Od té doby prošel několika fázemi diskusí a reportovacími fázemi. Berliner Zeitung mohl nahlédnout do návrhu konečné verze, o němž se má v úterý hlasovat.
Všechna „bezobslužná prodejní místa“ mají být z povinnosti přijímat hotovost vyňata
Článek 2 původního znění stanovil, že nařízení se nevztahuje pouze na platby „při prodeji na dálku, včetně nákupů online“.
Nové znění údajně pracuje s pojmem „bezobslužná prodejní místa“, což by představovalo významné rozšíření této výjimky.
Patří sem nejen automaty na občerstvení nebo stále oblíbenější automatizované obchody v německých městech. Dotknout by se to mohlo také městské a příměstské hromadné dopravy i dálkové osobní dopravy. Již nyní existují u Deutsche Bahn a regionálních dopravních podniků pilotní projekty s automaty na jízdenky, které přijímají výhradně bezhotovostní platby. Dopravní podniky považují tento krok za nezbytný kvůli měnícím se platebním preferencím zákazníků.
S vyloučením plateb v hotovosti se ale počítá i u tzv. ex-ante výjimek, například míst opatřených nápisy typu „pouze bezhotovostně“.
Členské státy by měly povinnost sledovat rozsah takových výjimek a přijímat opatření k zajištění přijímání hotovosti. Ex-ante výjimky jsou považována za nežádoucí kvůli úmyslu obejít povinnost přijímat hotovost.
Plánované nařízení Evropské komise má nicméně zajistit, aby byla hotovost „jako platební prostředek široce přijímána“ a zůstala pro občany i podniky „snadno dostupná“.
Členské státy mají být navíc povinny plošně zajistit dostatečný přístup k hotovosti. O tom mají pravidelně podávat zprávy Evropské centrální bance (ECB). V případě potřeby mají být zavedena nápravná opatření.
Sdružení poukazují na sociální funkci hotovosti
Několik sdružení záměr na nově upravené výjimky kritizovalo ve společném stanovisku s obavami přílišné automatizace prodejů a vyzvalo k jejich odmítnutí.
Patří mezi ně mimo jiné Spolkové sdružení německých peněžních a bezpečnostních služeb (BDGW), sdružení „Na hotovosti záleží!“ a Svaz německého průmyslu prodejních automatů. Toto rozšíření je podle nich příliš široké a škodí sociální interakci: „Také prodejní automaty musí z hlediska sociálního začleňování v zásadě podléhat povinnosti přijímat hotovost – zejména automaty na veřejných místech, v oblasti veřejných služeb a automaty na jízdenky v oblasti veřejné osobní dopravy.“
Proti příliš širokým výjimkám z povinnosti přijímat hotovost se staví také sociální organizace, například VdK. Poukazují na to, že například starší lidé jsou zvyklí používat především hotovost. K tomu se přidávají zranitelné skupiny uprchlíků, lidé s kognitivními omezeními, stejně jako bezdomovci nebo mladiství bez bankovní karty.
V některých odvětvích zůstává digitální platba nadále problém
Souběžně se snahami zajistit používání hotovosti v platebním styku existují také politické snahy o zajištění digitálních platebních možností. Berlín v této souvislosti v dubnu oznámil iniciativu ve Spolkové radě. Ta má především obchodníkům a gastronomickým provozům uložit povinnost nabízet alespoň jednu digitální platební možnost.
Podle oborového svazu IT Bitkom přijímá 24 procent gastronomických provozů v Německu výhradně platby v hotovosti. U služeb poskytovaných mimo provozovnu, například u řemeslníků, je to dokonce 27 procent. Ani 7 procent maloobchodníků se zbožím denní potřeby však nemá žádnou digitální platební možnost. To se může stát problémem především v regionech, kde velké banky zavírají své pobočky nebo ruší bankomaty.
–etg–
