Redakce Epoch Times

30. 7. 2019

Porada radních za zavřenými dveřmi. Na veřejnost nepronikly žádné informace. Nastěhuje se islamistický kulturní spolek do prostorů nové mešity?

Salafisté a Muslimské bratrstvo by si už brzy mohli podávat kliku v nové modlitebně na ulici Castroper Straße v německém městě Bochum. Islamistický kulturní spolek (IKV) tam plánuje zřízení nové velké mešity. 

Aby se zachoval „život věřících v obci“, jsou naplánovány v ulici Castroper Straße „prostory pro modlení, další vzdělávání, školení, sportovní aktivity, rozjímání a odpočinek“. Vyplývá to z prohlášení městské správy z 19. června 2019. Dokončení mešity je naplánováno na konec roku 2019.

11. července 2019 došlo k odsouhlasení tohoto záměru členy městské rady v neveřejné části schůze. Tiskový mluvčí města Bochum Peter van Dyk na telefonické dotazy Epoch Times odpověděl, že rada oficiálně neoznámila, k jakým výsledkům tyto neveřejné porady vedly. Výsledky tedy zůstávají prozatím tajemstvím.

Důvodem pro tajnou poradu a ticho by mohl být Zemský úřad na ochranu ústavy, který právě podrobně zkoumá činnost IKV. Muslimské bratrstvo, které je v mešitě jako doma, je v Německu bezpečnostními úřady zařazeno mezi protiústavní organizace. I v zemi jeho původu (Egyptě) je dle listu Lokalkompas bratrstvo zakázáno. 

V současné mešitě Khaled v Bochumi se opakovaně konají školení, přednášky a modlitby, kde promlouvají řečníci pocházející z prostředí islamistických organizací, například Taha Amer, který je předsedou rady imámů, nebo Ahmed Khalifa. 

Amer zastupuje organizaci, která zastává „důležitou funkci v síti akcí Muslimského bratrstva“, říká expertka na islamismus Sigrid Herrmann-Marschallová pro list Lokalkompass. Khalifa je pod dohledem ústavní ochrany Svobodného státu Bavorsko. Je dlouholetým imámem islamistického centra v Mnichově. 

Šéf ochrany spolkové ústavy v Severním Porýní-Westfálsku, Burkhard Freier, podle deníku die Welt varoval před rostoucím vlivem Muslimského bratrstva, což pro německou demokracii představuje mnohem větší nebezpečí, než radikální islamistická salafistická scéna, jejíž militantní protagonisté podporují teroristické organizace, jako Al Káida nebo takzvaný Islámský stát (IS). Vedení hnutí disponuje vysokou úrovní vzdělání, a k tomu se mu ještě dostává velkorysé podpory od sponzorů z arabského poloostrova.

Obyvatelé: „Je to políček do tváře“

Povaha stavebního záměru vzbuzuje protesty. Například místní advokát Herbert Wildt hovořil pro list WAZ o „rozdílném zacházení“. Každý, kdo chce stavět dům, musí zaplatit zřizovací náklady za svůj pozemek. 

„Způsob jednání města o novostavbě mešity musí působit pro všechny běžné obyvatele Bochumi jako políček do tváře,“ uvedl Wildt.

Důvodem pro jeho výroky je plánované předfinancování stavby městem. Čtvrtina ze zhruba 650 000 euro má být splácena v měsíčních splátkách. Zbylá suma by byla započtena do kupní ceny.

Ulf Dannehl z kanceláře primátora za tím nevidí „neobvyklý postup“. „Také při zpracování územní plochy pro byty a průmysl postupujeme stejně,“ uvedl Dannehl.

Neobvyklý je však už samotný fakt, že se v tomto případě jedná o spolek spojený mešitou. O mešitě samotné ze zákona nemůže být ani řeč.

Místní obyvatelka Michaela Fällerová naproti tomu nemá proti mešitě žádné námitky. V rozhovoru s reportérem WAZ řekla: „Někde přece musí i muslimové v Bochumi mít své kostely. Nemám nic proti cizincům. Bylo by opravdu krásné, kdyby tak smýšleli všichni Evropané,“ řekla Fällerová.

Místní důchodce situaci komentoval takto: „Co vlastně může člověk proti tomu dělat? Křesťané tady přece mají také své kostely. Co si mnozí pravděpodobně nechtějí připustit, je skutečnost, že Německo je přistěhovaleckou zemí. Na to si musíme i my v Bochumi zvyknout.“

Strana AfD (Alternative für Deutschland) oznámila, že bude hlasovat proti této žádosti. A pokud místní radní záměr odsouhlasí, vznikne do konce roku provizorní hala z lehké konstrukce, která by mohla pojmout 500 muslimů. Výstavba by zahrnovala i prostor parkoviště pro 100 automobilů.

Překlad původního článku německé redakce: B. CH.

Přečtěte si také

USA i Evropa musejí aktivně pomáhat Ukrajině, řekl Fiala po schůzce s Bidenem
USA i Evropa musejí aktivně pomáhat Ukrajině, řekl Fiala po schůzce s Bidenem

Evropa i Spojené státy musejí aktivně pomáhat Ukrajině a nemohou připustit, aby ruská agresivní politika zvítězila. Uvedl to český premiér Petr Fiala po dnešním setkání s americkým prezidentem Joem Bidenem, které označil za velmi přátelské.

„Výhružný klacek na další evropské státy“. Čeští zákonodárci reagují na „klimatické rozhodnutí“ Evropského soudu pro lidská práva
„Výhružný klacek na další evropské státy“. Čeští zákonodárci reagují na „klimatické rozhodnutí“ Evropského soudu pro lidská práva

Švýcarská vláda dle evropského soudu porušila lidská práva svých občanů, protože nepřijala dostatečná opatření na ochranu před klimatickými riziky. Jak vnímají toto, pro mnohé kontroverzní, rozhodnutí česká ministerstva a politici?

Začínají přijímací zkoušky na víceletá gymnázia, uchazečů je více než loni
Začínají přijímací zkoušky na víceletá gymnázia, uchazečů je více než loni

Dnes začínají jednotné přijímací zkoušky na šestiletá a osmiletá gymnázia, druhý termín je vypsaný na středu.

Hrozí nám Velký bratr? Vládní novela o biometrickém sledování je „krokem k policejnímu státu“, varuje advokát
Hrozí nám Velký bratr? Vládní novela o biometrickém sledování je „krokem k policejnímu státu“, varuje advokát

Ministerstvo vnitra předložilo novelu, která se podle kritiků snaží obejít omezení evropského aktu pro používání technologií s funkcí rozpoznávání obličejů. Biometrické kamery se běžně používají v autoritářských režimech.

Výpověď bez udání důvodu? Nyní není k debatě, říká Marian Jurečka
Výpověď bez udání důvodu? Nyní není k debatě, říká Marian Jurečka

Ministerstvo práce a sociálních věcí v čele s ministrem Marianem Jurečkou připravuje další novelu zákoníku práce. Novela by mimo jiné měla umožnit větší flexibilitu zaměstnanců na trhu práce.