Chuť je složitý jev. Nezažíváme ho jediným smyslem, tak jak je tomu například u zraku. Chuť se skládá z pěti různých smyslů, které spolupracují, abychom si mohli vychutnávat a ocenit to, co jíme a pijeme.

Prvotní vizuální obhlídka pokrmu určí, zda budeme zvažovat jeho konzumaci. Když potom jíme, vůně a příchuť nám společně umožňují vnímat chuť. Směs surovin v daném jídle, jeho struktura i teplota, to vše nám také prohlubuje kulinářský zážitek.

Naneštěstí to však znamená, že když o některý ze smyslů přijdeme, zejména hovoříme-li o čichu či chuti, požitek z jídla se drasticky zmenšuje. Vzpomeňte si, kdy jste naposledy měli rýmu nebo ucpaný nos. Přechodná ztráta čichu pravděpodobně dočasně změnila to, jak vám jídlo chutná, snížila se vám chuť na jídlo anebo jste se možná přejedli ve snaze nasytit si žaludek.

K podobnému jevu dochází také při stárnutí. Kolem šedesátky se začne měnit způsob, jak chuť vnímáme a souvisí to se snižující se výkonností čichu. Od sedmdesáti nahoru jsou tyto změny už hodně výrazné.

Jakou roli hrají další smysly

Jak je uvedeno výše, když čich není tak výkonný a nedokáže rozlišovat mezi různými pachy a detekovat je, ovlivní to naši chuť. Úbytek citlivosti čichu v důsledku stárnutí je způsoben několika faktory, včetně poklesu počtu čichových receptorů (ty rozeznávají různé pachové molekuly) v zadní části nosní dutiny, a rovněž sníženou rychlostí regenerace čichových buněk.

Dalším důvodem pro zhoršení chuti jsou strukturální změny v chuťových papilách. Tyto hrbolkovité výstupky jsou domovem chuťových pohárků a nacházejí se na jazyku a na patře.

Jeden druh těchto papil zvaných houbovité obsahuje velký počet chuťových pohárků, ovšem s věkem počet těchto papil klesá a také se mění jejich tvar, protože se víc uzavírají.

Čím otevřenější papily jsou, tím snadněji mohou chemické látky v jídle přijít do kontaktu s receptory a vytvářet tak chuť. Uzavřené papily snižují povrchový kontakt mezi složkami potravy a receptory, což má za následek zhoršené vnímání chutí.

Změny chuti

Další příčina snížené detekce chuti je špatné žvýkání. Některým lidem vypadají s věkem nebo kvůli špatné ústní hygieně zuby a řada lidí tak na stáří skončí se zubní protézou.

Jenže protézy, obzvlášť když dobře nesedí, mohou ovlivnit kvalitu žvýkání a rozdrobení složek potravy. To může vést k horšímu rozkladu potravy ve slinách a zmenšovat kontakt smyslových receptorů v chuťových pohárcích.

S věkem se může snižovat i vyměšování slin. To znamená, že není tolik tekutin, které by potravu přenášely k chuťovým receptorům a které by jednotlivé složky potravy rozmělňovaly.

Chuť, a to v každém věku, ovlivňuje také všeobecný zdravotní stav. Poranění na hlavě, léky, infekce dýchacího aparátu, rakovina, radiace a okolní znečištění, jako například kouř nebo smog, to všechno přispívá ke zhoršování chuti. Řada uváděných faktorů se stářím jen narůstá.

Změny v chuti se neprojevují stejně u každého. Jde o silně individuální jev, i když některé věci jsou nevyhnutelné. Ovšem i těm se dá do jisté míry bránit.

Náš předběžný výzkum ukazuje, že změnám v papilách lze do jisté míry zabránit zdravou stravou, aktivním životním stylem a dodržováním umírněné konzumace potravin obsahující všech pět chutí – sladkou, kyselou, slanou, umami a hořkou.

Docentka Anita Setarehnejadová přednáší o potravinářské vědě a technologiích na Cardiff Metropolitan University ve Velké Británii a docentka Ruth Fairchildová přednáší o výživě na stejné univerzitě. Tento článek byl původně publikován na portále TheConversation.com

Překlad původního článku newyorské redakce: Ondřej Horecký.

Související témata

Přečtěte si také

Andrej Babis
Babiš: Za covidu jsme naslouchali špatným odborníkům a uvěřili EU o vakcínách, které „nebyly až tak skvělé“

Podle Babiše jeho vláda „udělala plno chyb“, protože věřila „odborníkům“ z Ministerstva zdravotnictví a Evropské unie v období pandemie c ovidu-19.

Poslanci podpořili zmrazení odvodů OSVČ a Okamura ustál hlasování o jeho sesazení z čela sněmovny

Poslanci dnes projednali návrh koalice na snížení odvodů o OSVČ coby „zpátečky“ od tzv. konsolidačního balíčku minulé vlády. Na plénu také ustál pozici předsedy Sněmovny Tomio Okamura...

Turek opět v centru dění. Sněmovna vyzvala prezidenta k respektování Ústavy, ten obratem reagoval

Sněmovna dnes vyzvala prezidenta Petra Pavla k respektování ústavy kvůli nejmenování poslance Filipa Turka ministrem. Prezident usnesení bere na vědomí, odmítá však, že by Sněmovna...

„Pokud Evropa zůstane jediným subjektem, který dodržuje mezinárodní právo, nepředpovídám jí světlou budoucnost,“ říká politolog

Francouzský politolog rozebírá ambice Donalda Trumpa, vztahy USA s Ruskem a Čínou, vývoj na Ukrajině i rizika dohody EU–Mercosur. Kritizuje wokismus v Evropě a varuje před civilizačním úpadkem Starého kontinentu.

Hongkongský model „jedna země, dva systémy“ nezradil Jimmy Lai – porušil ho Peking

Případ Jimmyho Laie ukazuje, jak rozbití právního státu v Hongkongu podkopalo důvěru investorů a změnilo město v rizikové prostředí natrvalo.

Z 15 na 22 tisíc – nedostatek čipů brzy přinese skokové zdražení počítačů a mobilů

Umělá inteligence odsává příliš mnoho paměťových čipů z trhu. Jejich nedostatek se projeví skokovým zdražováním mobilů a počítačů již v nejbližších měsících, očekávají lidé z oboru.

Cena ropy brzdí výstavbu futuristického města v poušti. Urbanistický klenot či bláznivé mrhání penězi?

Oficiální představitelé Saúdské Arábie oznámili, že kvůli nízkým cenám ropy omezí megalomanský projekt výstavby futuristického města The Line. Odborníci kritizuji jeho výstavbu kvůli sociálním a environmentálním dopadům.

Chrám Kijomizu-dera, založený roku 778, patří k nejstarším a nejuctívanějším buddhistickým chrámům v Kjótu v Japonsku. (Mistervlad / Shutterstock)
Jak strávit 24 hodin v Kjótu

Bývalé císařské hlavní město Japonska nabízí více než tisíc let krásy, kultury a spirituality – od čajových obřadů gejš až po zlaté chrámy.

Rámův most: přírodní útvar, nebo lidské dílo?

Úzký pás pevniny v Pálkském zálivu spojuje epos, víru, geologii i moderní politiku. Rámův most je pro jedny posvátnou památkou, pro jiné přírodním útvarem – a jeho osud dnes řeší soudy, vědci i vláda.