Nový ministr obrany USA Mark Esper během delší pracovní cesty po Středním východu a Evropě promluvil na think-tanku German Marshall Fund v Bruselu, kde kritizoval invazi Turecka do Sýrie. Velkou část rozhovoru věnoval také výzvě spojencům NATO v souvislosti s bezpečnostní hrozbou Číny a Ruska.

24. října popsal Esper v Bruselu hrozby pro ta území Středního Východu, kde se snaží dodržovat pravidla mezinárodního pořádku. Zmínil Taliban, který pokračuje v útocích na civilisty v Afghánistánu, islámský režim v Íránu, který „představuje neustálou hrozbu … partnerům v regionu“ a také „Neoprávněnou invazi Turecka do severní Sýrie … ohrožující úspěchy, kterých se tam v posledních letech dosáhlo.“

„Turecko nás všechny postavilo do velmi špatné pozice,“ reagoval Esper na dotaz o současné turecké invazi.

„Myslím, že tato invaze je neoprávněná. Myslím, že prezident Erdogan byl z nějakého důvodu k této invazi fixovaný a nebylo možné, abychom začali válku s naším spojencem v NATO…, který byl velmi dobrým spojencem od jeho vstupu do aliance v roce 1952.“

„Vidíme, že v mnoha věcech se [Turecko] přiklání k ruské ‚oběžné dráze‘ spíše než k západní. Myslím, že musíme pracovat spolu na tom, abychom si s Tureckem upevnili vztah,“ řekl Esper.

Americký ministr upozornil také na „nové vynořující se hrozby, které ignorujeme na vlastní riziko“.

Tyto hrozby se objevují ruku v ruce s technologickým pokrokem. Umělá inteligence, hypersonické zbraně a zbraně se směřovanou energií se již v současnosti vyžívají a „zvýšily smrtonosnost moderních zbraňových systémů“.

Esper uvedl, že americká Národní obranná strategie označila Čínu jako hrozbu číslo jedna a za ní následuje Rusko. Je to kvůli tomu, že obě země „chtějí měnit svět dle svých představ na úkor jiných prostřednictvím predátorské ekonomiky, politických převratů a vojenské síly“.

Jako příklad uvedl čínskou iniciativu Nové hedvábné stezky, která za sebou zanechala několik neudržitelně zadlužených států. Takto zadlužené státy pak dle Espera vyměňují svou suverenitu za finanční úlevy.

Jde o tzv. dluhové pasti. Do jedné takové spadla např. Srí Lanka, která není schopna Číně splatit dluh. Malý stát byl pak přinucený podepsat s Čínou 99-letou leasingovou smlouvu k užívání přístavu Hambantota Port.

Esper se také zmínil o telekomunikačním gigantu Huawei. Upozornil spojence, že když se rozhodnou využívat tohoto poskytovatele síťových řešení, vážně to ohrozí možnost sdílení zpravodajských informací a vojenské interoperability.

Ministr mluvil i o finančním závazku členů NATO, kteří by měli do aliance směřovat 2 % HDP. Zatím dle něj plní tento závazek pouze 8 států.

Překlad a redakční úprava původního článku newyorské redakce: J. S.