Přimda – donjon, nejstarší románská stavba v Čechách

Výlety – tip na turistický výšlap 

V krajině Českého lesa, ze zalesněného vršku vyčnívá zřícenina nejstaršího českého kamenného hradu v románském slohu, která bývá klasifikována rovněž jako donjon, obytná věž. Najdeme ji na Tachovsku, poblíž stejnojmenné obce Přimda.

Hrad byl postaven roku 1121 za vlády knížete Vladislava I. Hranolová věž o čtvercovém půdorysu byla postavena ze žulových kvádrů, měla obytnou funkci, byla zařízena krbem a vlastnila nejstarší prevét dochovaný v Čechách.

Purkrabí obývali první patro, ve druhém sídlily dámy – tehdejší fraucimor. Ve třetím patře přecházely stráže.

Po dobytí knížetem Vladislavem – jelikož podle Kosmovy kroniky hrad na české straně postavili „nějací Němci“ – náležel knížeti a byl důležitým strategickým bodem na norimberské cestě. Vzhledem k tomu, že důležitost norimberské cesty ve 12. a 13. století vzrůstala, byla Přimda přestavěna a zesílena během vlády Soběslava I., Ve 13. století patřil kastelán Přimdy mezi nejdůležitější úřady v přemyslovském státě. (Mimochodem, v Norimberku se později narodil Václav IV., král země.)

Husité hrad nedobyli, poté alespoň vypálili obec Přimdu, ukradli dobytek a odtáhli směrem k Horšovskému Týnu.

Jak lze hrad z dálky vidět?

Pohledem od Václavského rybníka je hrad na vrchu patrný, od západní strany občané obce vidí hrad jako zub. Ovšem ze severní strany je hrad skrytý zraku.

Pokud bychom chtěli na zříceninu vyjet na kole, museli bychom překonávat hodně těžký stoupající terén. Značená cesta poslouží lépe pěším turistům. Cestou na hrad narazíme na kapličku panny Marie, jež i hluboko v lese je ozdobena květinami a hoří v ní svíce.

Svačit můžeme na dvou odpočívadlech, z nichž každé nese informace o historii hradu a okolí. Skalní studánka bývá v létě vyschlá, pojí se k ní pověst o dámě z hradu s prstenem. V sutinách hradu byl pak skutečně nalezen bronzový prsten velmi malé velikosti.

Legendy o věži

Podle dalších legend ve věži o půlnoci straší tři duchové – vězeň Soběslav II., dále purkrabí, jehož život ukončil pražský kat, a třetím je zlotřilý správce Dětřich z Kostelce, jenž vydrancoval blízký klášter. Neschází prý ani bílá paní, ovšem – více hradů v Čechách má bílou paní, která prochází zdí a pak se pomalu vytrácí…

V samotném prevétu prý straší kouzelník Žito, šašek krále Václava IV., jenž se tu má projíždět ve spřežení s třemi černými kohouty. Což je možná záměna jmen, protože jedním z purkrabí byl člověk stejného jména – Jindřich Žito z Jivjan.

Znalci tvrdí, že energie ve velké věži není dobrá

Roku 1989 v létě se pionýři z Bonětic vypravili k věži, před polednem se na ně zřítilo zdivo, jeden ze tří dvanáctiletých chlapců na místě nepřežil. Příčinu neštěstí se nepodařilo zcela odhalit. Mohla to být akustická resonance nebo nesprávné stavební zásahy firmy Armabeton. Poté byl objekt lépe zabezpečen.

V současnosti poblíž hradu narazíme také na dva obranné bunkry, postavené před 2. světovou válkou.

Obec Přimda a okolí

V obci stojí původně gotický kostel sv. Jiří, poblíž socha Jana Nepomuckého. Je jednou ze stovek soch, které nacházíme po celém území Čech, ale i v zahraničí.

Turistické informační centrum vám poradí, jaké zajímavosti a stezky zde máte možnost navštívit.

Z obce směrem na Novou ves najdeme u chalupy tři smírčí kříže, které zřejmě nějak souvisejí s popravčím vrchem. Poblíž jsou boží muka, kde se odsouzenci mohli ještě naposledy pomodlit a vyzpovídat.

Roku 1902 zdokumentoval kříže J. Šimon Baar, tehdejší místní kaplan a známý spisovatel starší generace. Vedle kostelní zdi má Baar kamenný pomník.

Během stoupání k Šibeničníku narazíme na meteorologickou stanici. Nad ní za zelenou loukou se nachází kruhové popraviště, z něhož se zachoval kamenný půdorys.

Kromě stezky na Šibeničník můžeme putovat po dalších naučných stezkách, jako např. Vodní svět anebo Podkovák, které vytvořila zdejší správa CHKO. Můžete uvidět bobří hrad nebo atraktivní masožravé rostliny.

Zřícenina státního hradu je chráněnou kulturní památkou a je přístupna veřejnosti.