Výletní místo – vhodné tentokrát i pro cyklisty, rodiny s malými dětmi, skvěle přístupné vlakem, pěšky i na kole. Z Přímělkova, nejbližší vlakové zastávky, se dostanete pěšky nebo kolem po zelené značce ke zřícenině.
Cyklisty určitě potěší, že poblíž vede také cyklostezka z Jihlavy směrem přes Třebíč až do Raabsu. Občerstvení najdete v Lukách nad Jihlavou nebo blíže v Bítovčicích. Pokud máte vybavení, dá se v bývalém hradě i přespat, ale jen když se nebojíte strašidel. Komentované prohlídky s přístupem na věž se dají objednat v TIC Brtnice.
Rozvaliny hradu se nacházejí v údolí říčky Brtnice mezi kopci, které v současnosti přestávají být zalesněné díky kůrovci. Vznik hradu není znám, poprvé je zmíněn roku 1289.
Památka kdysi bývala poměrně rozsáhlým hradem podunajského typu, ba přímo dvojhradem. Tento dvojhrad, odborně „ganerbernurg“, byl jediný na Moravě, což byla v té době jedinečná středověká stavba. Za společnými hradbami se nacházela současně dvě samostatná obytná sídla, každé s jiným majitelem.
Světská sláva, polní tráva
Stavbu založil r. 1270 jistý Ruth z Hrutovic ze Střížova a dal mu svoje jméno. Začal se po něm psát „z Rutenštejna“. Poté Jan Jindřich koupil hrad za vlády Karla IV. a začal jej přestavovat na luxusnější sídlo.
Na nádvoří byla studna, okolo hradby, dvoupatrové sídlo mělo velká okna, kapli a záchodové arkýře. V podzemí nechyběla hladomorna, do níž se dalo vstoupit pouze stropem.
Vstupní věžice a dolní hrad bylo později dobudovány. Ke hradbě na jihozápadě přistavěn celý dolní palác. Dle nálezů mělo sídlo podlahové dlaždice, valbovou střechu krytou prejzy. V dřevěné roubené chaloupce na hradním nádvoří sloužila kuchyně.
R. 1380 byla dokončena stavba markraběcí rezidence, jež převyšovala stavební úroveň většiny tehdejších hradů. Markrabě Jindřich přistavěl 2 patra paláce s kaplí, v dolní části měli i teplovzdušné vytápění – pomocí nahřívaných kamenných valounů.
Ale – markraběcí dluhy přiměly hrad prodat. Světská sláva – polní tráva – přísloví je zde zcela zhmotněno, jak pyšní pánové vystavili reprezentativní sídlo, a jak málo stačilo, aby pobořeno zpustlo.
Markrabě Jan Jindřich na sklonku 14. století musel Rokštejn zastavit a poté prodat Valdštejnům. Od roku 1378 jej získali Valdštejnové, kterým je podle NPÚ zasvěcen letošní rok.
Potom byl dobyt a pobořen Matyášem Korvínem. Nyní zde nacházíme torza dvou paláců s hranolovou věží.
Výhled do kraje, případně místo pro nocleh a dobrodružství. 
Dvě hranolové věže, které zbyly z bývalého dvojhradu, ganerbernurgu. 
Dveře v kamenné zdi. 
Nejedna klenba v prostoru hradu.
Kostra dítěte i hrací kostky
Koncem 20. století se uvažovalo o výstavbě přehrady Střížov, kvůli které by kamenné zbytky hradu byly zaplaveny. Z tohoto důvodu se zde r. 1981 uskutečnil rozsáhlý archeologický výzkum vedený Prof. PhDr. Zdeňkem Měřínským, CSc. Ve zdi byla nalezena kostra novorozence, smutný nález potvrzující zřejmě nějakou pověru, že oběť přinese stavbě nedobytnost. Nepřinesla.
Bývalý hrad se stal tedy nejlépe prozkoumanou zříceninou, nalezena tu byla i souprava kostěných hracích kostek, kterými si stráže krátily dlouhou hlídku – jde o největší sadu nalezenou v Evropě. Našlo se i množství středověkých nádob. Ze stavby přehrady prozatím nakonec sešlo.
Poklad jen pro odvážné a čisté duše
V útrobách hradu se podle pověsti nachází velký poklad. Hlídán je třemi zvířaty – velkým psem s ohnivýma očima, kocourem a kozlem. Poklad se ukazuje pouze o Velikonocích na květnou neděli, v době sloužení mše v kostele.
Nálezce musí být dobrým a bohabojným člověkem. To se podařilo pouze jednou, a to Božence z nedaleké Panské Lhoty. Další nálezce už neměl dost štěstí, ulekl se strašidelných hlídačů tak, že druhého dne zemřel.
O hledaní pokladu se můžete poradit na TIC v Brtnici, kde vám ochotně dají návod.
Areál je volně přístupný s možností komentovaných prohlídek. V letní turistické sezóně zde probíhá řada kulturních akcí. Nespleťte si hrad Rokštejn s Roštejnem, který se nachází poblíž Telče a náleží Muzeu Vysočiny.
