Ve svých projevech na nedávno pořádaném virtuálním fóru Universal Peace Federation odborníci z oboru varovali, že USA jsou zranitelné vůči EMP útokům (EMP znamená elektromagnetický pulz) a vyzvali k urychleným investicím do obranných systémů.
EMP útok sice sám o sobě není smrtící, ale může zničit většinu elektroniky v obrovském okruhu a ochromit energetickou síť, což by pro zemi znamenalo návrat do 18. století a způsobilo by úplný a dlouhotrvající výpadek proudu. Dle odborníků kongresního výboru pro EMP by to mohlo mít za následek smrt až 90 % obyvatel USA.
Dle analýzy Pracovní skupiny pro národní a domácí bezpečnost (TFNHS), poradního kongresního panelu, by takový katastrofický scénář mohl být vyvolán útokem EMP z Číny, která již disponuje tzv. „super EMP“, jenž by mohl způsobit „masivní a hluboké škody“.
Čína v srpnu údajně otestovala nové HGV, hypersonické zařízení, které by mohlo elektromagnetický pulz spustit, aby demonstrovala svůj technologický pokrok v oblasti vesmírného vývoje a vyvolala obavy odborníků, že by mohla destabilizovat Spojené státy.
Americké zpravodajské služby byly údajně srpnovou akcí a výkonem HGV zaskočeny, uvedl list The Financial Times.
„Toto představuje reálnou hrozbu, že by bylo možné vyhrát válku jediným úderem pomocí útoku EMP,“ řekl v úterý Peter Vincent Pry, výkonný ředitel TFNHS. „Navíc … nepředpokládají, že by použili jen samotné EMP. Bylo by použito ve spojení s kybernetickými útoky, fyzickou sabotáží a nejaderným EMP.“
Dle Prye je pro Rusko, Čínu, Severní Koreu a Írán taková zbraň „revoluční“. „Útokem na technologickou Achillovu patu národa, jako jsou USA, by nás mohli srazit na kolena a nemuseli by ani bojovat s námořní pěchotou, námořnictvem nebo letectvem, a vyhráli by válku za 24 hodin jediným úderem – kombinovaným kybernetickým útokem EMP,“ dodal.
Bývalý prezident Donald Trump vydal 26. března 2019 výkonné nařízení k posílení americké kritické infrastruktury proti EMP útokům. Klíčovou součástí nařízení byla část týkající se implementace s názvem „Posílení kritické infrastruktury, aby odolala účinkům EMP“, která nařizovala přijmout konkrétní opatření ke zpevnění americké kritické infrastruktury.
Dle Prye ale od vydání tohoto nařízení udělalo ministerstvo energetiky a ministerstvo vnitřní bezpečnosti jen velmi málo pro ochranu národní elektrické sítě nebo jiných kritických infrastruktur, na nichž je závislých 330 milionů Američanů.
„Víme, jak se proti tomu chránit. Není to technologický problém. Je to politický problém,“ řekl Pry.
Profesor Plamen Doynov poukázal i na možnosti Severní Koreje, která EMP útokem může Spojeným státům způsobit vážné a dlouhodobé škody.
„Není třeba žádné preciznosti. Severní Korea nepotřebuje mít špičkovou balistickou raketu, aby mohla přesně nasadit a odpálit zbraň,“ řekl Doynov, který je profesorem na University of Missouri-Kansas City a technologický pracovník společnosti EMP Shield.
„Existují aktivní ochranná opatření, která například uzemní pulz při jeho dopadu na elektrický systém vozidla. Dobrou zprávou je, že tyto technologie existují,“ řekl David Winks, výkonný ředitel společnosti AcquSight, přední firmy v oblasti kybernetické, fyzické a elektromagnetické odolnosti. „Myslím, že by bylo dobré využít část peněz na infrastrukturu a začít do tohoto investovat.“
Překlad a redakční úprava původního článku: J. S.
