Zpravodajské služby se obávají, že invaze Moskvy na Ukrajinu povzbudí Čínu, aby učinila totéž s demokratickým ostrovním státem Tchaj-wanem, říká šéf kanadské vojenské rozvědky. Rychlá reakce Západu na konflikt by mohla podle něj Čínu odradit.
„Ještě před týdnem jsme byli Čínou velmi znepokojeni a vlastně nás zajímalo, zda Čína nevyužije příležitosti k urychlení vlastních plánů na větší kontrolu svého blízkého zahraničí, konkrétně Tchaj-wanu,“ řekl generálmajor Michael Wright 2. března kanadskému Stálému výboru pro národní obranu (NDDN).
Zasedání NDDN bylo druhým zasedáním výboru od 24. února, kdy Rusko zahájilo útok na Ukrajinu. Poslanci ze čtyř stran zkoumají hrozby, kterým Kanada čelí, a jaké má země kapacity na podporu Ukrajiny a zapojení se do konvenční války v případě, že by hrozba zasáhla i jejich domovinu.
V reakci na invazi na Ukrajinu západní země zavedly příval ekonomických sankcí zaměřených na ruský bankovní systém, státem kontrolované společnosti a oligarchy, s cílem ochromit schopnost Kremlu financovat svou vojenskou kampaň.
Kanada přistoupila k zákazu dovozu ruské ropy a 28. února oznámila další pomoc ve výši 25 milionů dolarů na podporu Ukrajiny spolu s poskytnutím dvou taktických dopravních letounů C-130J a týmu asi 45 pracovníků na pomoc úsilí NATO.
Společnosti v Evropě, Kanadě a Spojených státech následovaly jejich příkladu a odmítly vyvážet ruské spotřební zboží. Velké ropné společnosti, jako je Shell, také 28. února oznámily, že opustí všechny své ruské aktivity, a následovaly tak společnost BP, která uvedla, že prodá své akcie v ruské státní firmě Rosněfť.
Na otázku kanadské poslankyně NDP Lindsay Mathyssenové, zda reakce západních zemí na ukrajinský konflikt nějakým způsobem „pozastavila“ Čínu v jejích tchajwanských ambicích, generálmajor Michael Wright odpověděl, že Peking by to měl vzít na vědomí.
„Doufal bych, že vzhledem k reakci mezinárodního společenství, konkrétně NATO a Západu, si Čína udělá pauzu v jakýchkoli svých autoritářských plánech do budoucna,“ řekl Wright.
Peking dlouhodobě považuje Tchaj-wan za separatistickou provincii, přestože Tchaj-wan je de facto nezávislou zemí s vlastní armádou a vládou která je demokraticky volena. Od března 2019 čínský režim stupňuje vojenskou agresi vůči Tchaj-wanu a vysílá vojenská letadla do identifikační zóny protivzdušné obrany (ADIZ) tohoto ostrovního státu.
Během několika hodin po ruské invazi na Ukrajinu vyslala 24. února čínská komunistická strana do tchajwanské ADIZ devět letadel.
Jednalo se o již třinácté narušení tchajwanského vzdušného prostoru v během únoru 2022.
Při rozsáhlém vniknutí koncem ledna vyslala čínská armáda do tchajwanské ADIZ celkem 39 letadel ve zjevné snaze zastrašit a vyčerpat tchajwanskou armádu.
Na této zprávě se podíleli Andrew Thornebrooke a Andrew Chen.
