Militarizace ostrovů v Jihočínském moři je podle bezpečnostních analytiků ukazatelem snahy čínského režimu ovládnout tento region a vyslat signál zbytku světa.
Velitel amerického velitelství pro Indopacifik admirál John Aquilino nedávno informoval, že čínský režim plně militarizoval nejméně tři ostrovy ve sporných vodách Jihočínského moře.
Komunistická strana Číny (KS Číny) si nárokuje velkou většinu strategických částí Jihočínského moře, které si nárokují i další státy jihovýchodní Asie. Přestože územní nároky Pekingu byly mezinárodním tribunálem zamítnuty, snaží se své nároky prosadit výstavbou a militarizací umělých ostrovů v této oblasti.
Podle Jamese Fanella, bývalého ředitele zpravodajských a informačních operací americké tichomořské flotily, tento vývoj, o kterém Aquilino informoval, znamená „významné vystupňování strategického cíle Čínské lidové republiky (ČLR) o rozšíření svrchovanosti nad Jihočínským mořem“.
Tento cíl rovněž považuje za „základní prvek široce propagovaného ‚velkého omlazení‘ generálním tajemníkem Si Ťin-pchingem a Komunistickou stranou Číny“ – cíl, který podle názoru představitelů a analytiků odhaluje plán Pekingu nahradit do roku 2049 Spojené státy v pozici supervelmoci.
Vysloužilý velitel amerického námořnictva Kirk Lippold je stejného názoru. Řekl, že svět je svědkem dlouhodobé snahy KS Číny o regionální, a potažmo i globální dominanci. K dosažení svého cíle podle něj režim využívá celou řadu diplomatických, ekonomických, informačních a vojenských nástrojů.
KS Číny chce „vyjednávat o svém postavení ve světě z pozice síly – ekonomické dominance a vojenské dominance,“ řekl Lippold.
Za tímto účelem čínský režim využívá krádeže duševního vlastnictví z celého světa, zejména ze Spojených států, aby pomohl vybudovat ekonomiku, která podle Lippolda „v podstatě vytvoří závislost světa na jejich zdrojích a výrobě“.
Rozvíjející se moc
Přestože Světová banka a další orgány OSN stále považují Čínu za rozvojovou zemi, Lippold řekl, že „Čína posledních dvacet let manipuluje světovým míněním, aby všichni věřili tomu, že je stále rozvojovou zemí“.
V roce 2019 Čínský národní vesmírný úřad poprvé v historii přistál s robotickou sondou na „odvrácené straně“ Měsíce. A v roce 2021 Čína testovala hypersonický kluzák pro jadernou hlavici, který obletěl zeměkouli na nízké oběžné dráze.
Vzhledem k těmto sk utečnostem je podle Lippolda směšné považovat Čínu za rozvojovou zemi, když je schopna vyslat kosmickou loď na Měsíc a testovat hypersonické rakety. „To jsou věci, které dělají nejvyspělejší národy světa, a k tomu musíte mít ekonomickou sílu,“ řekl.
Lippold uvedl, že čínský režim zjevně získává na ekonomické a vojenské síle, aby byl schopen prosadit své zájmy na Tchaj-wanu, v Jihočínském moři a po celém světě.
Snaha o získání pozic
Podle odhadů Konference OSN o obchodu a rozvoji prochází kolem Asie přibližně 60 % celosvětového námořního obchodu, z toho přibližně třetina objemu proudí Jihočínským mořem. „KS Číny chce mít možnost tento tok dopravy přerušit a kontrolovat, protože ví, že vliv nad ekonomickým tokem zboží ji přivádí o krok blíže k tomu, aby se stala dominantní světovou mocností,“ řekl Lippold.
Militarizované ostrovy čínského režimu jsou „velmi nebezpečným vývojem a Spojené státy – které k této záležitosti v podstatě mlčí – by se měly pořádně zamyslet a pochopit, že tohle nesmí vést k dominanci Číny,“ dodal.
Podle něj je třeba jednání Pekingu zastavit. „Pokud to povede ke konfrontaci, pak se to možná bude muset stát.“
Čínskému režimu nesmí být dovoleno, aby se „dostal do pozice, kdy bude tyto ostrovy využívat k použití moci způsobem, který ohrožuje naši ekonomiku, naše spojence a naše vojenské operace v této části světa,“ řekl Lippold.
Dle Fanella má „plná militarizace umělých ostrovů protiletadlovými a protilodními zbraněmi za cíl přimět představitele národní bezpečnosti ve Washingtonu, D. C., aby přehodnotili příchod na obranu Tchaj-wanu přes Jihočínské moře“.
Militarizace Jihočínského moře ze strany KS Číny představuje „významnou změnu vojenské rovnováhy sil v indopacifickém regionu“, uvedl Fanell.
„Vyvíjí další tlak na Spojené státy, aby zvýšily svou vojenskou přítomnost a kapacity v regionu a zdvojnásobily své úsilí o zřízení základen a zbrojních zásob u podobně smýšlejících spojeneckých zemí, které si nepřejí být pod diktátorským palcem KS Číny.“
Lippold se domnívá, že pokud by došlo k „úderné válce“ s čínským námořnictvem o Tchaj-wan dnes, Spojené státy by měly navrch.
Je však znepokojen rostoucí čínskou námořní kapacitou. Podle březnové kongresní zprávy disponuje námořnictvo Čínské lidové osvobozenecké armády (ČLOA) bojovou silou čítající přibližně 355 lodí, což již početně převyšuje americké námořnictvo. Do roku 2025 se očekává, že se bojové kapacity ČLOA zvýší na 420 lodí a na 460 lodí do roku 2030, uvádí zpráva.
Kdykoliv od tohoto dne vyplují na moře nová plavidla a provádějí různá cvičení, „získávají operační zkušenosti na moři a brousí ostří meče“, uzavírá Lippold.
Překlad původního článku: J. S.
