Autorka: Simona Fantová
V nedávném rozhovoru pro Financial Times Elon Musk zmínil, že by se Tchaj-wan měl stát zvláštní administrativní zónou Čínské lidové republiky (Čína) podobně jako Hongkong. Jeho výroky Tchajwance pobouřily. Ukázaly též rizika, která mohou pro demokratické země představovat bohatí a vlivní podnikatelé.
Minulý pátek poskytl Elon Musk rozhovor pro Financial Times, v němž prohlásil, že by se Tchaj-wan měl stát zvláštní administrativní zónou ČLR. Muskovy výroky ignorují vůli Tchajwanců, kteří si spojení s ČLR nepřejí, a nápadně též připomínají oficiální stanovisko KS Číny, která ostatně Muskův návrh vřele přivítala. Muskova prohlášení poukazují na jeho obchodní zájmy, které by v případě eskalace konfliktu mezi Tchaj-wanem a Čínou byly vážně ohroženy.
Co je to Tchaj-wan
Tchaj-wan je suverénní demokratický stát, kvůli komplikované historii si však na něj činí nárok ČLR. Ta zvyšuje vojenskou přítomnost v jeho okolí a stupňuje diplomatický tlak, který Tchaj-wanu znemožňuje navázání oficiálních vztahů s ostatními zeměmi. Tchaj-wan přesto udržuje čilé neoficiální kontakty s demokratickými státy po celém světě včetně Česka a představuje pro ně důležitého spojence. Navzdory rétorice ČLR Tchaj-wan nikdy nebyl její součástí a USA ani OSN se nezavázaly tento nárok uznávat. Již od konce osmdesátých let, kdy se Tchaj-wan demokratizoval, je zřejmé, že si jeho obyvatelé nepřejí být součástí Číny a považují se za nositele svébytné identity.
Elon Musk však v rozhovoru pro Financial Times nyní řekl:
„Moje doporučení… by bylo pro Tchaj-wan vymyslet zvláštní administrativní zónu, která by byla dostatečně lákavá, což ale nepotěší každého. (…). A možná, myslím si, by ve skutečnosti mohli mít uspořádání, které by bylo shovívavější, než jaké je v Hongkongu.“
Jedna země – dva systémy
Musk prohlašuje, že chce hlavně zachovat mír. Porovnejme jeho prohlášení s následujícím Si Ťin-pchingovým výrokem:
„Mírové sjednocení, jedna země – dva systémy, je nejlepší způsob, jak sjednotit zemi, který odráží čínskou moudrost, že “moře je velké proto, že dokáže pojmout každou řeku”, tedy zohledňuje současnou situaci Tchaj-wanu, ale zároveň usnadňuje i udržení trvalého míru a pořádku na Tchaj-wanu po sjednocení.“
Jedna země – dva systémy představuje pro ČLR jediný scénář mírového připojení, který nabízí Tchajwancům již od osmdesátých let. Ten je však nepřijatelný i pro největší obhájce připojení k Číně, kteří jinak na Tchaj-wanu představují naprostou menšinu. Přesně tento systém se ČLR zavázala dodržovat po dobu padesáti let v Hongkongu, kde definitivně vzal za své v roce 2020 po přijetí zákona o státní bezpečnosti. Nemáme důvod se domnívat, že by ČLR své závazky vůči Tchaj-wanu dodržovala. Naopak bychom měli zbystřit, proč se Musk vyjadřuje podobně jako čínská vláda.
Muskovy zájmy v Číně
Vláda ČLR má nastavena přísná pravidla pro činnost zahraničních subjektů na svém území, jež se vztahují i na vyjadřování se o „citlivých“ tématech. Elon Musk má v Číně továrnu na elektromobily a není tedy divu, že přichází s výroky, které jsou v souladu s čínskými stanovisky. O „udržení míru“ mezi ČLR a Tchaj-wanem ale Musk stojí i proto, že snad žádné z odvětví, v nichž podniká, se neobejde bez pokročilých čipů. Většinu jejich světové produkce vyrábějí tchajwanské firmy. Jen společnost TSMC se na ní podílí 53 %. Právě ta by v případě čínské invaze mohla svou továrnu, jež na Tchaj-wanu vyrábí nejpokročilejší a v současnosti nenahraditelné čipy, vyhodit do povětří či jinak znehodnotit, což by představovalo katastrofu pro Muskovo podnikání a nejen pro ně.
Paralela s Ukrajinou
Muskovy výroky o Tchaj-wanu jsou v přímém rozporu s tzv. politikou jedné Číny, kterou od sedmdesátých let zastávají Spojené státy. Je namístě se ptát, jaký vliv může mít nejbohatší člověk světa, který vlastní přístup k nejpokročilejším technologiím v mnoha odvětvích včetně kosmonautiky, na vládu USA, bude-li to v jeho zájmu.
Na počátku ruské invaze podpořil Musk Ukrajinu darem terminálů své společnosti Starlink pro satelitní připojení k internetu, díky nimž mohla ukrajinská armáda komunikovat i poté, co byla zničena pozemní infrastruktura. Minulý týden však Musk na svém twitterovém účtu zveřejnil zprávu, v níž vyzývá Ukrajinu k mírovým jednáním a předání Krymu Rusku. Poté, co ukrajinští vojáci dobyli některá Ruskem anektovaná území, terminály společnosti Starlink začaly vykazovat potíže s připojením. Musk zároveň odmítl žádost Volodymyra Zelenského o zpřístupnění připojení i na Krymu a žádá, aby mu Pentagon za poskytnutí terminálů zaplatil.
Nabízí se otázka, nakolik je pro státy, a nejen pro ně, bezpečné využívat Muskovy technologie, když je jejich funkčnost závislá na excentrickém miliardáři, který přístup k nim může odepřít, když bezpečnostní zájmy našeho státu a našich spojenců nejsou ve shodě s jeho obchodními zájmy či jednoduše nebudou odpovídat jeho výstředním představám o fungování světa.
Zdroj: Sinopsis
Názory a postoje vyjádřené v tomto článku jsou názory autora článku a nemusejí se shodovat s postoji deníku The Epoch Times.
