Autoři: Anne Zhang a Lynn Xu
V prosinci zemřelo na blíže nespecifikovanou „nemoc“ 19 odborníků z nejvyšších čínských akademií, Čínské akademie věd (CAS) a Čínské akademie inženýrství (CAE), což je statistika, která je šestkrát vyšší než průměrný počet úmrtí v minulých letech.
Oficiální zprávy čínských úřadů se vyhýbají uvedení příčiny těchto úmrtí, což se podle některých pozorovatelů může jevit jako snaha zakrýt úmrtí způsobená onemocněním covid-19, proti kterému vede čínský režim přísnou politiku „nulového covidu“, v důsledku čehož jsou také zkreslována data.
Agentura Airfinity se sídlem ve Velké Británii 30. prosince v aktualizovaných údajích (zdroj) uvádí, že na covid-19 v Číně denně umírá zhruba 11 000 lidí, tedy celkový počet úmrtí na toto onemocnění podle nich v prosinci dosáhl 110 000 osob.
Podle nekrologů zveřejněných čínskými oficiálními médii zemřelo v pokročilém věku během 12 dnů od 15. do 26. prosince v důsledku „nemoci“ 13 starších členů Čínské akademie inženýrství. Jsou to odborník na komunikaci pomocí optických vláken Zhao Zisen (91 let), odborník na environmentální inženýrství a kvalitu vody v životním prostředí Tang Hongxiao (91 let), odborník na tavení a separaci kovů vzácných zemin Zhang Guocheng (91 let), odborník na laserové technologie Zhao Yijun (92 let), odborník na anorganické nekovové materiály Gu Zhenan (86 let), odborník na stavební inženýrství a stavební mechaniku Long Yuqiu (96 let), ekolog a lesník Li Wenhua (90 let), vědec zabývající se divokou přírodou Ma Jianzhang (86 let), odborník na dětskou chirurgii Zhang Jinzhe (102 let), odborník na tepelné oběžníkové stroje Wang Zhongqi (90 let), architekt a profesor na univerzitě Tsinghua Guan Zhaoye (93 let), odborník na svařování pro leteckou výrobní techniku Guan Qiao (87 let) a odborník na ropné inženýrství Li Qingzhong (92 let).
Celkem šest členů Čínské akademie věd zemřelo 6., 23. a 25. prosince. Jedná se o Lua Qianga (86 let), čínského odborníka na automatické řízení a dynamiku elektrických systémů a profesora na univerzitě Tsinghua; Zhanga Youshanga (97 let), čínského biochemika a molekulárního biologa; Jianga Hualiang (57 let), bývalý ředitel Šanghajského institutu farmaceutických věd; Wua Chengkanga (93 let), dynamik vysokoteplotních plynů; Tonga Tanjuna (88 let), lékařský vědec; a Huanga Kezhiho (95 le), fyzik a profesor na univerzitě Tsinghua.
Většina zesnulých byla členy komunistické strany a někteří byli z menšinových stran, jako je Demokratická liga a Společnost Jiu San, které byly uznány jako existující, protože výslovně podporovaly komunistickou stranu a uznávaly její vedení.
V roce 2022 zemřelo podle neúplných statistik nejméně 53 členů Čínské akademie věd (CAS) a Čínské akademie inženýrství (CAE).
Politické faktory zaváděné do výběru akademiků
Níže nabízíme menší sondu do politického prostředí v čínských akademických kruzích, která přímo nesouvisí s výše uváděnými úmrtími a vytváří pouze soubor dodatečných zajímavostí.
CAS a CAE jsou známé jako dvě akademie shromažďují vědce a odborníky, kteří mohou sloužit Komunistické straně Číny a požívat výsad doživotního členství. Systém výběru akademiků nevyhnutelně odráží i politické faktory.
Xie Yong, zástupce šéfredaktora časopisu Huanghe v severočínské provincii Šan-si, publikoval v roce 2022 v mezinárodním časopise Modern China Study článek, v němž se zabýval rozdíly mezi systémy výběru akademiků za vlády Komunistické strany Číny a za Čínské republiky.
V roce 1948, před nástupem komunistické strany k moci, byl způsob výběru členů Academia Sinica, současné národní akademie, v Čínské republice založen pouze na principu akademických úspěchů.
Akademiky nominovaly významné univerzity, výzkumné instituce, odborné společnosti a uznávané osobnosti akademické obce. Všichni kandidáti tedy byli v té době prvotřídními vědci. Dokonce i Guo Moruo a Ma Yinchu, kteří byli svým politickým postojem prokomunističtí, byli zvoleni akademiky, uvedl Xie.
Naproti tomu metody výběru v CAS v roce 1955, tehdy už kontrolované komunistickou stranou, zahrnovaly do kritérií výběru i politické ohledy. U akademiků společenských věd se vyžadovalo, aby kandidáti podporovali socialismus a komunistickou stranu.
V té době se všichni členové Academia Sinica, kteří neopustili pevninskou Čínu v roce 1949, kdy se komunistická strana chopila moci, stali v podstatě členy CAS.
Hu Xianfu, v té době slavný biolog, byl však ze seznamu vyškrtnut, protože orgány komunistické strany se domnívaly, že jeho akademické názory jsou protisovětské.
Hu pak během kulturní revoluce fyzicky i psychicky trpěl a nakonec v roce 1968 ve věku 75 let zemřel v pokoji o rozloze 10 metrů čtverečních.
Během kulturní revoluce bylo mnoho akademiků označeno za reakční akademické autority a byli tvrdě kritizováni a dokonce pronásledováni k smrti.
Ani další vědci a odborníci neunikli různým politickým kampaním a čistkám ze strany nového čínského režimu. Po kampaních jako bylo protipravicové hnutí a Velký skok vpřed bylo 11 akademiků zařazeno mezi pravičáky a zbaveno akademických titulů.
Z původního článku newyorské redakce deníku The Epoch Times přeložil a upravil M. K.
