Téměř polovina medu dováženého do EU je pančovaná, zjistili kontroloři

Evropská komise zveřejnila koncem března zprávu s výsledky vyšetřování falšování medu. Podle ní je skoro polovina medu dováženého do EU pančovaná. Skutečný podíl pančovaného medu však může být ještě vyšší.

Vzorky sesbírané mezi listopadem 2021 a únorem 2022 v 16 členských zemích EU (plus Norsko a Švýcarsko) byly podrobeny laboratorním analýzám v belgickém Geelu, kde bylo zjištěno, že ze 320 odebraných vzorků pocházejících z 20 mimoevropských zemí jich 46 % nevyhovělo a existuje u nich podezření na nezákonnou manipulaci, nejčastěji v podobě míchání medu se sirupem.

„Cenový rozdíl mezi pravým medem a cukrovými sirupy a nemožnost spotřebitelů zjistit nastavování medu sirupy skýtá atraktivní podvodné příležitosti pro nepoctivé obchodníky,“ píše se v tiskové zprávě Evropské komise vydané 21. března u příležitosti zveřejnění výsledků šetření.

Nové trendy

Přestože Evropská unie je druhým největším producentem medu (hned po Číně), nestačí uspokojit vlastní poptávku a musí dovážet asi 40 % medu ze zahraničí. Evropané jsou tak po USA zároveň druhým největším dovozcem medu.

Zatímco nejvíce medu importují Německo, Polsko, Belgie a Španělsko, Česko se na celkovém dovozu do EU podílí pouhými dvěma procenty. Mezi největší importéry medu do EU patří Ukrajina, Čína, Mexiko, Argentina, Brazílie a Kuba.

Pančování medu jsem se věnoval již v roce 2011, kdy jsem napsal několik článků na toto téma a bohužel musím konstatovat, že se toho příliš nezměnilo, a když, tak k horšímu. Vlastně to ani není překvapivé, neboť peníze, které se v medařském průmyslu točí, jsou obrovské.

Hodnota trhu s medem v EU neustále stoupá, v roce 2021 to bylo už 2,3 miliardy eur (data z Euromonitoru). Když orgány Evropské unie prováděly kontrolní prověrky medu v letech 2015-2017, zjistily, že 14 % vzorků bylo ředěno sirupy. Dnes je to 46 %, přičemž největší počet podezřelých zásilek pocházelo z Číny.

Oproti minulosti se změnila jedna věc, a to typ používaného „ředidla“. Zatímco dříve se k nastavování medu používaly kukuřičné sirupy, dnes se podvodníci zaměřují na sirupy z rýže, pšenice a cukrové řepy, poznamenává výzkumná organizace Joint Research Center, která je součástí Evropské komise a která se v obou případech na testování medu podílela.

Pro porovnání, průměrná hodnota dováženého medu v roce 2021 byla 2,32 eura za kilogram, kdežto cukrové sirupy vyrobené z rýže se pohybovaly v rozmezí 0,40 – 0,60 eura za kilogram v závislosti na čistotě sirupu. Takovýto cenový rozdíl už je silnou pobídkou pro nepoctivé obchodníky.

Drtivá většina dovozového medu se smíchává do vícedruhového medu, který firmy či supermarkety prodávají v obchodní síti. Směsový med tvoří kolem 80 % veškerého medu nabízeného v evropských obchodech, uvádí EU.

Víc než polovina prověřovaných medařských firem (celkem 63 subjektů) dovážela med podezřelý z nařeďování sirupy. K dnešnímu dni je jich 44 vyšetřováno a devět z nich již dostalo pokuty.

Jenomže to je jen špička ledovce. Velké ryby v oboru jsou opatrné. Bulharské orgány ve spolupráci s protikorupčních úřadem OLAF objevily, že jednotlivé články dodavatelského řetězce, od vývozce až po klienta v podobě obchodních sítí, spolu spolupracují. Pravidelně se obracejí na akreditované laboratoře, kde jim odborníci radí, jak namíchat med ještě před jeho dovezením do EU tak, aby nebyl odhalen kontrolními úřady. Další taktikou je používání přísad a barviv, které napodobují botanický původ medu, nebo filtrování pylu, aby se nedalo zjistit, odkud med opravdu pochází.

Všechen med, který se v rámci unie prodává, musí splňovat kvalitativní normy uvedené ve Směrnici o medu. Tento dokument momentálně prochází revizí, která by měla vést ke zpřísnění pravidel a zavedení detailnějšího popisu původu medu.

Ovšem ani to podvodníkům nezabrání v pančování medu. Jak poukazuje zpráva EU, standardní analýzy v laboratořích jednotlivých států unie nejsou schopné zachytit všechny typy podvodů. Navíc ne každý kontrolní úřad si může dovolit investovat do drahých moderních přístrojů. Je tudíž velmi pravděpodobné, že velká část pančovaného medu na evropském trhu zůstává neodhalena a skutečný podíl falšovaného medu je ještě vyšší, než objevili vyšetřovatelé.

Situace u nás

Česko má slušnou soběstačnost v produkci včelího medu. Jak ukazují statistiky ČSÚ (viz níže), v některých letech jsme byli plně soběstační, byť rok 2021 byla produkce rekordně nízká a soběstačnost tak klesla na 60 %.

Kontrolu v obchodní síti provádí Státní zemědělský a potravinářský institut (SZPI), zatímco prověrky u dovozců má na starosti Státní veterinářská správa (SVS). Petr Majer z oddělení veřejné komunikace SVS nám v emailu napsal: „V posledních třech letech jsme nenarazili při kontrolách v místech určení (dovoz medu z třetích zemí) na případy falšování medu.“

SZPI bohužel na naše dotazy nereagovala ani po opakovaných urgencích, nicméně podle posledního reportu z roku 2022, kdy proběhla poslední kontrola medu v obchodní síti, a který vyšel letos 13. dubna, bylo mezi 41 odebranými vzorky zaznamenáno několik podezření na falšování medu (klamavý botanický původ, dobarvování).

Výsledky kontroly jen dokazují, že pančovaný med si nachází cestu i na český trh a ani namátkové kontroly tomu nemohou zabránit. Jak tedy zaručit, abyste si kupovali kvalitní, nefalšovaný med? Tady je pár rad od lidí z oboru: