Obchodní zájmy nahradily lidská práva, říká Nury Turkel
Strategie Západu oddělit obchodní jednání od porušování lidských práv umožnila čínskému režimu zesílit represivní politiku vůči náboženstvím a věřícím lidem, říká představitel pro náboženskou svobodu a označuje tuto politiku jako „strategickou chybu“.
Nury Turkel, předseda americké Komise pro mezinárodní náboženskou svobodu (USCIRF), upozorňuje na výroční zprávu komise za rok 2023 (pdf), která zaznamenala případy porušování náboženské svobody a pronásledování náboženství v Číně.
Od roku 1999 doporučuje USCIRF ministerstvu zahraničí, aby Čínu označilo za „zemi zvláštního zájmu“ (CPC) kvůli zhoršujícím se výsledkům v oblasti náboženské svobody, uvedl Turkel v rozhovoru pro pořad American Thought Leaders televize EpochTV.
Status CPC uděluje ministerstvo zahraničí zemím, které se „systematicky, trvale a závažně dopouštějí porušování náboženské svobody“, uvádí stránky komise. Ministerstvo zahraničí může na takto označenou zemi uvalit sankce nebo přijmout jiná opatření.
Strategická chyba
Turkel se domnívá, že zásadním faktorem, který přispěl k eskalaci náboženských represí v Číně, bylo oddělování lidských práv od obchodních jednání v 90. letech, která usnadnila vstup Číny do Světové obchodní organizace (WTO).
„Je to strategická chyba v mnoha ohledech,“ říká předseda komise.
Někteří členové vlády, počínaje prezidentstvím George Bushe mladšího, měli dobré úmysly a věřili, že přijetí Číny do WTO pomůže čínskému lidu a Číně k hospodářské prosperitě a ke zlepšení technologií a vzdělání v Číně, tvrdil Turkel.
„Tvůrci politiky si mysleli, že se Čína stane jedním z nás nebo [členem] svobodného světa – stal se opak.“
„Místo abychom my měnili je, oni mění nás,“ hodnotí situaci Turkel.
Výsledkem bylo, že obchodní zájmy a americké globální zájmy hrály mnohem důležitější roli než práva lidí, vysvětluje Turkel.
„To ještě více ztížilo prosazování náboženské svobody pro potlačované [a] utlačované náboženské skupiny, jako jsou praktikující Falun Gongu nebo tibetští buddhisté, čínští katolíci a ujgurští muslimové.“
Pro Komunistickou stranu Číny jsou velmi důležité dvě věci: hospodářský rozvoj a to, jak její režim vnímá veřejnost, říká Turkel.
Podle něj se oddělením lidských práv od obchodních jednání tento důležitý faktor – lidská práva – smetl ze stolu. Proto režim beztrestně pokračuje v porušování a pronásledování skupin věřících, dodává předseda komise.
Mezinárodní společenství nese určitou odpovědnost za to, že pomohlo čínskému režimu vyvinout se z náboženského pronásledovatele a porušovatele lidských práv v „genocidní režim“, řekl Turkel.
Válka proti víře
Jedním z důvodů války proti věřícím lidem je to, že „čínské komunistické vedení považuje věřící lidi za potenciální hrozbu pro politický převrat“, říká Turkel.
Druhým důvodem je, že komunistická strana vnímá praktikující věřící jako skupinu lidí, kteří „vykazují známky neloajality vůči straně“, což vede vedení čínského režimu k přesvědčení, že nakonec podkopou moc komunistické strany, i když se to veřejně neříká, vysvětluje Turkel.
Čínský režim podle něho vykresluje své zacházení s věřícími lidmi v „růžových obrazech“.
„Mají pěkně napsanou ústavu. Mají předpisy o náboženských záležitostech, ale je to zatím jen na papíře,“ říká předseda komise.
Si Ťin-pching
Dalším Turkelovým postřehem je skutečnost, že od svého nástupu k moci v roce 2012 razí čínský vůdce Si Ťin-pching myšlenku „zahraničního obklíčení“, které považuje za hrozbu pro Čínu.
Si Ťin-pching považuje sankce uvalené vládou Spojených států, včetně zákona o zabránění nucené práci Ujgurů, za formu „zahraničního obklíčení“.
Uyghur Forced Labor Prevention Act je zákon přijatý v roce 2021, který zakazuje dovážet do Spojených států zboží, při jehož výrobě byla použita nucená práce Ujgurů nebo jiných pronásledovaných skupin v Sin-ťiangu.
Čínský režim definuje „obklíčení“ jako zahraniční vliv a mezi formy zahraničního vlivu počítá následující pojmy: náboženská svoboda, svoboda shromažďování, svoboda vyznání a výuka víry pro další generace, uvádí Turkel a dodává, že tyto svobody jsou čínským vedením rovněž považovány za „hrozbu pro národní stát“.
Strategie týkající s „státní bezpečnosti“ komunistické strany výslovně vyzývá k preventivním akcím, a v případě potřeby i násilnými metodami, vysvětluje Turkel.
Čínský režim přistupuje k věřícím lidem, jako by trpěli duševní chorobou nebo o nich doslova hovoří jako o „nositelích infekční nemoci“, a jak říká Turkel, je podle názoru strany „třeba tuto nemoc léčit, aby se zabránilo jejímu šíření nebo metastázování na obyvatelstvo“.
Proto jsou praktikující Falun Gongu v Číně často posíláni do psychiatrických léčeben a miliony Ujgurů a Tibeťanů jsou podrobovány indoktrinaci nebo takzvané „převýchově“, říká Turkel. „Převýchova je krycí slovo pro převýchovu člověka. A takto se uskutečňuje tato metoda preventivní léčby.“
Potřeba změny strategie
Pokud čínský režim prohlašuje, že se snaží „stabilizovat společnost“ jedná se podle Turkela o chybnou premisu. Pokud země respektuje práva lidí na praktikování jejich náboženství nebo duchovního přesvědčení, dosáhne přirozeně sociální stability, harmonie a míru, komentuje situaci Turkel.
Když země potlačuje náboženskou svobodu, musí vynakládat peníze na domácí bezpečnostní a policejní složky. Podle Turkela Čína vynakládá na domácí bezpečnost více peněz než na národní obranu.
„Shromažďování věřících nebo jejich posílání do psychiatrických léčeben nebo odebírání jejich orgánů není způsob, jak se vypořádat s vlastním obyvatelstvem,“ míní Turkel.
Turkel doporučil, aby Spojené státy, Japonsko, Jižní Korea, Austrálie, Nový Zéland a Evropská unie přehodnotily svou politiku vůči Číně a navrhly ucelenou strategickou politiku, která by toto hrubé porušování lidských práv v Číně zastavila.
Počínaje Trumpovou administrativou lidé pochopili, že je třeba změnit způsoby jednání s komunistickou stranou Číny, poznamenal Turkel, ale to je pouze rozpoznání symptomů.
V té době však podle Turkela „neexistoval recept na vyléčení problému“.
Metody pronásledování
Mezi skupinami, na které se čínský režim cíleně zaměřuje, Turkel uvedl ujgurské muslimy, jejichž genocida stále probíhá. Asi 3 miliony Ujgurů, včetně náboženských vůdců, jsou zadržovány v koncentračních táborech, kde jsou „den co den“ podrobováni politické indoktrinaci a jsou nuceni odsuzovat svého Boha, uvedl předseda.
Další pronásledovaná náboženská skupina, tibetští buddhisté, jsou rovněž nuceni podstupovat „vymývání mozků“, uvedl Turkel. Jejich pančhenlama, druhý nejvyšší duchovní vůdce, je nezvěstný od roku 1995, kdy byl jako dítě unesen čínskými úřady.
Dalším specifickým cílem pronásledování čínských úřadů jsou lidé praktikující Falun Gong. Jejich pronásledování podle Turkela od roku 1999 nepolevilo.
Zpráva USCIRF z roku 2023 (pdf) uvádí, že v roce 2022 bylo mezi stoupenci Falun Gongu zdokumentováno 172 úmrtí v důsledku pronásledování, 7 331 případů pronásledování a zatčení a 633 trestů odnětí svobody.
Falun Gong, známý také jako Falun Dafa, je duchovní praxe zahrnující meditační cvičení a morální učení, které má kořeny v tradičních čínských metodách pro rozvíjení těla a mysli. Metoda byla v Číně představena jejím zakladatelem, panem Li Hongzhim, v roce 1992 a nyní se praktikuje ve více než 100 zemích světa.
Čínský komunistický režim rozpoutal krvavou kampaň s cílem vymýtit Falun Gong a jeho příznivce v roce 1999, kdy počet jeho příznivců v Číně dosáhl 100 milionů.
Stejný význam má podle Turkela i cílený útok čínského režimu na katolickou komunitu. „Katolická církev na celém světě, včetně Vatikánu, však neprokázala ochotu zlepšit situaci katolíků v Číně,“ říká Turkel.
Biskupové v Číně nejsou katolickými biskupy a navzdory dohodě mezi Čínou a Vatikánem nebyli schváleni ani potvrzeni Vatikánem, vysvětluje Turkel.
Dohoda mezi Čínou a Vatikánem, která byla původně uzavřena v roce 2018 a dvakrát obnovena v letech 2020 a 2022, zůstává tajná a kontroverzní.
„Známe pouze jedno ustanovení, a to, že Čína souhlasí se zapojením Vatikánu do jmenování biskupů,“ říká Turkel. „Místo toho nutí čínské biskupy, aby podepsali slib věrnosti Katolickému vlasteneckému sdružení.“
Katolické vlastenecké sdružení je v Číně pod kontrolou čínského režimu a jedná se o církev oddělenou od Vatikánu.
Sankce za obranu svobody
Turkel uvedl, že byl čínským režimem sankcionován za svou činnost ve funkci předsedy USCIRF. Kvůli sankcím měl zakázáno vycestovat do Číny, nemohl navštívit své rodiče žijící v Číně a vzdát úctu svému zesnulému otci. Jeho případ není zdaleka jediným.
Čínský režim uvalil sankce nejenom na něj, ale také na další tři členy komise USCIRF jako odvetu za to, že vláda Spojených států uvaluje sankce na čínské úředníky podle Magnitského zákona (pdf), který umožňuje uvalovat sankce na cizí státní příslušníky za porušování lidských práv.
Čínský režim se Turkela údajně snaží umlčet tím, že nedovoluje jeho matce opustit Čínu a spojit se se svou rodinou v USA. Navzdory těmto obtížím jeho rodiče nikdy nevyjádřili žádné obavy nebo lítost kvůli synově práci v oblasti obhajoby lidských práv, říká Turkel.
„Byl mi přidělen historický úkol,“ říká Turkel. „Budu i nadále mluvit nahlas skrze své slzy.“
Na této zprávě se podíleli Eva Fu a Terri Wu.
Z původního článku newyorské redakce deníku The Epoch Times přeložil M. K.
