Izraelský premiér Benjamin Netanjahu 27. června oznámil, že byl pozván na návštěvu Číny, jak uvedl úřad předsedy vlády.

Na úterním setkání se členy amerického Kongresu je Netanjahu informoval, že obdržel pozvání na oficiální návštěvu Číny a že Bidenova administrativa byla o nadcházející návštěvě informována již před měsícem, uvádí se v prohlášení.

Izraelský premiér dal členům Kongresu jasně najevo, že „bezpečnostní a zpravodajská spolupráce mezi USA a Izraelem je na nejvyšší úrovni, a zdůraznil, že USA budou vždy životně důležitým a nenahraditelným spojencem Izraele“.

Peking návštěvu nepotvrdil ani nebylo stanoveno žádné konkrétní datum. Půjde o Netanjahuovu čtvrtou návštěva Číny a první od března 2017. Pozvání přichází v době, kdy Netanjahu stále čeká na pozvání od prezidenta Joea Bidena na oficiální návštěvu Washingtonu.

V březnu Biden uvedl, že Netanjahu nebude v nejbližší době pozván na oficiální návštěvu Washingtonu kvůli protestům v Izraeli proti vládním plánům na reformu soudnictví. Bidenova administrativa se k Netanjahuově plánované právní reformě staví kriticky.

Čína odmítá užší vztahy s USA

Americký ministr zahraničí Antony Blinken vedl při své cestě do Pekingu minulý měsíc „solidní rozhovor“ s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem a dalšími vrcholnými diplomaty a ukončil tak dvoudenní cestu, která byla podle některých kritiků výhrou Komunistické strany Číny (KS Číny).

Blinken, nejvyšší americký představitel, který do Číny od Bidenova nástupu do funkce cestoval, se setkal s čínským ministrem zahraničí Čchin Kangem a nejvyšším diplomatem režimu Wang Im.

„Máme zájem na vytvoření mechanismů krizové komunikace, abychom snížili riziko konfliktu,“ uvedl Kurt Campbell, koordinátor Rady národní bezpečnosti pro otázky Indopacifiku, během tiskového hovoru 14. června.

Si Ťin-pching, který stojí jako předseda Ústřední vojenské komise v čele čínské armády, odmítl na tuto otázku kývnout. Nebyla to jediná demonstrace moci šéfa čínského režimu. Zasedání ve Velkém sále lidu se konalo u neobvyklého stolu ve tvaru písmene U, v jehož čele stál pouze Si. Američtí a čínští představitelé byli seřazeni po obou stranách. Blinken seděl po jeho pravici.

Když Blinken na tuto návštěvu přicestoval, na letišti ho navíc přivítal pouze níže postavený úřední kádr Jang Tao, generální ředitel odboru pro severoamerické a oceánské záležitosti ministerstva zahraničí.

Mezi priority USA při jednání v Pekingu patřilo obnovení bilaterálních výměn na vojenské úrovni. Jak uvedl Blinken pro novináře, „Čína v tuto chvíli nesouhlasila s tím, aby se v této věci pokročilo“, přestože americký politik otázku „opakovaně“ nadnesl.

Čína zesiluje přítomnost na Blízkém východě

Čínský režim v posledních měsících prohlubuje svou angažovanost na Blízkém východě. V březnu zprostředkovala Čína obnovení diplomatických vztahů mezi Íránem a Saúdskou Arábií. V dubnu čínský ministr zahraničí hovořil s izraelským ministrem zahraničí Elim Cohenem a ministrem zahraničí Palestinské samosprávy Rijádem al-Málikím. Během rozhovorů čínský diplomat prohlásil, že Peking je připraven pomoci při mírových rozhovorech založených na mezistátním řešení.

V červnu oznámila Čína strategické partnerství s palestinským vedením. Stalo se tak během setkání šéfa palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse se Si Ťin-pchingem. Podle čínských státních médií Si během jednání prohlásil, že Peking je ochoten pomoci Palestincům dosáhnout vnitřního usmíření a podpořit mírové rozhovory s Izraelem.

Si prohlásil, že Peking a palestinská samospráva jsou dobrými partnery, kteří si vzájemně důvěřují a podporují se. Poznamenal, že KS Číny podporuje věc palestinského lidu, který chce obnovit svá národní práva, a předložil obecný tříbodový návrh řešení konfliktu s Izraelem, v němž, jak Peking doufá, sehraje Čína roli prostředníka.

Z anglického originálu na The Epoch Times přeložil Ondřej Horecký.