Podle nových údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) hrubé mzdy ve druhém čtvrtletí sice papírově meziročně vzrostly, jejich reálná hodnota klesla.
V loňském roce se ve druhém čtvrtletí pohybovala průměrná mzda lehce nad 40 000 Kč. Letos ve stejném období je to o 3 101 Kč více, konkrétně 43 193 Kč.
I když jde o nominální růst o 7,7 %, kvůli vysoké jedenáctiprocentní inflaci ve skutečnosti reálná hodnota průměrné mzdy klesla o 3,1 %.
Ve výrobních podnicích se zvýšily mzdy o něco více než 9 procent, nejvíce však v energetickém odvětví o 13,7 % a v nemovitostech či těžebním průmyslu (10,65 resp. 10,4 %)
Naopak, nejnižší růst zaznamenaly tzv. „ostatní činnosti“ (2,9 %) a lidé působící v kulturním, zábavním a rekreačním sektoru (3,8 %).
Podle analýzy ČSÚ pobírali nejvyšší výdělky řídící pracovníci s mediánem 76 594 Kč. Jejich mzdy jsou však také nejvíce diferencované, desetina nejlépe placených brala více než 186 908 Kč a opačná desetina méně než 39 639 Kč.
Pokud jde o regiony, nejvyšší platové ohodnocení je tradičně v Praze s průměrnou mzdou 52 833 Kč a na opačném spektru je Karlovarský kraj s 37 072 Kč.
Pokud jde o medián mezd, ten vzrostl obdobně o 7,8 % a jeho hodnota je 36 816 Kč.
V pohledu na 1. pololetí 2023 pak průměrná mzda dle ČSÚ dosáhla 42 249 Kč, což v meziročním srovnání představuje přírůstek 3 198 Kč (8,2 %). Růst spotřebitelských ceny však meziročně ve stejném období vzrostl o 13,7 %, takže reálně průměrná mzda klesla až o 4,8 %.
Dnes na tiskové konferenci má ministr práce Marian Jurečka oznámit, jak by se měly od ledna zvednout starobní, invalidní a pozůstalostní důchody.
