Nespokojenost mezi nemocničními lékaři v Česku dosáhla té míry, že se rozhodli jednat. Vadí jim návrh úpravy zákoníku práce, podle které by se měl zdvojnásobit počet povolených přesčasových hodin ve zdravotnictví a začali proto houfně vypovídat přesčasy za prosinec.
Sekce mladých lékařů České lékařské komory (SML ČLK) oznámila, že výpověď dohod o přesčasové práci podalo na protest již 4 900 nemocničních lékařů, kteří vykonávají služby. Nemocnice s doktory uzavírají smlouvy o dobrovolné přesčasové práci na celý rok, nicméně protestující tvrdí, že zákonem povolené limity budou vyčerpané již v prosinci.
Výpovědi přesčasových dohod mají upozornit na nesouhlas s novelou zákoníku práce, která navrhuje rozšířit počet přesčasových hodin u zdravotníků pracujících v nepřetržitém provozu o polovinu, tj. až na 832 hodin ročně. To by znamenalo práci 8 hodin denně, 365 dnů v roce anebo odpracovat 241 dnů v 12hodinových směnách.
Takové množství hodin navíc je podle Jana Přády, předsedy SML „nelidské“. „Je nesmyslné, aby naši lékaři takto sloužili,“ vyslovil se dr. Přáda již v srpnu ve video proslovu zveřejněném na facebookovém profilu SML. Dosud mají zdravotníci možnost, pokud na to kývnou, pracovat až 416 hodin navíc ročně. Jak však poukazuje dr. Přáda, tyto služby jsou často nemocnicemi vynucené.
„Naprosto odmítáme, aby navýšení přesčasové práce, které je nám prezentováno jako dobrovolné, prošlo v této podobě.“ – předseda SML ČLK Jan Přáda
Ministr zdravotnictví Vlastmil Válek (TOP 09) minulý týden přislíbil, že navrhne další změnu zákona, která vrátí přesčasy na původní počty hodin. Jednání ministerstva s mladými lékaři má proběhnout 20. října. „Věřím, že poté, co v říjnu na plánovaném jednání představíme Sekci mladých lékařů ČLK naše návrhy řešení, a to nejen novelu zákoníku práce, by mohlo dojít ke změně jejich postoje,“ uvedl dnes na dotaz ČTK mluvčí úřadu Ondřej Jakob.
„Dobrovolné“ přesčasy
Nemocniční lékaři pracující v nepřetržitém provozu musí vykonávat služby, které však nejsou definovány jako „služba“ právně, tak jako je to například u hasičů nebo policistů, kteří podléhají služebnímu zákonu.
Termín „služba“ se ve zdravotnictví používá pouze pracovně, ne právně a tak se všechny vykonávané služby evidují pouze jako přesčasy, což mimo jiné znamená, že zaměstnanec nemá právo na povinný odpočinek po dlouhé směně.
Mladí lékaři poukazují na fakt, že situace s přesčasy se dlouhodobě neřeší a množství přesčasové práce je „nežádoucí“. „Přesčasy rozhodně dobrovolné nejsou. Drtivá většina lidí nechce trávit 60-80 hodin týdně v práci, jak to dnes spousta z nás má,“ říká na srpnovém videu dr. Přáda.
„Pokud víme, že se něco děje špatně, to že se to zlegalizuje, aby se to posunulo do kolonky „dobře“, to pro mě není ideální řešení,“ říká na videu Přáda v narážce na novelu zákoníku práce. Podle něj ohrožuje přílišné pracovní zatížení nejenom samotné doktory, ale i pacienty, „protože chronicky přetížený personál je zatížen daleko větším rizikem chyby“. Další věc je, že pokud je personál přepracovaný, odráží se to zároveň i na jeho náladě a přístupu k pacientovi.
Dobrovolnost přesčasů je pouze „iluzorní“, tvrdí, a je motivována několika faktory. Hlavní z nich je ten ekonomický. Základní plat lékaře po škole je podle tabulek 38 tisíc hrubého a po atestaci přibližně 50 tisíc hrubého, vysvětluje dr. Přáda.
Aby byli lékaři schopni dosáhnout na „důstojný plat“, jak to sami nazývají, musí vykonávat přesčasy. Ty tvoří až 50 procent jejich mzdy. „Jsme do toho nuceni ekonomicky,“ tvrdí dr. Přáda a poukazuje i na princip kolegiality, který vedení nemocnic zneužívá (když to neodsloužíte vy, bude to muset odsloužit někdo za vás).
„Drtivá většina lidí nechce trávit 60-80 hodin týdně v práci,“ – předseda SML Jana Přáda
Dalším způsobem, jak nemocnice tlačí na začínajícího lékaře, je, že když odmítnou sloužit přesčasy, zaměstnavatel mu bude házet klacky pod nohy. Podle dr. Přády v některých nemocnicích dochází k tomu, že když mladý lékař odmítne sloužit přesčasy, zaměstnavatel „vás třeba nenechá odejít na stáže, které potřebujete k atestaci, nenechá lékaře odoperovat potřebné zákroky atd.“
Začínající lékaři jsou před tento přístup „něco za něco“ postaveni jako před hotovou věc a neznalí poměrů podmínky akceptují.
Co mladí lékaři chtějí
Lékaři vykonávající služby, ať už jde o mladé lékaře nebo ty starší, nepožadují nic převratného. Chtějí jen „důstojné pracovní podmínky“. Nemocničním doktorům nevadí ani tak, že musí chodit do služeb, to berou jako součást své práce. Chtějí ale udržet současné mantinely v podobě 416 hodin přesčasů ročně a aby nedocházelo k takovým excesům, že lékař musí po celonoční službě ještě odpracovat ranní směnu.
„Naprosto odmítáme, aby navýšení přesčasové práce, které je nám prezentováno jako dobrovolné, prošlo v této podobě,“ říká dr. Přáda o plánované změně pracovní legislativy. „Pokud chceme lidi ve zdravotnickém systému udržet, aby v něm byli schopni pracovat 20, 30 let a dělat kvalitní medicínu, vymáhání přesčasů se musí změnit,” říká dr. Přáda.
Doporučujeme také: Všechny školní jídelny mohou vařit zdravě a kvalitně. Stát pracuje na reformě školního stravování
Protože zaměstnavatelé často nehrají podle pravidel, mladí lékaři kromě nastavení spravedlivého systému očekávají i kontrolování nemocnic, zda dodržují zákoník práce.
Jak na videu vysvětluje doktor Přáda, nemocnice vynašly způsoby, jak zákoník práce obcházet. Jako příklad dává praxi, kdy je lékař zaměstnán na hlavní pracovní poměr s pracovním fondem 40 hodin týdně a služby vykonává na dohodu, což je prakticky nelegální. „Nemůžete mít dvě smlouvy na jedno zaměstnání u toho stejného zaměstnavatele. A služby a HPP jedno zaměstnání jsou. Když jste ráno doktor a v noci doktor, tak jste pořád doktor,“ argumentuje lékař.
Jádro problému – malé základní platy
Otázka přesčasů, které musí lékaři v nemocnicích chtě nechtě sloužit, pramení z malých platů, míní mladí lékaři. „Základní [platové] ohodnocení v základní pracovní době je neadekvátní výkonu povolání,“ říká dr. Přáda. Kdyby doktoři dostávali dostatečně vysokou mzdu za svůj běžný pracovní úvazek 40 hodin týdně, nemuseli by přesčasy vykonávat, argumentuje.
Další potíž je ovšem také v tom, že se s prací lékařů nakládá neefektivně. „Český lékař běžně funguje zároveň jako sekretářka, telefonista, administrativní pracovník, někdy dokonce jako uklízečka, sanitář, atd.,“ stěžuje si předseda SML a doplňuje, že kdyby se lékařům zvýšila hodinová sazba, nemocnice by si dvakrát rozmysleli, zda mrhat jejich časem na administrativní úkony.
Protesty v Evropě
Čeští začínající lékaři nejsou jediní, kdo jsou nespokojení se svou situací. V září protestovali mladí lékaři v Portugalsku s transparenty jako „Mladí lékaři v Portugalsku si vydělávají 7,60 euro na hodinu.“ Tato částka odpovídá asi 185 korunám.
Letos proběhly protesty lékařů také ve Španělsku, Francii a Velké Británii, informuje Euronews, přičemž důvody jsou podobné jako jinde – nízké platy, vysoký počet přesčasů nebo nadměrná administrativa.
„V jádru je to skutečně tak, že existuje dojem, že medicína již potenciálně není atraktivní kariérní volbou, volbou pro lidi, kde by zůstali po celou kariéru. A to skutečně ohrozí udržitelnost systémů zdravotní péče do budoucna,“ uvedla pro server Politico.eu Sarada Dasová, generální tajemnice Stálého výboru evropských lékařů (CPME), organizace zastupující lékaře v celé Evropě.
Podle ní již řada mladých lékařů profesi opustila nebo odchod zvažuje kvůli vysoké míře syndromu vyhoření, což jen zhoršuje palčivou nouzi o lékaře, která začíná Evropu trápit. „Pokud to nebude řádně řešeno, povede to k ještě většímu nedostatku lékařů,“ řekl pro Politico Álvaro Cerame, psychiatr a předseda výboru lékařských pracovníků Evropské asociace mladých lékařů (EJD).
