Po Polsku a České republice nyní zvýší kontroly na hranicích se Slovenskem také Rakousko. Ministr vnitra Karner se obává přesunu pašeráckých tras přes sousední zemi.
Přísnější vízová pravidla v Srbsku a přísnější kontrolní opatření na balkánské trase dostaly Slovensko do centra pozornosti pašeráckých gangů. Zesílily pokusy dopravit odtud žadatele o azyl do Rakouska nebo přes Českou republiku či Polsko do Německa nelegální cestou.
Jak v úterý 3. října oznámil ministr vnitra Gerhard Karner, k nedávno ohlášené snaze České republiky a Polska se připojilo i Rakousko. Obě země chtěly posílit kontroly na hranicích se Slovenskem. Karner podle BR uvedl:
„Musíme se vší razancí narušit obchod pašerácké mafie.“
Alternativní trasy pašeráků stále častěji vedou přes Slovensko
Jak informoval server bne IntelliNews, slovenská vláda v září hovořila o více než 27 000 nelegálních imigrantech, kteří byli zadrženi od začátku roku. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku se jedná o devítinásobný nárůst.
Polský ministr vnitra Mariusz Kamiński v úterý jako první oznámil, že Polsko posílí kontroly na hranicích se Slovenskem. Mluvčí polské pohraniční policie agentuře PAP sdělil, že její jednotky na hranicích se Slovenskem v roce 2023 dosud zadržely 1 603 nelegálních migrantů. Jen za posledních několik týdnů bylo odhaleno a zadrženo 551 osob, které se dopustily nelegálního vstupu.
V příhraniční oblasti s Českou republikou jich bylo 279. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku se počet zadržených osob hledajících ochranu zvýšil ne méně než desetinásobně. Z tohoto důvodu bylo o nových kontrolách informováno Německo, Slovensko, Rakousko a Česká republika, jakož i Evropská komise.
Slovensko se zatím stavělo proti „samostatnému postupu“ – Fico chce nyní sám zpřísnit kontroly
Následně podobné kroky oznámily i Česká republika a Polsko. Opatření vstoupila v platnost již ve středu. Prozatím budou platit deset dní. Český ministr vnitra Vít Rakušan vysvětlil, že tento krok byl úzce koordinován se sousedními zeměmi.
Vláda v Praze plánuje podél celé hranice rozmístit 130 policistů. Slovenský premiér Ľudovít Ódor tento krok kritizoval a uvedl, že problém nelegální migrace může zažehnat pouze celoevropské řešení.
Robert Fico z opoziční strany SMER, který o víkendu zvítězil v parlamentních volbách, chce naopak hranice sám učinit nepropustnějšími, pokud se ujme vlády.
Feser chce koordinovat opatření na ochranu hranic s Českou republikou a Polskem
Polsko stejně jako Rakousko a Česká republika patří do schengenského prostoru. Ti, kteří se dostali balkánskou cestou nebo vstoupili přes Ukrajinu, by mohli doufat v jednodušší překročení hranic.
Dočasné hraniční kontroly jsou podle Schengenské dohody přípustné. Je povoleno prodloužení o dalších 20 dní – celkově nesmí kontroly trvat déle než dva měsíce. Česká republika zavedla hraniční kontroly na slovenských hranicích již na podzim loňského roku. Ty skončily v únoru.
Předminulý týden také německá ministryně vnitra Nancy Faeserová oznámila, že zpřísní pružné policejní kontroly v příhraničních oblastech s Českou republikou a Polskem. V poslední době odtud do Německa přicházelo stále více žadatelů o azyl – většinou mladých mužů z Blízkého východu a Afghánistánu. Většina z nich se tam dříve dostala balkánskou cestou.
Na samotném Slovensku požádalo v roce 2022 o azyl pouze 519 osob. Většina z nich pocházela z Ukrajiny, Turecka a Maroka. Většina žadatelů o ochranu, kteří vstoupili do země, chtěla pokračovat v cestě do dalších zemí, zejména do Německa. Faeserová předminulý týden oznámila, že bude koordinovat kontroly s pohraničními orgány sousedních zemí.
Polský ministr vnitra ostře kritizuje západoevropskou azylovou politiku
Polsko provede kontroly na jedenácti přechodech pro automobily a vlaky a také na přechodech pro chodce. Ty mohou v zemi využívat v zásadě pouze občané EU a jejich manželé a děti. Vláda ve Varšavě však chce zřejmě prokázat svou akceschopnost ještě před parlamentními volbami, které se konají 15. října.
Ministr Kamiński obvinil západoevropské země, že příliš velkorysou imigrační politikou lákají nelegální migraci. Vyzval ke zpřísnění azylového práva a k posílení ochrany vnějších hranic. Na tiskové konferenci se Kamiński vyjádřil:
„Snadnost, s jakou je nelegálním přistěhovalcům udělováno právo na pobyt v EU, a vysoké sociální dávky, které dostávají, vedou k novému přílivu. Tato politika je nezodpovědná, neadekvátní výzvám a ideologicky motivovaná.“
Dopady na Německo zatím nelze předvídat
Česká republika chce provádět především namátkové kontroly na hranicích se Slovenskem. Mezi oběma zeměmi existuje 27 bývalých hraničních přechodů, které mají v tomto ohledu sloužit jako vodítko. Premiér Petr Fiala poukázal na „zvyšující se počet nelegálních migrantů“ v EU a vyjádřil se na X:
„Díky kontrolám můžeme lépe zajistit bezpečnost našich občanů.“
Zda opatření přinesou Německu úlevu, není jisté. Kontroly jsou časově i personálně omezené, převaděči se budou snažit přizpůsobit své strategie.
Rakousku se letos zatím podařilo snížit počet dalších žadatelů o azyl v zemi. Rakouské ozbrojené síly tam také zajišťují asistenční misi při ostraze hranic – a k tomuto účelu využívají také 300 nejmodernějších dronů.
Z původního článku německé redakce deníku The Epoch Times přeložila Gabriela Kalinová.
