Konsolidační balíček opatření, od nichž si vláda slibuje zlepšení stavu státního rozpočtu v následujících dvou letech, bude hlavním bodem středeční schůze Senátu. I když balíček doporučil schválit beze změn jen jeden ze tří senátních výborů, které se jím zabývaly, vládní představitelé očekávají, že horní parlamentní komora jako celek tomuto doporučení hlasy provládní většiny vyhoví.
Balíček doporučil schválit beze změn pouze senátní ústavně-právní výbor. Další dva výbory poměrně těsnou většinou stejné doporučení nepřijaly. Pokud by se Senát na schválení ani úpravách balíčku neshodl tak jako jeho hospodářský výbor, soubor opatření by putoval k podpisu prezidenta jako přijatý. Stalo by se tak po uplynutí měsíční lhůty, kterou Senát podle ústavy na projednávání zákonů má, v případě balíčku po 15. listopadu.
Senátní výbor pro veřejnou správu jako jediný navrhl v balíčku změny. Chce upravit podíl samospráv na rozpočtovém určení daní a také zachovat osvobození plynu určeného k použití v metalurgii od daně ze zemního plynu, a to kvůli zajištění konkurenceschopnosti skláren či oceláren. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) tato výjimka představuje 300 milionů korun ročně. Pokud by Senát schválil byť jen jedinou úpravu balíčku, změnami by se musela znovu zabývat Sněmovna.
Zamítnutí balíčku jako celku zatím nikdo při jeho dosavadním projednávání ze senátorů nenavrhoval. Opoziční ANO a SOCDEM mají v jednaosmdesátičlenném Senátu společnou šestičlennou frakci, stejně jako společný klub nevládního liberálního hnutí SEN 21 a vládních Pirátů.
Vláda si od balíčku, který mění na 65 zákonů, slibuje konsolidaci veřejných financí a snižování strukturálního schodku státního rozpočtu. V příštích dvou letech ho má zlepšit zhruba o 150 miliard korun. Část peněz i úspor má přinést balíček, zbytek představují škrty v pravomoci vlády.
Balíček zavádí pouze dvě sazby daně z přidané hodnoty, a to 12 a 21 procent. V nižší sazbě budou hlavně potraviny včetně kohoutkové vody, do vyšší se přesunou některé služby nebo třeba točené pivo. Knihy budou osvobozeny od DPH. Sazba daně firem se má zvýšit z 19 na 21 procent. V příštích dvou letech vzroste spotřební daň z lihu o deset procent, v dalším roce o pět procent. Balíček znovu zavádí odvod na nemocenské pojištění zaměstnanců ve výši 0,6 procenta z příjmů. Ruší některé daňové výjimky, například slevu na školkovné nebo na studenta. Omezuje slevu na manželku či manžela bez vlastních příjmů, a to tak, že bude muset pečovat o dítě do tří let věku.
Maximální výše státní podpory stavebního spoření se sníží z 2000 na 1000 korun. Cena roční dálniční známky se od příštího 1. března zvýší z 1500 na 2300 korun a od roku 2025 se bude zvyšovat podle inflace. Nově se zavede možnost jednodenní známky. Většina změn má vstoupit v účinnost od začátku příštího roku.
Kromě balíčku má Senát ze zákonů projednat ještě novelu, podle níž elektronický systém tvorby právních předpisů e-Legislativa čeká příští rok postupné spouštění v ověřovacím provozu. Všechny tři senátní výbory, které tuto normu projednávaly, ji doporučily schválit beze změn.
