Juraj Skovajsa

16. 10. 2023

Postoj koaličních i opozičních stran k vládnímu konsolidačnímu baličku byl již široce diskutován. Jak se ale na něj dívají strany, které se v nejnovějších volebních průzkumech blíží pětiprocentní hranici potřebné k zastoupení v Poslanecké sněmovně?

V zářijovém průzkumu agentury Kantar si některé známější „strany pod čarou“ polepšily. Hnutí Přísaha by volila 4 % dotázaných (+1,5 % od května 2023), Sociální demokracii 3,5 %, Svobodné 3 % (+2,5 % od května 2023) a PRO také 3 % voličů (+1 % od května 2023). Průzkumu se zúčastnilo 982 respondentů a přípustná statistická chyba je +-1,1 až +- 3,6 %.

Přísaha

V tiskové zprávě z 16. října označil předseda hnutí Robert Šlachta konsolidační balíček za „paskvil“, který dle něj „neřeší zásadní zlepšení hospodaření státu. Neřeší deficit, který zůstává ve stovkách miliard. Neřeší ekonomickou kriminalitu a daňové úniky“.

Hnutí také vadí, že vládní koalice nevzala v potaz ani pozměňovací návrhy opozičních stran.

Místopředsedkyni Karolínu Kubiskovou trápí stagflace, kterou vláda balíčkem nevyřeší. Zvyšování daní je dle ní v této situaci „holá ekonomická sebevražda“. Naopak, snížení daní u potravin se dle jejího názoru reálně do cen „nejspíš ani nepromítne“.

„Vláda musí především okamžitě začít šetřit u sebe. Ať se zaměří na své trafiky, politické neziskovky, předražené zakázky, a hlavně na daňové ráje, nadnárodní korporace a transferové ceny, kam nám utíkají stovky miliard. Naše hnutí také dlouhodobě volá po snížení počtu ministerstev, náměstků i poradců. Je třeba se razantně zaměřit i na spravedlivé zdanění nadměrných zisků, příjmů s nejasným původem či vyšší zdanění dividend,“ uvádí svůj „recept“ pro snížení inflace a stabilizaci rozpočtu místopředsedkyně hnutí.

Dále pak Přísaha navrhuje „výrazné snížení DPH na základní potraviny“. „Tím stlačíme inflaci a ulevíme lidem, aby jim zůstalo víc peněz v peněženkách. Potom budou více nakupovat, zvedne se spotřeba a podpoří ekonomický růst. Vláda musí zkrátka hledat peníze v provozu a tam, kde nám utíkají. Místo toho ždímá běžné občany, a proti tomu se striktně ohrazujeme,“ dodává Kubisková.

V nedělních Otázkách Václava Moravce prezentovala Česká televize další průzkum Kantaru ze září, podle něhož omezuje 61 % Čechů své výdaje na potraviny, což je ale o 3 % méně než před půl rokem. Dalšími výraznými oblastmi „utahování opasků“ je návštěva restaurací (66 %), oblečení a obuv (58 %) či dovolené (57 %).

Na druhou stranu se dle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) zdrženlivost spotřeby projeví na rychleji klesající inflaci.

Sociální demokracie

Kdysi vládnoucí strana kritizuje jak koalici, tak i opozici, že nenabídla jiné řešení.

SOCDEM chce „brát bohatým“ a přinést do státního rozpočtu 180 až 200 miliard korun: „Místo toho, aby se zvyšovaly daně středně a nízkopříjmovým, tak chce najít příjmy státního rozpočtu u oligarchů, nadnárodních firem a velkých korporací. Nejde přitom o nic, co by v západní Evropě nebylo běžné.“

Předseda strany Michal Šmarda k tomuto návrhu dodává: „Naše opatření se dotknou těch, kteří na krizi naopak vydělávají.“

Jako konkrétní příklady uvádí „znovuzavedení progresivní daně z příjmu jak právnických, tak fyzických osob. Ta by se týkala firem se stamilionovými a miliardovými zisky nebo lidí s vysoce nadprůměrnými příjmy. Mezi další navrhované změny patří zavedení progresivní bankovní daně z aktiv (nikoliv zisku), dále ve světě běžně používaná daň z kapitálových výnosů, digitální daň nebo zvýšení úhrad za vydobyté nerosty, aby odpovídaly zvyklostem v okolních zemích“.

Sociální demokracie by hledala také na výdajové straně – úspory v dotacích pro velké firmy.

Svobodní

Tisková mluvčí Svobodných Veronika Blažková zaslala deníku Epoch Times sdělení předsedy Libora Vondráčka, dle něhož „od 1. 1. 2018 do 1. 1. 2023 vzrostlo HDP o 25,4 %, příjmy státního rozpočtu vzrostly o 15,70 % a náklady státního rozpočtu vzrostly o 41,67 %“.

„Problém opravdu není na straně příjmů. Zvedat daně za této situace je nesmysl. Problémem jsou totiž giganticky rostoucí výdaje,“ dodal Vondráček.

„Na výdajové straně přitom je kde šetřit. Možnosti úspor existují. To nakonec deklarovala i sama vláda, než zjistila, že k tomu nemá chuť nebo politickou odvahu. Opakovaně je navrhujeme a máme konkrétní návrhy. Vláda by ale musela najít odvahu omezovat agendu státu místo tupého zvyšování daní, které bude ještě více omezovat naši konkurenceschopnost v době nulového ekonomického růstu,“ sdělila včera strana na svém účtu X.

Obdobně jako Kubisková z Přísahy upozornil i místopředseda Svobodných Robert Vlášek v srpnovém rozhovoru pro Parlamentní listy, že zvýšení daní může dle Lafferovy křivky povést k nižšímu výběru daní, protože lidé budou mít tendenci se jim vyhýbat.

Vlášek zdůraznil, že problémem jsou především výdaje a navrhovaný balíček je pouze „kosmetikou a marketingem“.

„Každý pravicově uvažující a ekonomicky soudný člověk musí tento tzv. konsolidační balíček ostře odmítat. Na druhou stranu si je třeba uvědomit, že ODS je již zcela jiná značka, než ODS před 15 nebo 20 lety, tedy s pravicovou ODS nemá tato současná strana nic společného. Najít rozdíl mezi ODS, TOP 09, STAN a dokonce i Piráty je prakticky nemožné. ODS je dnes daleko blíže progresivní levici než konzervativní pravici. Bohužel,“ zakončil v rozhovoru místopředseda Svobodných.

PRO

Nedávno založená strana Právo Respekt Odbornost (PRO) sdělila na svém facebookovém profilu, že pátek třináctého, kdy Poslaneckou sněmovnou prošel konsolidační balíček, byl „černým pátkem pro českou ekonomiku, ale i demokracii“, protože „nenechala vystoupit více než 70 demokraticky zvolených poslanců“.

„Prosazením likvidačního balíčku skutečně likvidují vše a všechny. Nedotkne se to jen občanů, seniorů, dětí, ale také firem, měst a obcí,“ komentuje Ivana Turková z PRO.

„Váš balíček není ani ozdravný, ani konsolidační – je založen pouze na zvyšování daní firmám i občanům (daň z příjmů i daň z nemovitosti), zvýšení odvodů pro OSVČ a převodu distribučních poplatků za regulované složky energie na domácnosti i firmy… Kde jsou slibované vládní úspory a prorůstová opatření. Nedokáží ani efektivně daně vybírat, ani čerpat dotace,“ tvrdí dále Turková.

Související témata

Přečtěte si také

„Ztotožnil se s opoziční rétorikou,“ řekla Schillerová k vetu prezidenta. Sněmovna jedná o jeho přehlasování

Koalice ve Sněmovně usiluje o přehlasování prezidentského veta sporné novely rozvolnění rozpočtových pravidel. Ve hře je i Ústavní soud.

Jednotný evropský trh nemá končit u kartonové krabice

Evropa chce zvýšit svou konkurenceschopnost a odstranit bariéry jednotného trhu. Nová pravidla pro obaly ale ukazují, jak snadno můžeme jít opačným směrem.

Česká armáda bude mít moderní tanky, BVP a F-35. Nakolik ale zaostává v „nové doktríně válčení v reálném čase“?

Česká armáda prochází největší modernizací za několik desetiletí. Vedle aktuálních akvizic však dlouhodobě zaostává za trendem současného válčení.

Kanada v září zavede cla ve výši od 15 do 50 procent na zboží ze Spojených států

Kanada zavede cla ve výši od 15 do 50 procent na zboží dovážené ze Spojených států. Odvetné opatření za americká cla vstoupí v platnost 8. září.

Írán odvysílal video vyhrožující smrtí prezidentovu synovi Barronu Trumpovi

Od chvíle, kdy USA zabily íránského nejvyššího duchovního Alího Chameneího, šíří íránská média opakovaně obsah, v němž je vyhrožováno americkému prezidentovi a členům jeho rodiny.

DNA vstupuje do elektroniky. Nový typ paměti pracuje při mimořádně nízkém napětí 

Nový biohybridní memristor spojuje syntetickou DNA s perovskitem. Výsledkem je mimořádně úsporný paměťový prvek pro budoucí elektroniku.

Německá tajná služba varuje před nadnárodní represí

Spolkový úřad na ochranu ústavy upozorňuje v nové brožuře na mezinárodní jev, který nabývá na významu také v Německu. Jde o takzvanou nadnárodní represi.

25 miliard neutronů mělo odhalit existenci zrcadlového světa

Švýcarští fyzici prověřili 25 miliard neutronů, ale nenašli žádné známky přeměny na zrcadlové částice. Hypotéza tím výrazně oslabila.

Ve věku 80 let zemřela americká zpěvačka Dolly Partonová, podlehla rakovině

Americká zpěvačka, autorka písní, herečka a filantropka Dolly Partonová zemřela ve věku 80 let po krátkém boji s rakovinou v nemocnici ve městě Nashville.