Ratingová agentura rovněž uvedla, že jedním z faktorů, proč se rozhodla snížit rating amerického vládního dluhu, jsou politické šarvátky ve Washingtonu.
Ratingová agentura Moody’s snížila výhled ratingu americké vlády ze „stabilního“ na „negativní“, a to zejména kvůli nekontrolovaným výdajům.
Agentura Moody’s 10. listopadu oznámila, že snížila výhled ratingu vlády USA na „negativní“, což odůvodnila nedostatečným omezením výdajů a zároveň předpověděla, že deficity zůstanou v dohledné budoucnosti velmi vysoké.
„V kontextu vyšších úrokových sazeb Moody’s očekává, že bez účinných opatření fiskální politiky ke snížení vládních výdajů nebo zvýšení příjmů fiskální deficity USA zůstanou velmi vysoké, což výrazně oslabí dostupnost dluhu,“ uvedla agentura.
Příliš vysoké vládní výdaje byly také důvodem, proč ratingová agentura Fitch zašla ještě dál než Moody’s a v létě snížila rating z AAA na AA+.
Agentura Moody’s se sice rozhodla snížit výhled USA na „negativní“, ale celkový rating země ponechala na stupni AAA.
Americké ministerstvo financí se proti snížení výhledu podle očekávání ohradilo, stejně jako když rating snížila agentura Fitch.
„Ačkoli agentura Moody’s ve svém prohlášení zachovává rating Spojených států na úrovni AAA, nesouhlasíme s posunem výhledu na negativní,“ uvedl v prohlášení náměstek ministra financí Wally Adeyemo. „Americká ekonomika zůstává silná a státní cenné papíry jsou nejbezpečnějším a nejlikvidnějším aktivem na světě.“
Snížení výhledu přichází v návaznosti na zprávy, že úroky z obrovského státního dluhu USA poprvé v historii přesáhly 1 bilion USD ročně, a to z celkového veřejného dluhu ve výši zhruba 33,6 bilionu USD. Zlepšení se v obou případech očekává jen málo.
Dluh v centru pozornosti
Americké vládní výdaje na úroky se podle nejnovějšího dlouhodobého výhledu Rozpočtového úřadu Kongresu (CBO) zvýší ze zhruba 2,5 % hrubého domácího produktu (HDP) v roce 2023 na 6,7 % v roce 2053.
Podle CBO se také očekává, že americký veřejný dluh vzroste a do roku 2053 dosáhne přibližně 181 % HDP, oproti současným 98 %.
Podle údajů amerického ministerstva financí činil k 9. listopadu celkový nesplacený veřejný dluh 33,58 bilionu dolarů. To zahrnuje 7,04 bilionu dolarů ve vnitřním holdingu vlády a dalších 26,66 bilionu dolarů veřejného dluhu.
Kromě nekontrolovatelných vládních výdajů agentura Moody’s uvedla politické šarvátky ve Washingtonu jako další faktor, který stojí za jejím rozhodnutím snížit výhled amerického vládního dluhu.
„Pokračující politická polarizace v americkém Kongresu zvyšuje riziko, že po sobě jdoucí vlády nebudou schopny dosáhnout shody na fiskálním plánu, který by zpomalil pokles dostupnosti dluhu,“ uvedla agentura Moody’s.
I přes problémy s americkou fiskální politikou se agentura Moody’s rozhodla zachovat celkový úvěrový rating země na stupni AAA, a to částečně díky relativně dobré ekonomické výkonnosti, která by mohla kompenzovat některé dopady vysokých úrokových sazeb na náklady na obsluhu dluhu.
„Další pozitivní růstová překvapení ve střednědobém horizontu by mohla přinejmenším zpomalit zadlužování,“ uvedla agentura Moody’s a zároveň dodala, že očekává, že si Spojené státy „udrží svou výjimečnou ekonomickou sílu“.
Podle nejnovějších vládních údajů rostla americká ekonomika ve třetím čtvrtletí anualizovaným tempem 4,9 %, což je velmi solidní tempo, které člen Rady guvernérů Federálního rezervního systému Christopher Waller označil za „výrazný růst“, který je třeba sledovat při zvažování dalších kroků Federálního rezervního systému (Fed) v oblasti úrokových sazeb.
V reakci na prudce rostoucí inflaci zahájil Fed horečným tempem cyklus zvyšování úrokových sazeb, které se z téměř nulové úrovně v březnu 2022 dostaly do současného rozpětí 5,25-5,5 %.
Přestože se vlivem zvyšování sazeb zatím nepodařilo snížit inflaci na dvouprocentní cíl Fedu, centrální banka svými kroky zvýšila náklady na půjčky, čímž ekonomiku připravila o úvěry a vyvolala obavy z recese a stagflace – kombinace pomalého růstu a vysoké inflace.
Miliardář Ken Griffin, zakladatel hedgeového fondu Citadel, nedávno varoval, že vyšší základní inflace by mohla přetrvávat po desetiletí, což by mělo negativní dopad na náklady na splácení úroků z obrovského – a stále rostoucího – státního dluhu.
Diskuse o úrokových sazbách
Inflace klesla z nedávného maxima 9,1 % v červnu 2022 na 3,7 % v září 2023. To je jistě zlepšení, ale téměř dvojnásobné oproti dvouprocentnímu tempu, které Fed považuje za zlatý střed mezi cenovou stabilitou a hospodářským růstem.
Přestože se údaje o inflaci zlepšily, někteří odborníci poukazují na to, že ceny nadále rostou – jen o něco pomaleji.
„Pomalejší inflace je pro spotřebitele oxymóron, protože nemá útěchu z toho, že ceny nerostou tak rychle, ale přitom stále rostou,“ uvedl Greg McBride, hlavní finanční analytik společnosti Bankrate, v e-mailovém prohlášení pro Epoch Times.
„Kumulativní efekt inflace zatěžuje rozpočty domácností a podkopává jejich kupní sílu, neboť index spotřebitelských cen vzrostl za poslední tři roky o více než 18 %,“ dodal.
Tento týden zveřejní americká vláda nejnovější údaje o inflaci, přičemž analytici tvrdí, že případné pozitivní překvapení by zpochybnilo názor, že Fed se zvyšováním sazeb skončil, a mohlo by vyvolat rázové vlny na akciových a dluhopisových trzích.
Kromě toho, že investoři budou sledovat nadcházející údaje o inflaci, budou také bedlivě sledovat možné budoucí kroky agentury Moody’s a dalších, protože změna ratingové agentury může – ale nemusí – vždy předcházet snížení úvěrového ratingu.
Tento článek vyšel původně v rámci americké edice Epoch Times.
