Členské země Evropské unie vyhodily nejméně 215 milionů dávek vakcín proti nemoci covid-19, které nakoupily na vrcholu pandemie. Daňové poplatníky to stálo zhruba čtyři miliardy eur (přes 98 miliard Kč), uvedl server Politico s odkazem na vlastní analýzu. Jde přitom podle serveru téměř jistě o podhodnocený odhad.
Od schválení prvních proticovidových vakcín na konci roku 2020 unijní země dohromady přijaly dodávky 1,5 miliardy dávek očkování. To jsou více než tři dávky na každého obyvatele EU. Mnoho z nich nyní leží ve skladech po celém kontinentu.
Výpočty založené na dostupných údajích podle webu ukazují, že evropské země zlikvidovaly v průměru 0,7 vakcíny na každého Evropana. Na vrcholu žebříčku je Estonsko, které vyhodilo více než jednu dávku na obyvatele, těsně následované Německem.
Pokud by se tato průměrná míra odpadu promítla do zbytku EU, odpovídala by více než 312 milionům zničených vakcín. Není snadné zjistit, kolik vakcín bylo vyhozeno. Vlády, včetně druhé nejlidnatější unijní země Francie, se zdráhají odhalit rozsah plýtvání.
Výpočty serveru Politico jsou založené na číslech z 19 členských zemí, z nichž 15 dodalo přesná data a u čtyř států web vycházel z údajů, které se objevily v tamních médiích. Některá čísla, která server získal, pocházejí z tohoto měsíce a nejstarší z loňského prosince. Čas, který od té doby uplynul, podle Politica znamená, že data, které obdrželo, jsou konzervativní, přičemž skutečný počet vyřazených vakcín pravděpodobně bude mnohem vyšší.
Například Německo poskytlo svá čísla o odpadu v červnu; v té době mělo ve skladech dalších 120 milionů vakcín. Výrobci vakcín také od té doby uvedli na trh novější verze, které jsou přizpůsobeny nejnovějším variantám koronaviru, takže starší vakcíny jsou zastaralé a je pravděpodobnější, že budou vyřazeny.
Politico odhaduje hodnotu 215 milionů vyhozených vakcín na více než čtyři miliardy eur, a to na základě cen vakcín uváděných v médiích. U zemí, které uvedly pouze celkový počet zničených vakcín, aniž by jej rozdělily podle typu vakcíny, použil web vážený průměr ceny 19,39 eur (přes 470 Kč) vypočítaný z údajů uvedených zeměmi, které poskytly rozpis.
Mnoho z těchto vakcín bylo nakoupeno na vrcholu pandemie v roce 2021, kdy se Evropská unie, Spojené státy i Británie snažily zajistit omezený počet dávek. Právě v těchto časech uzavřela EU svůj největší jednorázový kontrakt na nákup 1,1 miliardy dávek od společností Pfizer/BioNTech.
Server podotýká, že je snadné zapomenout, jak nejistá byla situace v roce 2021, kdy byla dohoda o vakcínách vychvalována. Její velikost i načasování se ale podle něj ukázaly jako problematické. Země byly vázány nákupem dávek i v době, kdy pandemie ustupovala, zatímco snahy darovat přebytečné injekce třetím zemím byly zmařeny klesající poptávkou a logistickými problémy.
Důsledky nejsou jen finanční. Otázky kolem toho, jak byla smlouva s Pfizerem vyjednána, pronásledují šéfku Evropské komise Ursulu von der Leyenovou od chvíle, kdy list The New York Times (NYT) uvedl, že si vyměňovala zprávy se šéfem této farmaceutické firmy Albertem Bourlou v době přípravy obřího kontraktu.
Evropská komise již smlouvu znovu projednala pod tlakem zemí EU, které trpí nadbytkem vakcín. Polsko i Maďarsko přestaly vakcíny odebírat a společnost Pfizer je žaluje pro neplacení. V Rumunsku chtějí prokurátoři zbavit imunity bývalého premiéra a dva bývalé ministry zdravotnictví, protože tvrdí, že nadměrné nákupy vakcín způsobily státu škodu přesahující jednu miliardu eur. Mezitím budou očkovací látky přicházet dál, protože revidovaná smlouva se společností Pfizer zavazuje evropské země k nákupu vakcín nejméně do roku 2027.
