Stále více ukrajinských uprchlíků má v ČR práci, počet těch, kteří pracující v nižší kvalifikaci, se ale nesnižuje. Zatímco v červnu pracovalo na plný nebo částečný úvazek v Česku 67 procent příchozích, v listopadu to bylo 72 procent a tři pětiny z nich stále vykonávaly méně kvalifikovanou práci než doma. Více než polovina Ukrajinců navíc dál pracovala ve špatných podmínkách a 57 procent běženců z Ukrajiny stejně jako v červnu žilo v ČR pod hranicí příjmové chudoby. Vyplynulo to z listopadové vlny výzkumu Hlas Ukrajinců, jehož výsledky ČTK poskytla agentura PAQ Research (PAQ).
Práci v Česku mají podle PAQ Research častěji uprchlíci, kteří zde chtějí zůstat a kteří se domluví česky. Proti loňskému prosinci se počet pracujících ukrajinských uprchlíků starších 17 let zvýšil o 21 bodů. Polovina uprchlíků současně uvedla, že pracuje i o víkendech či pozdě večer. Dvě pětiny tvrdí, že berou méně než Češi na stejné pozici, a 30 procent má víc prací, aby se uživilo. To, že nemá nárok na dovolenou, sdělilo 17 procent.
Proti červnu se o sedm bodů zvýšil podíl těch, kteří musí mít více prací, aby se uživili, a o čtyři body přibylo ukrajinských pracujících bez nároku na dovolenou. Pracujících, kteří mají takzvanou prekérní práci, tedy nestabilní v náročných podmínkách, přibylo o tři body na 58 procent.
Většina ukrajinských příchozích stále zastává v ČR práci pod svou kvalifikací. „Podíl uprchlíků pracujících výrazně pod svou kvalifikací je dokonce vyšší než v srpnu 2022,“ uvedli autoři průzkumu s tím, že je jich v současné době 44 procent, loni v srpnu jich bylo 37 procent.
Ve špatné finanční situaci zůstává šest z deseti ukrajinských uprchlíků, přičemž nejčastěji jsou to senioři a rodiny s dětmi. Mezi Čechy trpí příjmovou chudobou jeden z deseti, doplnili autoři průzkumu. Podle nich humanitární dávku aktuálně čerpá 36 procent ukrajinských domácností, tedy o 20 procentních bodů méně než v červnu, což souvisí se změnou parametrů pro vyplácení dávky a nárůstem pracovní aktivity.
V souvislosti s novelou takzvaného lex Ukrajina přibylo i uprchlíků, kteří bydlí v nájmu. Nájemní bydlení má nyní 70 procent z nich, tedy o 21 bodů více než v létě. „Za vysokým nárůstem nájmu stojí především přesun uprchlíků ze solidárních domácností. Stát od července přestal těmto domácnostem vyplácet příspěvky, což se odrazilo v tom, že velká část uprchlíků začala za toto bydlení platit,“ konstatovali autoři průzkumu. Zcela bezplatně podle nich bydlí sedm procent uprchlíků, což je dosud nejméně.
Agentura v dlouhodobém výzkumu sleduje situaci Ukrajinců, kteří do Česka přišli loni. Dělá ho ve spolupráci se Sociologickým ústavem AV ČR a s podporou Dětského fondu OSN (UNICEF) a ministerstva práce. Listopadové vlny výzkumu se zúčastnilo 1200 domácností, ve kterých žije přes 3000 ukrajinských uprchlíků.
