Stádo čtyř klisen exmoorského ponyho v ptačím parku Mnišské louky u České Lípy, které jsou zde od loňského prosince, doplnila v polovině ledna pátá. Ornitologové tak úspěšně završili přípravy k zavedení pastvy velkých kopytníků na území ptačího parku.
Pět klisen původně z Milovic bude na Mnišských loukách spásat 5 hektarů zarůstajících a dosud jen z části obhospodařovaných luk ve východní části parku.
„ČSO tak zavádí pastvu i do třetího z pěti současných ptačích parků. Již probíhající pastva velkých kopytníků v ptačím parku Josefovské louky u Jaroměře a ptačím parku Kosteliska u Dubňan jasně ukazuje, jak zásadní je tento typ managementu pro podporu ohrožených a ubývajících lučních i dalších mokřadních druhů ptáků,“ kvituje Česká společnost ornitologická (ČSO).
„Aktuálně tu dominují tři druhy rostlin – chrastice rákosovitá, kopřiva dvoudomá a zblochan vodní. Úkolem koní bude spásáním potlačit dominantní druhy trav a kopřivy, dát tak prostor ostatním rostlinám, ale především snížit výšku porostu tak, aby prosvětlili a zpřístupnili pro bahňáky mělké tůně a deprese, které tu v předchozích letech nechala vytvořit ČSO a Liberecký kraj,“ říká Zdeněk Vermouzek, ředitel ČSO.
Ornitologové vysvětlují, že „dlouhodobá pastva svou mozaikovitostí podpoří také bezobratlé živočichy, a zvýší tak potravní nabídku hmyzožravých ptáků“. Koně budou mít na pastvině i přirozený zdroj vody.
„Společně s tím budou koně sešlapem napomáhat k rozbahnění okrajů tůní, čímž vytvoří skvělé podmínky pro sběr potravy pro čejky chocholaté či bekasiny otavní. Na rozbahněných místech sbírají bezobratlé i kulíci říční či pěvci jako bramborníčci či dokonce rákosníci. Mozaikovitost porostu spolu s podmáčením by mohla přilákat i vzácné chřástaly kropenaté, kteří se v hnízdní sezóně na Mnišských loukách pravidelně zastavují. Jsme velmi zvědaví, co ukáže nadcházející hnízdní sezóna,“ těší se správce ptačího parku Mnišské louky Josef Rutterle.
„Mnišské louky jsou specifické svým zachovalým vodním režimem, kdy zimní a jarní rozlivy meandrující řeky Ploučnice a potoka Šporky přirozeně plní vodou tůně a deprese v loukách. Tím se liší především od nejstaršího ptačího parku, Josefovských luk, kde tuto funkci plní obnovený historický luční závlahový systém,“ vysvětluje Martin Bacílek, který je v ČSO vedoucím oddělení ochrany ptáků.
Exmoorský pony – seznamte se
Exmoorský pony či keltský pony je divoké plemeno koně domácího, které pochází z anglického Somersetu a Devonu. Plemeno dostalo jméno podle vysoko položených blat Exmoor v jihozápadní Anglii.
Exmoorští koníci jsou velmi odolné a soběstačné plemeno, které může zůstat celoročně venku na pastvině. Díky tomu, že nebudou na rozdíl od běžné praxe dostávat odčervovací prostředky, bude jejich trus bohatý na hmyz a tím se stane dalším lákadlem pro luční ptáky. V zahraničí je obhospodařování cenných přírodních stanovišť extenzivní pastvou divokých koní, či dalších druhů velkých kopytníků, zcela běžný postup.
Ornitologové na území hloubí tůně a upravují terén a toto v kombinaci s pastvou koníků „ještě více zefektivní obnovu a péči o ptačí park Mnišské louky a vytváření ideálních podmínek pro ptáky i další živočichy“.
„Od roku 2020 vytváříme v rozsáhlých mokřinách u České Lípy tento ptačí ráj. Nešlo by to bez podpory tisícovek dárců a příznivců, kterým srdečně děkujeme,“ říká Lucie Hošková, zástupkyně ředitele ČSO a vedoucí fundraisingu.
Ornitologové naléhavě prosí návštěvníky, aby poníky nikterak nekrmili. Kromě organizovaných vycházek není žádoucí vstupovat na jejich pastviny nebo tato polodivoká zvířata plašit.
ČSO zve na akce pro veřejnost, jejichž seznam pro rok 2024 najdete zde.
