Pravděpodobně jste se už setkali se zkratkou ESG. Pokud ne, vězte, že jde o vládami podporované tzv. environmentální, sociální a správní skóre, kterým se hodnotí především firmy a organizace, ale ve svém důsledku má dopad i na jednotlivce ve společnosti. Někdo jej označuje za ideologii, někdo za nutnou doktrínu či přístup, jak udělat svět lepším.
Na povrchu líbivá myšlenka postrčit organizace k vyšší morální odpovědnosti, například s ohledem na „znečišťování planety“ oxidem uhličitým či dbaní na různorodost zastoupení pohlaví a ras ve firmách, však v sobě skýtá různá úskalí… a také (pro někoho) zajímavé investiční příležitosti.
Pociťujeme jej už i v České republice, kdy některé mezinárodní finanční skupiny ztěžují podmínky podnikání společnostem v uhelném průmyslu, či paradoxně i jejich dceřiným podnikům, které se orientují na obnovitelné zdroje. A jelikož je uhlí (spolu s jádrem) naším nejvýznamnějším zdrojem elektřiny a tepla, není potřeba dlouho přemýšlet, jaký dopad mohou mít ráznější zásahy do tohoto sektoru na naše peněženky.
Celovečerní dokumentární film Epoch Times „Stínový stát: Kdo stojí v pozadí ESG?“ ukazuje, jak vznikla mocenská struktura v hodnotě mnoha bilionů dolarů, která spojuje vlády a korporace, jak funguje, jaké jsou její cíle a kdo ji řídí.
Pusťte si plnou ONLINE verzi dokumentárního filmu STÍNOVÝ STÁT: Kdo stojí za ESG?
Trailer:
Několik let fungování ESG ukazuje, že takovéto partnerství vlád s korporacemi, obzvláště s bankovními a technologickými giganty, má dopad na prosperitu a svobodu, a má potenciál ovládat naše životy způsobem, o kterém se totalitářům 20. století jen zdálo.
I proto ve Spojených státech, kde jej současná vláda podporuje, řada svobodomyslnějších států začala v posledních zhruba dvou letech proti ESG brojit a přijímat vůči němu různá opatření.
Z Evropské unie k nám momentálně míří čtyřletý plán na implementaci ESG v podobě balíčku dodatečné administrativní zátěže pro firmy (pro začátek…).
