Nejšťastnější zemí světa se v žebříčku sestavovaném OSN opět stalo Finsko, Česko se drží ve druhé desítce na 18. příčce, zatímco Slovensko se propadlo na 45. příčku. Na opačném konci žebříčku 143 zemí skončil jako nejméně šťastná země Afghánistán a jen o málo lépe se cítí obyvatelé Libanonu, Lesotha a Sierry Leone.
V dnes zveřejněné Světové zprávě o štěstí (World Happiness Report) se opět ukázalo, že nejspokojenější jsou obyvatelé zemí ze severní Evropy – za prvním Finskem se umístilo Dánsko, Island a Švédsko. Severskou dominanci přerušuje pátý Izrael, za ním následují Nizozemsko, Norsko a Lucembursko, a první desítku uzavírá Švýcarsko a Rakousko.
Stoupající nespokojenost mezi mladšími lidmi způsobila propad Spojených států a některých velkých západoevropských zemí – USA jsou v novém indexu štěstí na 23. příčce, zatímco loni byly patnácté, a Německo se propadlo z 16. místa na 24. příčku.
Každoroční Světová zpráva o štěstí vychází z údajů amerického Gallupova ústavu a je analyzována globálním týmem, který nyní vede Oxfordská univerzita. Lidé ve 143 zemích a teritoriích byli požádáni, aby ohodnotili svůj život na stupnici od nuly do deseti, přičemž deset představuje jejich nejlepší možný život. Výsledky za poslední tři roky se zprůměrují a vznikne žebříček.
Obecně lze říci, že pořadí volně koreluje s prosperitou zemí, ale zdá se, že hodnocení jednotlivců ovlivňují i další faktory, jako je průměrná délka života, sociální vazby, osobní svoboda a korupce, napsala agentura Reuters.
Spojené státy poprvé vypadly z první dvacítky a podle analytiků se o to postaral velký pokles spokojenosti Američanů mladších 30 let. Zatímco podle celosvětového žebříčku štěstí osob ve věku 60 let a více by se Spojené státy umístily na desátém místě, samotné hodnocení života osob mladších 30 let řadí Spojené státy na 62. místo.
Tato zjištění jsou v rozporu s mnoha předchozími výzkumy blahobytu, podle nichž je štěstí nejvyšší v dětství a v raném mládí, poté klesá na nejnižší úroveň ve středním věku a následně stoupá kolem odchodu do důchodu. „Mladí lidé, zejména v Severní Americe, dnes prožívají krizi středního věku,“ řekl agentuře Reuters Jan-Emmanuel De Neve, profesor ekonomie na Oxfordské univerzitě a jeden z editorů zprávy.
Mileniálové a mladší věkové skupiny v Severní Americe zmiňovali výrazně častěji než starší věkové skupiny vlastní osamělost. De Neve řekl, že štěstí mladých lidí pravděpodobně snižuje celá řada faktorů, včetně zvýšené polarizace v sociálních otázkách, negativních aspektů sociálních médií a ekonomické nerovnosti, kvůli níž si mladí lidé mohou dovolit vlastní bydlení hůře než v minulosti.
Ačkoli je tento jev nejmarkantnější ve Spojených státech, věkové rozdíly v pocitu štěstí jsou velké také v Kanadě a Japonsku a v menší míře ve Francii, Německu a Velké Británii, které se v letošním žebříčku rovněž propadly na nižší příčky než loni.
Naproti tomu mezi země s největším zlepšením blahobytu patří mnohé bývalé komunistické státy ve střední a východní Evropě. Tam na rozdíl od bohatších zemí mladí lidé uvádějí výrazně lepší kvalitu života než starší lidé, často na stejné nebo lepší úrovni než v západní Evropě.
„Slovinsko, Česko a Litva se pohybují v první dvacítce a je to zásluhou jejich mladých lidí,“ dodal Jan-Emmanuel De Neve.
