Evropský parlament minulý týden definitivně schválil nový návrh směrnice o energetické náročnosti budov. Do roku 2050 by měla mít celá EU klimaticky neutrální budovy. Za tím účelem zavádí směrnice několik cílů: zvýšit rozsah renovací budov, zlepšit informace o energetické náročnosti budov a zajistit, aby nová výstavba byla bezemisní.
Součástí směrnice je i zákaz používání kotlů na fosilní paliva, včetně plynu, do roku 2040. Dále pak povinná kabeláž pro instalace střešních solárních panelů a pro nabíjecí stanice na elektromobily nebo povinné kvóty na počet zateplených a renovovaných budov.
Epoch Times požádal Jiřího Nouzu, prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví, aby jako zástupce stavebního průmyslu, kterého se směrnice nejvíce dotkne, vyjádřil svůj názor na tuto novou evropskou legislativu.
Směrnice o energetické náročnosti budov schválená minulý týden Evropským parlamentem ovlivní zejména stavební průmysl. Chápete ji jako příležitost, nebo bude spíše překážkou? Jakým způsobem to zatíží české stavební firmy?
Mohli bychom ji chápat jako příležitost. Odhlédnu-li od řady dalších souvislostí, je zřejmé, že by to mohlo či mělo přinést zvýšenou investiční aktivitu na straně všech investorů, ať jsou to veřejní či soukromí. Asi bychom jako stavební průmysl mohli jásat, ale upřímně… nejsem si tím vůbec jist. Nutně se mi dere na mysl otázka, kdo to vše zaplatí? Jak vidíme, aktuálně i ty nejbohatší ekonomiky Evropy, v čele s německou, zatahují za ruční brzdu, protože pokud prostě a jednoduše zdroje nedošly, tak docházejí.
V listopadu 2023 to zjednodušeně konstatoval německý ústavní soud. Nechci tady rozebírat, co to má za důsledky, ale jistě to dopadá na plány s Green Dealem. Alespoň tak to čtu já. Pokud se jedná o zatížení českých staveních firem, těm by to mohlo přinést jen práci, tedy asi pozitivní. Jen je potřeba si uvědomit, že požadované rekonstrukce musí někdo naprojektovat, pak povolit a nakonec zrealizovat. A tady všude mohou nastat komplikace, protože jednoduše všech, kteří na tom mají pracovat, je málo.
V čem vidíte klady a zápory této legislativy?
Nechtěl bych rozebírat jednotlivosti, ale obecně bych řekl, že se pohybujeme v terminologii minulého století, když se razilo heslo „poručíme větru, dešti“. Takhle to prostě nefunguje. A neumím si představit, že kterýkoliv vlastník by připustil plýtvání energiemi, když v jeho nejvlastnějším zájmu je přeci mít tu nejúspornější možnou budovu a v konečném důsledku tedy maximalizovat finanční příjem z vlastnictví plynoucí. Nevěřím, že přemíra regulace a tím přijatá legislativa je, nás zachrání.
Povede podle vás zavádění opatření vyplývajících ze směrnice ke zdražení výstavby nových budov a renovací budov starších? Pokud ano, v jaké míře?
Ano, povede ke zdražení v obou případech. Procenta po mně nechtějte, to bude vždy odvislé od konkrétního projektu.
V souvislosti s tzv. „vlnou renovací“, kterou má směrnice spustit, se hovoří o nedostatku pracovních sil. Jak je to u nás? Kolik lidí ve stavebnictví pracuje a kolik bychom jich potřebovali, abychom naplnili požadavky EU na splnění povinných kvót pro renovace budov?
Je nedostatek pracovních sil jak v oboru stavebnictví, tak i v ostatních průmyslových oborech. Není to problém jen České republiky, ale celé Evropy. Odhady hovoří o tom, že v našem oboru pracuje cca 400 tisíc pracovníků. Dlouhodobě říkáme, že nám chybí cca 40 až 60 tisíc zaměstnanců. Problémem je hlavně nedostatek mladých pracovníků po škole, potýkáme se s malým zájmem o práci ve stavebnictví. Nechtěl bych tady jmenovat jednu či dvě konkrétní profese, ten problém je širší a výhled do budoucna není příliš optimistický. A pokud se jedná o zahraniční pracovníky, řeknu to takto… myslím, že bez nich to nepůjde. Ono by to nešlo už ani v současné době.
