Adam Morrow

5. 4. 2024

Teherán slíbil tvrdou reakci na nálet, při němž v syrském Damašku zahynulo sedm íránských vojenských důstojníků a šest syrských občanů. Z útoku podezřívají Izrael. „Poté, co se sionistickému [izraelskému] režimu nepodařilo zničit vůli odporu, se opět uchyluje k nevybíravým atentátům,“ prohlásil 2. dubna íránský prezident Ebrahim Raisi. „Tento zbabělý zločin nezůstane bez odezvy,“ doplnil.

O den dříve zasáhla vojenská letadla rozsáhlý íránský diplomatický komplex ve čtvrti Mezzeh v syrském hlavním městě a údajně zabila sedm íránských vojenských důstojníků. Krátce poté navštívil bombardovaný komplex syrský ministr zahraničí Fajsal Mekdád a odsoudil čin jako krutý teroristický útok.

Íránské revoluční gardy později potvrdily, že při útoku byl zabit vrchní velitel elitních jednotek Quds Force a jeho zástupce.

2. dubna se počet obětí zvýšil o šest syrských státních příslušníků, kteří se v době útoku nacházeli v oblasti. Írán ze smrtícího útoku rychle obvinil Izrael, svého úhlavního nepřítele v regionu. Íránský velvyslanec v Sýrii Hosejn Akbarí, který nebyl při útoku zraněn, v televizním projevu uvedl, že reakce Teheránu bude „tvrdá“.

Íránská mise při OSN označila smrtící úder za hrozbu pro regionální mír a bezpečnost a zdůraznila právo Teheránu na rozhodnou odpověď. Mise dále útok odsoudila jako hrubé porušení Charty OSN, mezinárodního práva a nedotknutelnosti diplomatických prostor.

Libanonské milice Hizballáh, které jsou úzce spojeny se šíitským Íránem, rovněž přislíbily odvetu. „Tento zločin neprojde, aniž by byl nepřítel potrestán,“ uvedly v prohlášení.

Írán i Hizballáh udržují od roku 2015 vojenskou přítomnost v Sýrii, kde působí v koordinaci se syrskou armádou a vládou. Izrael obviňuje Írán a Hizballáh, že využívají své vojenské prostředky v Sýrii k přeshraničním útokům na izraelské cíle.

Íránci pálí izraelské a americké vlajky během protestu na Palestinském náměstí v Teheránu 1. dubna 2024. (- / AFP via Getty Images)

Smíšené signály

Izrael se obvykle zdržuje komentářů k útokům svých sil na cíle v zahraničí. „Zprávy v zahraničních médiích nekomentujeme,“ odpověděl nejprve na dotaz ohledně úderu v Damašku mluvčí izraelské armády. List The New York Times však citoval čtyři nejmenované izraelské představitele, kteří podle všeho roli Izraele v útoku připustili.

Deník Epoch Times nemohl nezávisle ověřit tvrzení novin ani tvrzení anonymních zdrojů.

Ve vyjádření pro CNN z 2. dubna izraelský vojenský mluvčí Daniel Hagari uvedl, že úder v Damašku byl zaměřen na vojenskou – nikoliv diplomatickou – budovu. „Podle našich zpravodajských informací se nejedná o konzulát ani velvyslanectví,“ řekl televizní stanici. „Jedná se o vojenskou budovu sil Quds, která je maskována jako civilní budova v Damašku.“

Od svého vzniku v roce 1948 vedl Izrael tři velké konflikty se Sýrií, se kterou je technicky stále ve válečném stavu.

Moskva označila úder za nepřijatelný

V posledních letech Izrael často útočí na cíle v Sýrii napojené na Írán a Hizballáh a na pozice syrské armády. V říjnu 2023 zaútočily válečné letouny současně na mezinárodní letiště v Damašku a Aleppu, poškodily přistávací dráhy a uzemnily lety.

Úder z 1. dubna však byl prvním případem, kdy se údajná diplomatická mise v Sýrii dostala pod palbu, což zřejmě signalizuje posun ve válce Izraele s jeho regionálními protivníky. Útok odsoudily přední státy regionu, včetně Iráku, Pákistánu, Saúdské Arábie, Kataru a Spojených arabských emirátů.

Rusko, které rovněž udržuje vojenskou přítomnost v Sýrii na příkaz Damašku, označilo úder za nepřijatelný. „Takové agresivní manévry Izraele jsou naprosto nepřijatelné a musí skončit,“ uvedlo ruské ministerstvo zahraničí v prohlášení z 1. dubna. „Naléhavě vyzýváme izraelské vedení, aby upustilo od praxe provokativních vojenských operací v Sýrii a dalších sousedních zemích.“

Ruské velvyslanectví v Teheránu zase vyjádřilo „šok a rozhořčení“ nad úderem a označilo jej za „hrubé porušení mezinárodních norem“.

Moskva údajně svolala na 2. duben zasedání Rady bezpečnosti OSN k projednání incidentu a jeho důsledků. Reakce amerických představitelů byla mírnější. Mluvčí ministerstva zahraničí Matthew Miller se bezprostředně po úderu odmítl vyjádřit a pouze sdělil, že je potřeba získat více informací.

„V zásadě se obáváme eskalace,“ řekl 1. dubna novinářům. „Obáváme se všeho, co by způsobilo, že by se konflikt [mezi Izraelem a jeho protivníky] jakkoli rozšířil nebo prohloubil.“

Článek původně vyšel na stránkách americké redakce Epoch Times.

Související témata

Přečtěte si také

„Když se volené elity v Bruselu dopouštějí cenzury, je to problém.“ Kandidáti do europarlamentu hodnotili nové unijní zákony DSA a EMFA
„Když se volené elity v Bruselu dopouštějí cenzury, je to problém.“ Kandidáti do europarlamentu hodnotili nové unijní zákony DSA a EMFA

„Úplný kreténismus“, „kdo hlídá vaše hlídače?“, „všimněte si, že ty zákony se vždy hezky jmenují“ – účastníci konference pořádané Společností na obranu svobody projevu hodnotili nové unijní zákony a prezentovali své postoje ke svobodě slova.

Premiér Fiala hájil korespondenční volbu z ciziny, odmítl výtky o účelovosti
Premiér Fiala hájil korespondenční volbu z ciziny, odmítl výtky o účelovosti

Premiér Petr Fiala (ODS) hájil ve Sněmovně zavedení možnosti korespondenční volby pro Čechy žijící v cizině.

Europarlamentní frakce Identita a demokracie vyloučila Alternativu pro Německo
Europarlamentní frakce Identita a demokracie vyloučila Alternativu pro Německo

Europarlamentní frakce Identita a demokracie (ID) dnes s okamžitou platností vyloučila Alternativu pro Německo (AfD) ze svých řad

Jsme znechucení, říká o zastavení stavby D49 starosta Holešova
Jsme znechucení, říká o zastavení stavby D49 starosta Holešova

Její stavba se táhne už dlouhých 15 let, ovšem k velké nelibosti místních se letošní otevření dálnice D49 může opět odložit. Ekologičtí aktivisté totiž uspěli se svou stížností u soudu...

Pro splnění dekarbonizačních plánů musí Evropa  zdvojnásobit investice do elektrických sítí, uvádí studie
Pro splnění dekarbonizačních plánů musí Evropa zdvojnásobit investice do elektrických sítí, uvádí studie

Evropské elektrické sítě je třeba urychleně modernizovat a navýšit investice, jinak Evropě hrozí, že nedosáhne svých klimatických cílů, upozorňují...