Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) se začátkem houbařské sezony začal tento týden na svém webu znovu zveřejňovat průběžně aktualizovanou mapu republiky, na níž s ohledem na srážky, půdní vlhkost či teploty posledních dnů odhaduje pravděpodobnost růstu nejčastěji sbíraných hub v zemi. Meteorologové nicméně upozornili na to, že faktický výskyt hub závisí na konkrétní lokalitě a tamních podmínkách, a proto je třeba brát mapu v celorepublikovém měřítku s určitou rezervou.
Mapa odráží pravděpodobný růst mykorhizních druhů hub, tedy těch, které lidé nejčastěji sbírají. Nejznámějšími mykorhizními houbami jsou hřiby, muchomůrky, holubinky, ryzce, lišky nebo některé čirůvky.
„Spuštění výpočtu záleží nejen na vhodném počasí pro růst hub (optimální teploty, srážky a půdní vlhkost), ale také na reálném výskytu hub v lesích – ten mapují mykologové přímo v terénu. Jakmile jsou tato kritéria ve shodě, výpočet je spuštěn a mapa zveřejněna. Faktický výskyt hub samozřejmě závisí na konkrétní lokalitě a zdejších podmínkách,“ napsali meteorologové na facebooku.
Značnou roli při růstu hub hrají přírodní podmínky, které se mohou měnit. „Pokud bylo třeba vaše oblíbené houbařské místo ve smrkovém lese vykáceno a na jeho místě nyní vyrůstá nový smíšený les, může se zde výrazně změnit skladba hub,“ poznamenal ČHMÚ. Mapu je proto podle odborníků třeba brát s rezervou a uvědomit si, že vyjadřuje pravděpodobnost výskytu hub zejména na základě meteorologických proměnných.
Počasí má na růst hub zásadní vliv. Obecně platí, že houby začínají nejvíc růst zhruba deset dní po vydatných deštích a následném teplém počasí. Nesmí být ale moc horko.
Základem výpočtu na mapě je informace o nasycení půdy srážkami v předchozích 30 dnech v kombinaci s průměrnými teplotami v posledních sedmi dnech. Výsledek je pak korigován sezonním koeficientem, který vyjadřuje rozdíly v početnosti mykorhizních hub během kalendářního roku.
ČHMÚ zveřejňuje na jednom místě i další informace se vztahem k živé přírodě. Na webu info.chmi.cz/bio se zájemci dozví o rozšíření pylů nebo o aktivitě klíšťat, komárů či kůrovce. Dostupné tam jsou také informace o rychlosti vývoje vegetace ve vztahu k počasí i o pocitové teplotě.
