Duševní obtíže v dospívání nejsou žádnou zvláštností. Vypořádat se s tím jako rodiče není snadné, ale vězte, že v tom nejste sami.
V tomto článku se dozvíte, s kým se poradit a kde získat bezplatnou pomoc. Dozvíte se také, jak duševním problémům předcházet a jaké jsou varovné signály, že něco není v pořádku.
Od covidové pandemie zaznamenávají čeští odborníci na duševní zdraví výrazný nárůst psychických potíží u dětí a dospívajících. Dětští psychologové a psychiatři jsou zahlceni zejména případy depresí, úzkostných stavů, sebepoškozování, sebevražedných pokusů či poruchami příjmu potravy, přičemž náchylnější k duševnímu strádání jsou dívky.
Systém není na takový dramatický nápor připraven a čekací doby na odbornou pomoc a vyšetření se prodlužují. V dalších pěti letech má navíc počet dětských psychiatrů klesat, poukázal v pořadu 168 hodin přednosta kliniky psychiatrie a lékařské psychologie 3. Lékařské fakulty UK a NÚDZ Jiří Horáček. „Situace je doopravdy vážná,“ uvedl.
Co když ale vaše dítě potřebuje pomoc hned? Víte, kam se obrátit a jak to řešit? Máme pro vás tipy na rychlou první pomoc, kam zavolat, s kým se poradit, ale také na zdroje k dalšímu vzdělávání a prevenci duševních obtíží nejenom u vašich ratolestí, ale i vás samotných.
Otevřená komunikace
Paní Klaudie si všimla, že se s dcerou něco děje, když měla osmnáct. Nejdříve s hrůzou zjistila, že má pořezané ruce. Sebepoškozováním to však neskončilo. Následně si ostříhala své krásné dlouhé vlasy a začala se oblékat celá do černého, nadměrného oblečení a vzhledem připomínala spíš chlapce. Se svými novými kamarády začala chodit na LGBT akce a netajila se se svými sympatiemi k transgenderové ideologii.
Paní Klaudie se snažila s dcerou o její proměně hovořit, ale neúspěšně. Bylo to jako házet hrách na stěnu. Paniku vystřídala rezignace. Mezi dvěma zaměstnáními a starostí o rodinu jí nezbývá než doufat, že se dcera umoudří.
Podobný pocit bezmoci jako paní Klaudie zažívá řada rodičů, kteří z první řady sledují průběh psychických problémů svých dospívajících ratolestí. O vnitřním světě svých dětí toho příliš nevědí a obě strany mají pocit odcizení.
Aby dítě mělo pocit, že se se svými problémy může rodičům svěřit, musí v rodině fungovat otevřená komunikace, upozorňuje psycholožka Natalie Nevřelová z Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ).
Rodiče by si měli v prvé řadě zachovat klid a snažit se o problémech dítěte dozvědět víc, aniž by ho odsuzovali či problém bagatelizovali. Možná, že s vámi dítě nebude ochotno mluvit. Nevadí, zkuste to jindy nebo využijte moment, kdy spolu děláte společnou oblíbenou aktivitu.
V případě, že nebude svůj problém chtít probírat s vámi, zkuste najít jiného dospělého, před kterým má menší zábrany – někoho z rodiny, učitele, trenéra, vedoucího kroužku, duchovního anebo rovnou odborníka na duševní zdraví. Kontakty a tipy naleznete níže v tomto článku.
Řešit se svým „puberťákem“ jeho psychické problémy může být těžké, ale zároveň je to pro rodiče příležitost zamyslet se sám nad sebou, navázat silnější pouto se svým dítětem a opět získat jeho důvěru. Pro ty, kdo tápou a nevědí, jak začít, připravila organizace Nevypusť duši skvělý návod, jak vést rozhovor se svým dítětem.
Pochopte své dospívající děti
Abyste pochopili, čím si děti v pubertě procházejí a jaké duševní peripetie jim hrozí, je dobré si o tom něco nastudovat. V prvé řadě si musí rodiče uvědomit, že období dospívání je náročné nejenom pro ně a okolí, ale hlavně pro samotné děti.
Na fyzické i psychické úrovni dochází k překotnému vývoji, hormonálním změnám a nesourodému rozvoji jednotlivých oblastí mozku. Výsledkem mohou být výkyvy nálady, intenzivní emoce, tendence k riskantnímu chování, vnitřní konflikty či problémy se spánkem. Zároveň se mozek začíná specializovat na konkrétní činnosti, zájmy a vědomosti. Odborníci se shodují, že proces dospívání a vývoje mozku je ukončen teprve kolem 25. roku života.
Dítě si v pubertě hledá svou vlastní cestu, snaží se samo v sobě vyznat a připravuje se na samostatný život. Musí bojovat s pocity nejistoty, ohrožení, neuznání, nelásky a nedostatečnosti, a to vyvolává trápení a psychické strádání. Jak poznamenává psycholožka a psychoterapeutka Milena Nováková ve svém příspěvku na webu Šance dětem, „dítě většinou nemá náhled na to, že je něco v nepořádku“.
A tady už nastupuje role rodiče, který by měl poskytnout pochopení a lásku. Jestliže si nevíte rady, není ostuda obrátit se na odborníka. NÚDZ nabízí na svém webu užitečné a přehledné materiály pro rodiče týkající se duševního zdraví a problémů u dospívajících.
Varovné signály
Škála duševních problémů je u dospívajících široká, od poruch příjmu potravy přes sebepoškozování, užívání návykových látek, deprese až po delikventní chování nebo poruchu pohlavní identity. Některé děti se do sebe naprosto uzavřou, zatímco jiné jsou přehnaně konfliktní a ostentativně odmítají všechna pravidla.
Zachytit, že se něco děje, mohou jako první ti, kdo jsou s dítětem v denním kontaktu. Některé varovné signály se nemusí rozvinout do duševního strádání, nicméně je dobré si jich být jako rodič vědom. NÚDZ mezi tyto signály řadí:
- extrémní změny nálad
- dlouhodobý pocit smutku, sklíčenosti nebo strachu
- vyhýbání se přátelům a společenským aktivitám
- změna spánkových návyků, pocity únavy
- pocity bezcennosti či zbytečnosti
- zhoršená koncentrace ve škole i mimo ni
- změna stravovacích návyků
- nadměrné užívání návykových látek
- nepřiměřené zahalování (v případě sebepoškozování)
- přemýšlení o sebevraždě
Brzké zachycení těchto signálů a intervence mohou dospívajícím poskytnout včasnou podporu, která zmírní příznaky a zkrátí případnou léčbu.
Prevence
Psychika zásadně ovlivňuje celkový zdravotní stav a vývoj děti a dospívajících. Nicola Morganová, uznávaná britská odbornice na dospívající mozek a stres, který teenageři prožívají, popisuje dobrý fyzický a duševní stav (wellbeing) jako stůl o čtyřech nohách. Tyto nohy jsou:
- strava
- pohyb
- spánek
- odpočinek
„Pokud je jedna z těchto věcí slabá, stůl spadne,“ popisuje Morganová a dodává, že nejčastěji lidé zapomínají na dostatečný odpočinek. Dělat věci, při kterých se člověk cítí dobře, uvolní se a nabije energií, ať už jde o běhání, online komunikaci s kamarády nebo sprchu. Ohledně času stráveného na internetu však upozorňuje, že je třeba si stanovit určité hranice.
Mladiství mohou mít pocit, že ve svém životě nemají pod kontrolou skoro nic a bouří se proti tomu. Ve skutečnosti mohou ovládat daleko víc, než si myslí, říká Morganová. Jako příklad uvádí volbu toho, kolik a co jíst a pít nebo množství a druh fyzického pohybu.
Základní je podle psycholožky pochopit, které věci dokážeme v životě ovlivnit a kontrolovat, a na ty se soustředit. Ty ostatní pak nepovažovat za důležité a nevěnovat jim energii.
Psycholožka Nevřelová z NÚDZ uvádí, že často opomíjeným faktorem psychohygieny je spánek. Ten by měl denně činit podle amerického CDC 9–12 hodin u dětí (6–12 let) a 8–10 hodin u teenagerů (13–18 let).
V neposlední řadě je důležité sociální vyžití a koníčky, což se dá vhodně spojit dohromady v podobě různých sportů či zájmových aktivit. Někomu poskytne pocit, že někam patří, pravidelný trénink a zápas se svým fotbalovým týmem, jinému skýtá pocit ukotvení hraní v orchestru nebo zpívání ve sboru a dalšímu vyhovuje třeba rybaření nebo meditace. Další tipy, jak pěstovat wellbeing, naleznete například na webu Opatruj se.
Podle Nevřelové je dobré učit děti i sebe poslouchat své tělo a mysl a podle toho odpočívat. Další důležitou věcí pak je naučit se popisovat, jak se cítíme fyzicky i psychicky. „Jakmile pojmenujeme náš stav, je jednodušší hledat řešení,“ radí odbornice.
Morganová upozorňuje, že duševní pohoda není o tom, že se cítíme šťastní každý okamžik života. Spočívá v tom, že si udržujeme stabilní základnu fyzického a psychického zdraví, a když se pak přihodí něco nemilého nebo když něco zkazíme, nezhroutíme se z toho, ale řekneme si: „Holt, tak to je, nemůžu být dokonalý, nemůžu mít kontrolu nad vším, co se děje. Nechám to plavat a jdu dál, seberu se a zkusím to udělat znovu.“
Každá krize přináší potenciál růstu. Při hledání cest, jak pomoci svým potomkům s jejich duševními problémy, se toho možná dozvíte hodně i o sobě, rozšíříte své obzory a společně vykročíte k vědomějšímu prožívání života. Přejeme vám v tom hodně štěstí!
Kam se obrátit o pomoc – rychlé kontakty
Některé depresivní stavy mohou vyústit až do pokusu o sebevraždu, proto je třeba varovné signály a podobné myšlenky řešit akutně. Zde je několik užitečných krizových kontaktů pro rodiče i jejich děti:
Linka pro rodinu a školu: 116 000 (nonstop, zdarma)
Linka bezpečí: 116 111 (nonstop, zdarma, pouze pro děti a mládež do 26 let)
Krizové centrum RIAPS Praha: 222 586 768 (nonstop, 18+, nasměrují dál, možnost krátkodobé hospitalizace, rezervace ambulantní konzultace)
Centrum krizové intervence Bohnice: 284 016 110 (nonstop, 18+, nasměrují dál, možnost krátkodobé hospitalizace, rezervace ambulantní konzultace)
Centrum krizové péče Psychiatrické kliniky FN Brno: 532 232 078 (nonstop, pro děti i dospělé, nasměrují dál)
Linka důvěry Dětského krizového centra: 241 484 149 , 777 715 215 (nonstop, pro děti i rodiče, nasměrují dál, možnost osobní pomoci v Praze)
Střediska výchovné péče: po celé ČR je jich 37, působí při školách, na webu najdete jejich seznam ke stažení
Další užitečné kontakty
Tyto kontakty nabízí možnost dozvědět se víc o duši dospívajících a poradit se s odborným personálem:
www.rodicovskalinka.cz 606 021 021 (není nonstop, je zdarma, přináší rady a poradenství pro rodiče ohledně výchovy a duševního vývoje dítěte)
PrevCentrum Praha 777 161 133 (pro děti 10–18 let, nabízí prostor pro děti v těžké životní situaci, prevenci rizikového chování, pomoc se závislostí, otevřeno jen ve všední dny)
Fokus Praha: služby pro lidi s psychickými obtížemi v Praze a Středních Čechách, pro studenty 15+ k dispozici program Dostuduj fit, telefon 778 971 470
Terapeutická linka Sluchátko: 212 812 540 (psychoterapie zdarma pro dospělé i dospívající, provoz po-čt 9-12 a 14-17 hod)
Linka pro mámy a táty: 739 416 408 (zdarma, pro děti i dospělé, pondělí a čtvrtek 10-15 hod)
Twisten Foundation nabízí pro adolescenty online chat, kde si chlapci a dívky mohou zarezervovat 1,5 hodiny bezplatné, anonymní komunikace pomocí dopisování s konzultanty, kterými jsou studenti psychologie v posledních ročnících, vyškolení v poskytování krizové intervence. Tento kontakt můžete doporučit svým dětem.
Stejně tak se mohou s psychology a terapeuty z Endlessly poradit přes internet i rodiče. Online setkání probíhají 1–2krát za měsíc, jsou bezplatná a zúčastnit se jich může maximálně 10 osob. Setkání trvá 1,5 hodiny a poskytuje prostor pro sdílení emocí, předávání spolehlivých informací a vhodných kontaktů na další řešení. Odborníci vám poradí například, jak se svými dětmi probírat citlivá témata nebo jak přistupovat k sebepoškozování, úzkostem či panickým atakám.
