Iniciativa 21

4. 10. 2022

Třetí školní rok s covidem začal bez zbytečných a škodlivých zásahů státu do života dětí a škol. Školy zatím nedostaly žádné metodické pokyny Ministerstva školství ani upozornění na blížící se restrikce Ministerstva zdravotnictví k „boji s covidem“ tak jako v předchozích dvou letech. Ve skutečnosti byla tato „opatření“ státu daleko víc bojem proti žákům, studentům a pedagogům než efektivními postupy proti coronaviru.

Právě na školách, žácích, studentech a učitelích se nejvíc podepsala státem nezvládnutá covidová krize. Zbytečná diskriminační a segregační omezení, distanční výuka, nošení respirátorů či šikana bránící žákům a studentům v kvalitním vzdělávání se zle podepsaly na jejich kognitivním i emocionálním vývoji a způsobily psychické, fyzické a sociální problémy (1). Tyto negativní dopady mapují nové webové stránky Chcete to zase? v sekci děti a školství. Uvádějí laicky podaná odborná fakta o nejrozšířenějších dezinformacích a pověrách týkajících se dětí, škol, covidu a způsobů, jak jej zvládnout.

Vážné psychosociální dopady nezvládnutého státního „boje s covidem“ u dětí a mladých lidí prohlubuje aktuální všestranná krize. „Sebevražda je dnes druhá nejčastější příčina úmrtí u lidí do dvaceti let,“ sdělil náměstek VZP Ivan Duškov (2). Podle údajů VZP za posledních deset let vzrostl počet pacientů v psychiatrické ambulanci o více než polovinu. V roce 2019 vyhledalo pomoc psychiatra skoro 60 tisíc dětí, v roce 2020 přes 50 tisíc.

„Rok 2020 vypadá jako pokles, ale mnoho zdravotnických zařízení bylo kvůli pandemii uzavřeno, což bohužel vede k tomu, že duševní choroby nebyly zaléčeny,“ uvedl Ivan Duškov (2).

Ve skutečnosti jsou psychologové i psychiatři zcela zavaleni stále rostoucím množstvím dětských pacientů. Péče o dětskou psychiku je tak přetížená, že mnohdy ani nedokonaný sebevražedný pokus už není indikací pro přijetí dítěte do léčebny, musí se jednat o „závažný“ sebevražedný pokus.

Dětí s duševními problémy za poslední roky výrazně přibylo a závažnost jejich obtíží se prohloubila. Jedná se o apatie, úzkosti, deprese, sebepoškozování, závislosti, sebevražedné tendence i dokonané sebevraždy. O 57 procent za posledních pět let vzrostly poruchy příjmu potravy (například anorexie, bulimie či naopak chorobné přejídání) mezi dívkami ve věku 15–⁠19 let (2). Psychika přitom zásadně ovlivňuje celkový zdravotní stav a vývoj dětí a mladých lidí.

Metaanalýza psychických dopadů covidové krize zpracovaná kanadskou Univerzitou v Calgary na základě 29 studií a vzorku 80 000 lidí do osmnácti let ze čtyř kontinentů (vyjma Austrálie a Afriky) uvádí dvojnásobný počet depresí a úzkostí mladých lidí během covidu ve srovnání s předchozí dobou. Během covidu trpěl ve světě každý čtvrtý mladý člověk depresí a každý pátý úzkostí. Stav se během epidemie covidu zhoršoval. (3) Metaanalýza je loňského data, lze tedy snadno dovodit ještě horší současnou situaci.

Podle údajů americké vládní agentury CDC narostl už v roce 2020 počet psychiatrických hospitalizací mladých lidí v USA o 31 %. Podezření na sebevražedné pokusy amerických dívek vzrostly loni o polovinu (4), u mladých Němců trojnásobně (5). V Británii byl už v prvním roce covidu dosud nejvyšší počet dětí závislých na antidepresivech (6).

O rapidním zhoršení duševního stavu dětí vypovídá velké množství konkrétních příkladů z celého světa (7). Prestižní British Medical Journal publikoval výzkum prokazující zpomalený motorický, verbální a celkový kognitivní vývoj dětí narozených během covidu ve srovnání s předchozím desetiletím (8).

Lockdowny a izolace vedly u dětí celosvětově k růstu obezity (9). Vládní agentura CDC dokládá u dětí v USA dvojnásobný růst indexu BMI (měřítka obezity), přičemž obezitou trpí každé šesté americké dítě (10). Ani u nás není důvod k radosti. Jen za první polovinu uplynulého školního roku přibraly české děti v průměru 4–⁠5 kilo navíc proti normálu. ČR přitom patří k zemím, které se nejvíc potýkají s dětskou obezitou (11).

Zvlášť varující je rostoucí sebepoškozování dětí. Lucie Zelenková, sociální pracovnice Linky bezpečí, vypovídá o stále rostoucím počtu hovorů týkajících se sebepoškozování. Netají se názorem, že jestli přinesl covid nějaké pozitivum, je to právě vnímání duševního zdraví. „I lidé, kteří to předtím odsuzovali, že jim se to stát nemůže, najednou pocítili, že se to může stát snadno a komukoliv.“

Primář dětského oddělení Psychiatrické nemocnice Havlíčkův Brod MUDr. Tomáš Havelka, jenž vede i Asociaci dětské a dorostové psychiatrie, potvrzuje zvyšující se tendenci sebepoškozování dětí: „Je to ohromný nárůst. Nedokážu říct přesně o kolik procent, ale případů je několikanásobně víc. To téma je složité, sebepoškozování je jen špička ledovce, kterou sice vnímáte, ale problémy jsou hlubší a rozsáhlejší“. V sebepoškozování hrají negativní roli internetové sítě (12).

Na tristním stavu duševního zdraví dětí a mladých lidí se stát podepsal nejen školskou politikou, lockdowny, izolací a nárůstem internetové závislosti, ale i zcela lživým a necitelným obviňováním mladých lidí z přenášení infekce na staré a nemocné rodinné příslušníky či seniory obecně. Děsivá politická a mediální rétorika označování dětí za “„bezpříznakové přenašeče” má dodnes následky ve vypjaté pozornosti a „odpovědnosti” mladých lidí, kteří především stále nosí zbytečné a škodlivé roušky dokonce sami v přírodě, viz www.chcetetozase.cz. Důvody, proč právě mladí lidé, tradičně rebelové, nejvíc podléhají vládním manipulacím, vysvětluje psycholog, terapeut a kouč Mgr. Milan Studnička: „Má-li člověk úzkosti a pocity strachu a někdo do něj zaseje pocity viny, tak je dotyčný extrémně manipulovatelný. A médiím a vládě se podařilo zasít v dětech pocity viny. Když stále vyprávíte dětem, že samy můžou zemřít a zemře kvůli nim někdo jiný, je to tak silné, že i mladý rebel zkrotne…” (13).

Stejně jako aktuální stav je varující i vývojový trend duševního zdraví dětí a mladých lidí. Pravdu měli ti psychologové, pedagogové a lékaři, kteří upozorňovali, že psychické problémy porostou s časem a projeví se v budoucnosti, jako například neuroložka a senátorka Alena Dernerová (14, 24). Pozornost lékařů i politiků věnovaná duševnímu zdraví je však dlouhodobě podceňována ve srovnání s tělesným zdravím a somatickými nemocemi. Tento rozdíl během epidemie covidu vynikl ještě víc (15).

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek se nechal v srpnu slyšet: „Rozhodně ale nebudeme zavádět žádná drakonická opatření, protože se ukázalo, a jasně to potvrdily odborné týmy výzkumníků z Německa a z dalších zemí, že všechna drakonická opatření neměla žádný větší efekt. Znamenala pouze obrovské ztráty pro hospodářství.“ (16) Od člena vlády to zní překvapivě, bylo by však naivní brát jeho slova vážně. Vlastimil Válek byl opakovaně usvědčen z prokazatelných veřejných lží (17) a stát dva a půl roku šíří o covidu a postupu proti němu zásadní dezinformace, viz www.chcetetozase.cz. Obezřetnost, zda na děti a školy opět nedopadne represivní režim z předchozí doby, je proto na místě.

Je také nutná proto, že podle čerstvého bruselského dokumentu chce EU zabránit dalšímu zavírání škol očkováním dětí a učitelů (18). To by však znamenalo jen vyhánění čerta čertem jiným. Očkování dětí proti covidu je až na úplné výjimky zbytečné a rizikové. Covid je pro naprostou většinu dětí zcela nezávažnou nemocí a účinky očkování jsou naopak závažné natolik, že u zdravých dětí rizika očkování vysoce převažují nad jeho možným velmi sporným přínosem, viz www.chcetetozase.cz.

Ministra zdravotnictví by víc než ekonomické ztráty „boje s covidem” měly zajímat ještě závažnější psychosociální následky zásadně ovlivňující celkové zdraví národa, především dětí a mladých lidí. Ministerstvo zdravotnictví přitom namísto koncepčního řešení a prevence provádí jen administrativní kroky na konci řetězce problémů – zvyšuje odměny dětským psychiatrům (kterých je u nás jen 120) a přesunuje kapacity v psychiatrické péči (2). Ministerstvo nevěnuje adekvátní pozornost oblasti psychoterapie, která je teď pro děti a mladistvé tak potřebná. Během lockdownů museli psychoterapeuti na příkaz státu uzavřít praxe a jejich péče není hrazená ze zdravotního pojištění.

Na prudké zhoršení psychických problémů dětí upozorňovali odborníci už od předminulého školního roku (19). Přesto byly školy v ČR zavřené kvůli restrikcím Babišovy vlády nejdéle v Evropě (20).
Namísto vyvození důsledků z covidové krize považují někteří pedagogové či politici další uzavírání škol za řešení další krize, energetické. Distanční výuku přitom nelze (zvláště u mladších ročníků) považovat za formu vzdělávání. Vede víc k výuce předstírání – děti se u ní zabývají jinými činnostmi, viz www.chcetetozase.cz. Distanční výuka výrazně přispěla k negativním psychosociálním následkům u dětí prohloubením izolace a škodlivé závislosti na technologiích. „Vedla k častější přítomnosti dětí na sociálních sítích a k prohlubující se závislosti na technologiích. Adiktologové bili na poplach, že závislost a sociální izolace může vést k vyšším počtům sebevražd,“ říká vládní zmocněnkyně pro lidská práva Mgr. Klára Laurenčíková (2). O hlubokých negativních dopadech distanční výuky na vývoj dětí vypovídá neurolog MUDr. Martin Jan Stránský, viz www.chcetetozase.cz: „Děti vyrostlé na technologiích neznají podstatu citů, a když se dostanou do tísně, nemají lidskou oporu, neznají přirozený svět přírodních a lidských vztahů. To je pro jejich formující se mozek fatální a katastrofické.” (21)

Angiolog MUDr. Vladimír Čížek referoval na konferenci Covidkon II na základě studia mnoha světových zdrojů o přehlíženém negativním vlivu nošení respirátorů u dětí, a to psychickém, medicínském (včetně snížené imunity), sociálním, kulturním či jazykovém (22).

Podle ekonomů bude mít ztráta ve vzdělanosti nižší produktivitou práce negativní dopad na budoucí výdělky dnešních žáků a studentů i světovou ekonomickou situaci. Společnost McKinsey uvádí propad globálního HDP v roce 2040 o 0,9 %. Světová banka odhaduje ztrátu výdělků dnešních dětí během jejich životů na 21 bilionů dolarů. Podle ekonomů z Institutu demokracie a ekonomické analýzy (IDEA) může týden distančního vzdělávání vést ke ztrátě až 33 miliard korun. Průměrný český žák by za každý týden výluky vzdělávání přišel za svůj produktivní život o 35 000 korun hrubého příjmu (23). Tyto bizarní výpočty nejsou jen ukázkou lichého akademického kouzlení s čísly o zcela nejisté budoucnosti. Především jsou scestné, když přepočítávají v duchu vládnoucího ekonomistického paradigmatu nevyčíslitelné ztráty na duševním zdraví na rádoby exaktní hodnoty peněz, které přitom každým dnem ztrácejí valem na hodnotě.

Zavřené školy byly největším selháním státního „boje s koronavirem“. Vláda porušovala zákony, vzala dětem a mladým lidem dva roky školy a studia bez relevantního zdůvodnění a zbrzdila, v některých případech i narušila jejich psychosociální vývoj. Komunikace mezi školou, dětmi a rodinami často neexistovala, mnoho rodičů nevědělo, co se ve školách dělo. Právní stát přestal existovat, nerespektovaly se základní školské zákony a dokumenty. V realitě i u soudů se ukázalo, že stačí lidi vyděsit a je možné nastavit jakákoliv „opatření“. Pedagogickými, zdravotními, právními a společenskými dopady a souvislostmi státem nezvládnuté covidové krize na děti a školy se zabývala jarní kvalitně obsazená konference Covidkon II (24).

Uvržení lidí do izolace blokující přirozené lidské potřeby sdílení a spolupráce a do závislosti na technologiích ve virtuálním prostoru je jedním z nejúčinnějších způsobů destrukce lidí i společnosti jako celku. Děti přitom snášejí izolaci ještě mnohem hůř než dospělí. Dva roky jsou v životě dětí dlouhá doba a ztrátu pro jejich přirozený vývoj lze stěží nahradit, stačí ovšem k zakořenění špatných návyků. Pohodlím domácího křesla, stereotypem, izolací a závislostí na internetu skokově narostl vliv prostředí, kde stačí konzumovat, lajkovat, lenivět, propadat apatii a ještě víc se uzavírat ve své bublině. Prostředí, kde neexistuje přirozená konfrontace s různorodostí světa, změnami a rizikem. K tomu všemu je třeba připočíst enormní vliv manipulativního šíření děsuplných a lživých informací státem a médii. Připravit dětem opět takovou situaci pro život ve stále složitějším a konfliktnějším světě si už nesmíme dovolit. Děti a mladí lidé nesmějí být obětováni strachu dospělých!

RNDr. Jan Piňos, mluvčí Iniciativy 21, řekl:
„Někteří prozíraví psychologové, učitelé a lékaři upozorňovali od počátku covidové krize, že závažné psychosociální následky na dětech a mladých lidech porostou s časem a představují tak časovanou bombu. Realita skokového nárůstu apatie, depresí, sebepoškozování, poruch příjmu potravy, obezity a sebevražd mladých lidí ukazuje, že měli pravdu, zatímco vládní postupy vůči dětem a školám byly zbytečné a ničivé.“

„Mylné zásahy státu do života dětí a škol také prohloubily retardující trendy mezi mladými lidmi, jako je ztráta vůle, snižování odolnosti, samostatnosti či sociálních dovedností nebo závislost na virtuálním světě. To je zvlášť varující ve světě s rostoucími konflikty na všech úrovních, kdy se zvyšují nároky na zvládání zátěžových situací. Psychosociální dopady na mladou generaci mají a budou mít negativní a dlouhodobý společenský dopad dosud těžce předvídatelných rozměrů, např. další oslabení či ztrátu kritického myšlení i morálního zakotvení, pochybnosti o vlastním zdraví, útlum přirozeného zájmu o svět, výrazné posílení závislosti na virtuálním světě či následování sporných autorit totální poslušností. Lze to v kostce popsat jako krádež osobní síly dětí Systémem.“

„Zatímco tělesné následky covidu a covidismu ustupují do pozadí, psychické a sociální dopady zvlášť u mladých lidí zesilují svůj ničivý vliv. Stát svými ,opatřeními‘ a strachovou kampaní nejvíc uškodil právě dětem a mladým lidem. Je nutné, aby se těžiště pozornosti státu, odborníků i médií přeneslo od ,těl k duším, od počítání mrtvých seniorů či ztrát výdělků dnešních dětí a světové ekonomiky v roce 2040 k tomu, co se spočítat nedá, a přesto je to mnohem důležitější. Stát, lékaři, rodiče i celá veřejnost musí napravit, co mladí lidé jejich selháním utrpěli. Nebude to lehké, protože to znamená přenést hlavní pozornost od ekonomických stránek života k nemateriálním. Nic jiného však v dnešní světové situaci nezbývá, mají-li děti a mladí lidé nějakou pozitivní budoucnost mít.”

Mgr. Petr Vrána, ředitel Základní školy a Mateřské školy v Troubkách, který vedl školu cestou osobní svobody a respektu, řekl:
„Zahajujeme třetí školní rok s nemocí covid-19. Tentokrát do škol nedoputoval žádný manuál Ministerstva školství a mohlo by se zdát, že nás čeká normální školní rok. Kéž by tomu tak bylo! Vždyť dokonce ministr zdravotnictví nedávno prohlásil, že všechna drakonická opatření neměla žádný větší efekt.“

„Ekonomické ztráty však zdaleka nejsou jediné. Neméně vážné jsou psychosociální dopady, hlavně na děti a mladé lidi. Připomeňme si, že „opatření“ zaváděná v uplynulých měsících do škol zásadním způsobem přispěla ke vzniku mnoha problémů, se kterými se ve škole setkáváme se stále častěji –⁠ apatie až vyhořelost žáků, úzkosti, deprese, poruchy příjmu potravy, agresivita, šikana různých podob, závislosti, sebepoškozování, sebevražedné sklony a bohužel i sebevraždy. Rád bych tedy věřil tomu, že lockdowny, distanční výuka, diskriminační a segregační restrikce, nesmyslný tlak na očkování žáků, plošné testování a rouškování jsou už minulostí, ze které jsme se poučili… Jsem přesvědčen o tom, že je nejvyšší čas začít přistupovat k nemoci covid-19 jako k běžnému respiračnímu onemocnění!
V této souvislost bych použil slova Henryho Forda: „Selhání – to je prostě příležitost začít znovu, ale tentokrát moudřeji.“ Více od Petra Vrány je např. v jeho prezentaci (24).

Mgr. Filip Jadlovec, psycholog, psychoterapeut a kouč s praxí školního psychologa na ZŠ v Ostravě, řekl:
„Mohu potvrdit stálý nárůst dětských depresí a úzkostných stavů. Enormně vzrostl počet automutilací (sebepoškozování) u dětí a mladistvých. Pozornost by měla být věnována i poruchám psychosexuálního vývoje, které vidím v praxi také častěji než v minulých letech. Hypoteticky se můžeme domnívat, že to může být způsobeno právě i nekonečným trávením času na sítích a podporou tohoto tématu.“

„Rodiče i dnes sdělují, že změny u dětí vnímají od doby distančního vyučování, které děti nezvládly. Děti trávily i desítky hodin online, uzavřely se do sebe a nezvládly návrat zpět. Rodiče často doufali, že se ve škole opět vše dá do pořádku. Právě proto rodiče vyhledávají odbornou pomoc až teď, kdy vnímají u svých dětí, že něco není v pořádku a že stále nepřichází změna k lepšímu. Domnívám se, že takových dětí bude stále hodně. Proto bych doporučoval rodičům, aby potíže dětí nebagatelizovali a řešili je včas, raději preventivně a vnímali jakékoliv výkyvy v chování či náladách.“

Názory a postoje vyjádřené v tomto článku jsou názory autora článku a nemusejí se shodovat s postoji deníku The Epoch Times.


Poznámky:

(1) https://iniciativa21.cz/16-03/, https://iniciativa21.cz/06-05/
(2) https://www.novinky.cz/clanek/domaci-deti-trapi-duse-nema-je-kdo-lecit-40407847?#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&source=hp&seq_no=7&utm_campaign=abtest196_discussion_timeline_varAA&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
(3) https://jamanetwork.com/journals/jamapediatrics/fullarticle/2782796
(4) https://fee.org/articles/cdc-reports-51-increase-in-suicide-attempts-among-teenage-girls/
(5) https://cnn.iprima.cz/mladi-nemci-se-behem-lockdownu-vyrazne-vice-pokouseli-o-sebevrazdy-54972.
(6) https://www.thetimes.co.uk/article/record-numbers-of-children-are-being-prescribed-antidepressants-88268m0rt
(7) Za všechny jeden příklad z Colorada: Návštěvy akutní lékařské pomoci kvůli psychice vzrostly o 72 %, trojnásobný nárůst poruch chování, sebevražedné pokusy u dívek vzrostly o 50 %. Chronický stres přerušil duševní vývoj dětí. Dětská nemocnice vyhlásila „nouzový stav“ kvůli duševním problémům dětí. Příklady jsou z loňského roku, přitom situace se vyvíjí k horšímu: https://www.childrenscolorado.org/about/news/2021/may-2021/youth-mental-health-state-of-emergency/
https://edition.cnn.com/2021/07/22/health/covid-19-pandemic-mental-health-children/index.html
(8) https://www.medrxiv.org/content/10.1101/2021.08.10.21261846v1 Nejspíš proto, aby rozdíl nebyl tak do očí bijící, agentura CDC razantně snížila „normy“ pro řeč u dvouletého dítěte. Zatímco dříve mělo umět jednoduché věty, nyní stačí pouhá dvě slova. https://web.archive.org/web/20211218102816/https://www.cdc.gov/ncbddd/actearly/milestones/milestones-2yr.html, https://www.cdc.gov/ncbddd/actearly/milestones/milestones-2yr.html
(9) https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/34684669/
(10) https://www.cdc.gov/mmwr/volumes/70/wr/mm7037a3.htm
(11) https://zpravy.aktualne.cz/domaci/deti-se-nehybou-lekari-se-boji-krize-detske-obezity/r~a50438306c7111ebbdfd0cc47ab5f122/
(12) https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/sebeposkozovani-deti-psychicka-porucha-psychiatri-pomoc-web.A220714_205741_domaci_imat
V sebepoškozování hrají negativní roli internetové sítě. Psychicky nemocné děti na nich sdílejí své negativní myšlenky či přímo videa, jak si ubližují. Mnohdy jsou videa v živém přenosu, a tak kamarádi hojně volají Linku bezpečí o pomoc pro své spolužáky.
(13) Rozhovor s psychologem, terapeutem a koučem Mgr. et Mgr. Milanem Studničkou, od 15.50 min.
(14) https://zena.aktualne.cz/deti/neurolozka-deti-musi-zpatky-do-skol-trpi-uzkostmi-obezitou-i/r~769be3308af811ebb2f60cc47ab5f122/
(15) https://www.prolekare.cz/tema/deprese-uzkost/detail/kdyby-sebevrazdy-byly-covid-19-aneb-proc-stale-prehlizime-vyznamnou-pricinu-predcasnych-umrti-126503
(16) https://www.pressreader.com/czech-republic/denikn-9xyl/20220818/281530819812448
(17) https://iniciativa21.cz/25-04/, https://iniciativa21.cz/26-04/
(18) Evropská komise vydala 2.92022 patnáctistránkový dokument, jak se připravit na na covid během nadcházejícího podzimu a zimy. Reopening schools: .. Important measures such as promoting the vaccination of pupils and staff against COVID-19.
(19) https://www.novinky.cz/clanek/veda-skoly-dusevni-zdravi-nekterych-deti-je-v-alarmujicim-stavu-zaridme-jim-navrat-do-skol-apeluji-odbornici-40350834#source=hp&seq_no=11&dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&utm_campaign=&utm_medium=z-
(20) https://www.seznamzpravy.cz/clanek/distancni-vyuka-a-plosna-opatreni-ceske-deti-byly-doma-nejdele-143078
(21) MUDr. Martin Jan Stránský dále říká: „Nové neurologické poznatky dokládají obrovský rozdíl mezi aktivitou a tvořivostí mozku lidí, kteří používají hodně moderní technologie, hlavně společenské sítě, a lidí, kteří je moc nepoužívají. Lidé, kteří vyrostou s počítačem a mobilním telefonem, neumějí přemýšlet. Dovedou najít informaci, ale neznají příčiny, neumějí spolu jednat a řešit konflikty. Digitální svět toto nenabízí, je čistě reflexivní, plochý.“ Průměrný Čech strávil u nějakého monitoru neuvěřitelných 6,5 hodin denně, v době koronaviru to bylo mnohem víc. Přitom od hranice sedmi až osmi hodin jde už o vážné změny mozku. U dětí je závislost nejsilnější. Stránský tento proces nazývá stupidifikací: „Za zábavu a pohodlné získávání informací jsme zaplatili tím nejcennějším – svobodou, tvořivostí a klidem. A také velkým nárůstem sebevražd a depresí.“ https://regenerace.cz/regenerace-duben-2021/
(22) https://www.svedomi-naroda.cz/2022/03/25/covidkon-ii-mudr-vladimir-cizek-dopady-povinneho-noseni-respiratoru-u-deti/, slajdy 36-48
(23) https://echo24.cz/a/Sjx6e/zavirani-skol-globalni-katastrofa-ekonomika-covid-pozitivni-rostou?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=denni-tisk
(24) Záznam a prezentace z konference; Program konference; Odborná konference o dopadech protiepidemických opatření na nejmladší generaci pohledem pedagogů, psychologů, právníků a dalších odborníků. Excelentní přednášku tam měla mezi jinými např. pedagožka, lektorka a zakladatelka spolku Společně k bezpečí Mgr. Michaela Veselá.

Přečtěte si také

Výzkumníci v oblasti klimatu: Politická agenda vědeckých časopisů podkopává důvěru ve vědu
Výzkumníci v oblasti klimatu: Politická agenda vědeckých časopisů podkopává důvěru ve vědu

Vědci se uchylují k autocenzuře, aby vůbec mohli publikovat v prestižních časopisech. Patrick T. Brown, sám autor vědeckých článků, mimo jiné pro časopis Nature, to vysvětluje a mluví z vlastní zkušenosti. Politická agenda vydavatelů však podkopává důvěru ve vědu.

Česko je mistrem světa v hokeji 2024
Česko je mistrem světa v hokeji 2024

Český hokejový tým na mistrovství světa pořádaném v České republice vyhrál těžké finále se Švýcarskem a stal se mistrem světa roku 2024.

Potomek vám oznámí, že je transsexuál. Jak zareagujete? 
Potomek vám oznámí, že je transsexuál. Jak zareagujete? 

Může se to stát kterýkoliv všední den: zatímco si s rodinou vychutnáváte večeři, vaše dospívající dcera vám náhle oznámí, že se narodila ve špatném těle...

Britští konzervativci slibují, že obnoví vojenskou službu, pokud vyhrají volby
Britští konzervativci slibují, že obnoví vojenskou službu, pokud vyhrají volby

Podle plánu konzervativců, by mladí lidé, měli na výběr, zda sloužit 12 měsíců v armádě, nebo pomáhat jeden víkend v měsíci po dobu jednoho roku ve zdravotnictví, sociálních či jiných veřejných službách.

Japonský premiér Kišida vyzval Peking k zachování míru v Tchajwanském průlivu
Japonský premiér Kišida vyzval Peking k zachování míru v Tchajwanském průlivu

Šéf japonské vlády Fumio Kišida dnes v rozhovoru s čínským premiérem Li Čchiangem zdůraznil, jak je pro Japonsko a celé mezinárodní společenství důležité zachování míru a stability v Tchajwanském průlivu.