Semínko menší než nehet přinesl pták nebo zvíře a před 1000 lety ho uložil do jeskyně v Izraeli, ale po objevení a zasazení moderními archeology vyklíčilo ve strom. Právě v něm se skrývá záhada: Mohlo by jít o uctívaný judejský balzám, jehož voňavá míza kdysi sloužila jako lék a byla vysoce ceněna?
Tři mágové přinesli Ježíškovi zlato, kadidlo a myrhu – tak praví Bible. Dvě posledně jmenované pryskyřice, ceněné pro svou vůni, vyvěrají z proděravělé kůry stromů rodu Commiphora. Zatímco některé druhy rodu Commiphora stále rostou, jiné jsou považovány za dávno vyhynulé a vymizely již v biblických dobách. Koncem 80. let 20. století však archeologové možná objevili ztracené biblické tajemství: výše zmíněné semeno, dobře zachované v jeskyni v pouštním údolí.
Archeologové z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě našli toto drobné semínko při vykopávkách ve skále poseté krasovými dutinami v údolí Mrtvého moře a Jordánské rifty v severní Judské poušti. Mnohé zdejší jeskyně byly kdysi celami mnichů a útočištěm během judských válek s Římem. V této konkrétní jeskyni byly nalezeny artefakty vyrobené člověkem – korálky, kusy látek, tkané provazy – a 35 koster dospělých a dětí. Nalezeno bylo také „vizuálně neporušené“ semeno, dlouhé pouhých 1,8 cm a vážící 0,565 gramu, o němž se vědci domnívají, že ho v sobě nosilo zvíře.
Po několika desetiletích uložení na Hebrejské univerzitě spolu s dalšími artefakty bylo semeno vybráno ze shromážděného archeobotanického materiálu Sarah Sallonovou, ředitelkou lékařského centra Hadassah k testování. Vznikla nová hypotéza odkazující na Bibli.
„Zeptali jsme se, zda by mohl být kandidátem na cenný judský balzám starověku nebo zda může představovat vyhynulý druh Commiphora, který kdysi pocházel z regionu, jak to navrhovaly rané biblické texty,“ napsali autoři publikované studie. v časopise Communications Biology v září 2024.
Díky radiokarbonovému datování provedenému na dřevěném obalu semene byl objekt velikosti hrášku datován mezi roky 993 a 1202. Může být starší než 1000 let.
V roce 2010 ho vědci ponořili do vody, zasadili a nechali vyklíčit ve skleníku v Centru pro udržitelné zemědělství v Izraeli. Po pěti týdnech se objevila sazenice, kterou pojmenovali „Sheba“.
Dnes je Sheba čtrnáctiletý, tři metry vysoký listnatý strom se světle zelenou kůrou, která se odlupuje v papírových plátcích. Tyto znaky jsou typické pro rod Commiphora. Na listech byly provedeny chemické analýzy a analýzy DNA, které potvrdily několik závěrů vědců. Podle autorů Sheba neprodukuje myrhu – vzácnou pryskyřici tří mudrců, kteří obdarovali Ježíška. Mohl by to však být balzám judský, o němž se zmiňuje Bible?
„Naše původní hypotéza byla, že ‚Sheba‘ by mohla být kandidátem na historický ‚balzám judský‘,“ napsali autoři. Při testování však bylo zjištěno, že pryskyřice stromu postrádá aromatické vlastnosti extraktu zvaného „tsori“, který se vyskytuje v balzámu. Myšlenku shody nakonec bohužel vyvrátili.
Druhá hypotéza se však mezi vědci prosadila poté, co se u Sheby objevily léčivé vlastnosti taxonů, které byly kdysi v této oblasti původní. Pozorovali přítomnost triterpenoidů, což jsou biologicky aktivní sloučeniny s protizánětlivými a protirakovinnými účinky. Jejich přítomnost je důkazem, že Sheba je neznámý druh Commiphora s „jedinečným otiskem prstu“. Tato zajímavá vyhlídka otevřela dveře k novým možnostem identifikace.
S nadějí na nalezení vytouženého balzámu judského, uctívaného stromu z Písma, autoři došli k závěru: „Pokud balzám judský dnes přežívá jako zachovalý druh Commiphora, je možné, že jej vědci dosud nerozpoznali.“
–ete–
.jpg){kind=link}
