Nedávno jsme publikovali zpověď českého vojáka, který dal své velitele k soudu a hovoří o „nezdravé kultuře vedení“ v armádě, která má podle něj dopad na odchod vojáků. Náčelník generálního štábu dnes v této souvislosti přiznal, že rostoucí odchodovost z armády začíná být problémem.
„Nezadržitelně směřujeme ke stavu, kdy budeme mít novou techniku a nebude ji mít kdo obsluhovat,“ řekl dnes náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka na zahájení velitelského shromáždění.
„Armáda přestává být na trhu práce konkurenceschopnou a jedná se o skutečně strategický a velmi urgentní problém,“ dodal Řehka. „Odchodovost nám neustále roste a v tomto roce ji možná ani nepokryjeme.“
Podle četaře Michala Kurowského má nezdravá armádní kultura za následek odliv lidí z armády, s čímž je spojeno „mrhání prostředků daňových poplatníků“, protože do výcviku vojáků „bylo investováno mnoho peněz a času“.
„Odchodovost nám neustále roste a v tomto roce ji možná ani nepokryjeme.“
— Karel Řehka, náčelník generálního štábu Armády ČR
„Minimálně na útvaru v Bučovicích je několik lidí, kteří museli skončit. Dovolují si i na civilní zaměstnance. Zdravoťák skončil, protože se kapitán mechanizované roty Z. rozhodl, že mu tam bude dělat peklo,“ řekl Kurowski a dodal: „Na tohoto velitele je několik stížností i trestních oznámení.“
Požádali jsme vedení 74. mechanizovaného praporu o komentář, ale tiskové oddělení ani na jednu písemnou žádost nereagovalo. Nereagovalo ani tiskové oddělení generálního štábu.
Ve spojitosti s odchody profesionálních vojáků řekl generál Řehka, že velení armády musí „udělat všechno pro to, aby si udrželo stávající personál“.
Co chvíli poslouchám příběhy o tom, jak se po vojácích vozí velení, velmi zkráceně řečeno.
— Michal Kurowski, četař 74. mechanizovaného praporu
Podle Kurowského jsou problémy v prostředí 74. mechanizovaného praporu v Bučovicích, kde slouží, četné a v dopise ministryni prohlásil, že zde chce konkrétně odcházet přes 100 vojáků.
„Co chvíli poslouchám příběhy o tom, jak se po vojácích vozí velení, velmi zkráceně řečeno,“ uvedl Kurowski.
Po vydání výpovědi četaře Kurowského zareagoval na naše dotazy tiskový mluvčí Ministerstva obrany: „K záležitosti pana četaře Kurowského a k vašemu článku bychom Vám chtěli za Ministerstvo obrany ČR sdělit, že se jeho záležitostí zabývá hlavní inspektor ochrany lidských práv resortu Ministerstva obrany.“
Klíčový problém armády jsou lidé
„Klíčové téma, a to ve skutečnosti nejdůležitější, jsou lidé,“ zdůrazňuje Řehka. „Nemáme dost vojáků z povolání a to je problém, a nemáme dost vojáků v aktivní záloze.“
„Jak dlouho si to už říkáme? Dlouho. Zlepšilo se to? Ne!“ hodnotil situaci kriticky náčelník. „Přitom v každém strategickém dokumentu máme napsáno, že lidé jsou na prvním místě. Realita tomu ale neodpovídá.“
Řehka se konkrétně k armádní kultuře během proslovu na zahájení velitelského shromáždění nevyjádřil a nezmínil ji jako příčinnou souvislost s odchodem profesionálních vojáků.
Tiskové oddělení generálního štábu nereagovalo na naše dotazy ohledně obvinění z „nezdravé armádní kultury“, která má podle výpovědi četaři Kurowského a dalších členů armády zahrnovat např. aplikování kolektivní viny, zastrašování neoficiálními tresty, které jsou řečeny podřízeným pouze ústně, nebo vytváření autority u podřízeních pomocí vzbuzování strachu z moci (trestů) velení.
Generál Řehka během proslovu uvedl, že je potřeba zapracovat na zefektivněním náboru.
„V realitě je proces náboru zoufale pomalý a odrazující,“ míní. Ideálně by podle něj měl trvat 30 až 60 dní a „namísto toho trvá nábor až osm měsíců“ a „všichni, kdo nedávno vstoupili, vám potvrdí, že nábor není v pořádku“.
„Musíme se poučit a přizpůsobit současným trendům. Naplněnost některých útvarů je kritická zejména u bojových jednotek, což má přímý vliv na jejich bojeschopnost,“ dodal Řehka s tím, že přijde s radikálními opatřeními, která mohou znamenat „více investovat do lidí na úkor modernizace“.
