Izrael ukončí válku v Pásmu Gazy po dosažení tří cílů – návratu unesených rukojmích, rozebrání vojenské a vládní infrastruktury teroristického hnutí Hamás a odstranění bezpečnostní hrozby pro Izrael. Na dnešní tiskové konferenci po jednání s českým protějškem Janem Lipavským (nestr.) v Praze to řekl izraelský ministr zahraničí Gideon Saar, který do Česka přijel na první oficiální zahraniční cestu ve funkci.
Lipavský řekl, že okamžité propuštění rukojmích unesených Hamásem bylo vždy hlavním požadavkem Česka při hlasování o jakýchkoli rezolucích. Uvedl také, že za poslední rok české ministerstvo zahraničí rozhodlo o humanitární pomoci pro Gazu v hodnotě přes 25 milionů korun. „Přístup k humanitární pomoci je jeden ze základních atributů mezinárodního práva. Česko tento princip bude vždy hájit,“ doplnil Lipavský.
Pro trvalé řešení konfliktu jsou podle něj potřeba přímá jednání mezi Izraelem a legitimní politickou reprezentací Palestiny, tak aby se jednoho dne mohlo dosáhnout dvoustátního řešení. „Není namístě dělat nějaké jednostranné kroky v této oblasti,“ podotkl Lipavský.
Saar uvedl, že Izrael nezamýšlí v budoucnu kontrolovat život civilistů v Pásmu Gazy. „Budeme se starat o naši bezpečnost, ale musí mít své vlastní vedení,“ řekl. Nesmí to být někdo, kdo podporuje teror, nebo kdo by podněcoval tamní obyvatele k teroru a likvidaci Státu Izrael, poznamenal.
Při útoku na jižní Izrael 7. října 2023 ozbrojenci z Hamásu pozabíjeli téměř 1200 lidí, většinou civilistů, a 251 odvlekli do Pásma Gazy jako rukojmí. Přes stovku z nich Hamás propustil výměnou za palestinské vězně v Izraeli před rokem během týdenního a dosud jediného příměří. Podle izraelských údajů zůstává v Pásmu Gazy 97 rukojmích, z nichž přes tři desítky armáda dosud prohlásila za mrtvé.
Izraelská vojenská ofenziva v Gaze si podle palestinského ministerstva zdravotnictví vyžádala životy více než 44 000 Palestinců, dalších zhruba 105 000 lidí bylo zraněno. Údaje nerozlišují mezi ozbrojenci a civilisty, kterých je ovšem většina.
Írán podporuje teror a nestabilitu na Blízkém východě, snaží se získat jaderné zbraně, což by dramaticky změnilo situaci ve světě, řekl také Saar. „Írán je nejradikálnějším režimem na světě. Nemůže držet nejnebezpečnější zbraně,“ uvedl.
Izrael je podle šéfa tamní diplomacie pod útokem z různých front – z Libanonu, Jemenu, Sýrie, Iráku či Pásma Gazy. „Hovoříme o zemi, která je pod největším útokem a nejohroženější na světě,“ uvedl.
Česko patří mezi nejvýraznější podporovatele Izraele. „Opakovaně zdůrazňujeme právo Izraele na sebeobranu proti teroru,“ podotkl dnes Lipavský. Ocenil, že Praha byla vybrána i jako místo letošní porady izraelských velvyslanců v Evropě.
Příměří s Hizballáhem skřípe
Izrael na případné porušení příměří odpoví okamžitě, nedovolí libanonskému militantnímu hnutí Hizballáh jít jižně za řeku Lítání či se opět vyzbrojit. Na tiskové konferenci po dnešním jednání s českým ministrem zahraničí Janem Lipavským (nestr.) v Praze to řekl šéf izraelské diplomacie Gideon Saar.
„Papír není tak důležitý jako skutečnost. To, co se stane na daném území, je nejdůležitější. Nedovolíme porušení dohody. Zareagujeme okamžitě na jakékoli její narušení. Nedovolíme jít Hizballáhu dolů, jižně pod řeku Lítání, či se znovu vyzbrojit,“ uvedl ministr.
Příměří zprostředkované Spojenými státy a Francií vstoupilo v platnost ve středu nad ránem a má mimo jiné umožnit bezpečný návrat desetitisíců obyvatel na obou stranách hranice, které z domovů vyhnalo bezmála 14 měsíců ostřelování a v posledních dvou měsících i pozemní operace izraelské armády v libanonském pohraničí.
Návrat obyvatel je však složitý: v obcích na jihu Libanonu podél hranice s Izraelem zůstávají rozmístěny izraelské jednotky, které podle podmínek příměří mají na stažení 60 dnů, a izraelská armáda Libanonce vyzvala, aby se s ohledem na vlastní bezpečí zatím do obcí v blízkosti hranic nevraceli.
„Česko vítá dohodu o příměří s Hizballáhem. Umožní návrat obyvatel severního Izraele a jižního Libanonu do jejich domovů. Určitě tato dohoda je i nadějí pro zklidnění situace v celém regionu,“ uvedl dnes Lipavský.
Agentura Reuters s odvoláním na libanonské bezpečnostní zdroje a státní média informovala o tom, že střelba z izraelských tanků dnes zasáhla libanonské obce v blízkosti jihovýchodní hranice s Izraelem. Stalo se tak jen den poté, co začalo platit příměří zakazující „útočné vojenské operace“. Izraelská armáda mezitím oznámila, že na několika místech na jihu Libanonu zaznamenala příchod „podezřelých osob“, a označila to za porušení příměří.
