Pokud projde navrhovaná výpověď bez udání důvodu, Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) je připravená zahájit přípravu generální stávky. Novinářům to dnes v Praze řekl předseda ČMKOS Josef Středula. Návrh je podle něj neakceptovatelný, ohrožuje demokracii a nepatří do moderního zákoníku práce. Výpověď bez udání důvodu navrhují poslanci vládní ODS a TOP 09 doplnit do takzvané flexibilní novely zákoníku práce. Souhlasí s ní také část zaměstnavatelů, naopak proti jsou kromě odborů opoziční, ale i některé koaliční strany. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) novinářům řekl, že nepředpokládá, že by výpověď bez udání důvodu měla teď šanci na schválení. Plán odborů na stávku považuje za zbytečný.
„Je to tak velké ohrožení, tak velké nebezpečí, že jsem rád, že hnutí ANO, SPD, Piráti, KDU-ČSL a STAN dosud říkají, že tuto normu nepodpoří,“ řekl Středula. „Ale v případě, že by se tak stalo a někdo vyměnil sliby za něco, co teď neumím definovat, tak my jsme připraveni zahájit přípravu generální stávky,“ dodal.
Při výpovědi bez udání důvodu by zaměstnanci náleželo nejméně dvojnásobné odstupné, tedy zpravidla aspoň dva až šest měsíčních výdělků podle doby zaměstnání. Nesměli by ji dostat těhotné zaměstnankyně, lidé na mateřské, otcovské nebo rodičovské dovolené, pracovníci se zdravotním postižením a ti, kterým zbývá pět a méně let do řádného starobního důchodu. Změna by podle předkladatelů umožnila zaměstnavatelům pružněji reagovat na situaci na pracovním trhu.
Podle Středuly už nyní mají zaměstnavatelé možnost neefektivní pracovníky propouštět. Šéf centrály míní, že návrh ohrožuje i demokracii. Odboráři se obávají toho, že by výpovědi bez důvodu mohli dostávat lidé, kteří kritizují vedení či upozorňují na protiprávní jednání. Šéf centrály odmítl také to, že by odstupné pracovníka zajistilo a umožnilo mu se přestěhovat za prací jinam či podnikat. „Pokud by měl samozřejmě příjem poslance, tak se do dá zvládnout s takovýmto polštářem. Ale jestliže máte 25.000 korun čistého a na to nastavíte šestiměsíční odstupné, tak se dostanete na 150.000 korun,“ uvedl Středula. Doplnil, že některé firmy se samy dokážou se svými zaměstnanci dohodnout i na vyšším odstupném.
Generální stávce dnes vyjádřily podporu například také odborový svaz KOVO, Odborový svaz pracovníků dřevozpracujících odvětví, lesního a vodního hospodářství nebo Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče.
Podle Jurečky jak předkladatelé, tak odboráři „řinčí zbraněmi v situaci, kdy to není potřeba“. Zopakoval, že kladné stanovisko k výpovědi bez důvodu jako resortní ministr nedá. „Nepředpokládám, že by měl tento návrh šanci projít v této novele zákoníku práce. I zaměstnavatelé říkají, že je pro ně novela natolik dobrá, že nechtějí situaci komplikovat. Návrh by zhatil přijetí celé novely. Nepovažuju za relevantní, že by takový návrh prošel. Proto dělat odvetná opatření a říkat, že se bude plánovat generální stávka, mi přijde fakt zbytečné,“ reagoval ministr práce.
Místopředseda vládní TOP 09 a vicepremiér Vlastimil Válek řekl, že poslanci jeho strany a ODS považují návrh za správný. Podle Válka není „dramaticky asociální“ a dává prostor zaměstnancům a zaměstnavatelům dohodnout se v komplikovaných situacích. Podotkl, že nezaměstnanost v Česku je nízká.
Podle úterního stanoviska ČMKOS je možné pochybovat i o ústavnosti návrhu. Odvolávají se na nález Ústavního soudu z roku 2018, podle něhož se do uspokojivých pracovních podmínek zahrnuje mimo jiné i ochrana proti svévolnému propouštění.
Například ředitelka odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory ČR Lenka Janáková se ale domnívá, že důvodů pro výpověď bez zákonem stanoveného důvodu je řada. „Toto právo má nyní pouze zaměstnanec, šlo by tedy o vyvážení práv,“ řekla ČTK už dříve. Zdůraznila, že výpověď bez uvedení zákonného důvodu neznamená bezdůvodnou výpověď, ale výpověď z jiných důvodů, než se kterými počítá zákon.
