Suella Bravermanová je bývalá ministryně vnitra Spojeného království a konzervativní poslankyně britského parlamentu. Zatímco byla ve Washingtonu na inauguraci prezidenta Donalda Trumpa, hovořila s redaktorem Epoch Times Janem Jekielkem v rámci pořadu American Thought Leaders o tom, co se děje ve Velké Británii a co pro ni a její voliče znamená Trumpovo znovuzvolení.
„Musíme se hodně poučit z hnutí MAGA, z úspěchu republikánů pod vedením Donalda Trumpa, a skutečně se pokusit ihned aplikovat některé z těchto lekcí na britskou politiku, protože jsme zabředli do deprese, recese a zmaru kvůli socialismu,“ říká Bravermanová v rozhovoru.
Bývalá ministryně také promluvila na téma skandálu groomingových gangů, který v současnosti plní titulní stránky britských novin a v němž převážně přistěhovalecké gangy mužů již zhruba dvě desetiletí sexuálně napadají a zneužívají mladé dívky.
„Pákistánští muži, kteří se na tomto odporném chování podíleli, se zaměřovali na bílé dívky z konkrétního důvodu – mají zastaralý a nepřijatelný pohled na ženy. A úřady nezakročily, protože se bály obvinění z rasismu,“ doplňuje Bravermanová. „Je to jeden z největších národních skandálů v naší historii.“
Bravermanová pohovořila také o otázkách souvisejících s antisemitismem a svobodou projevu v Británii.
„Ve Velké Británii máme problém s nenávistnými pochody, kdy se v našich ulicích může promenádovat extremismus, antisemitismus a islamismus, a policie nepodnikne žádné kroky. A to způsobilo skutečný nárůst antisemitismu a způsobilo to, že některé části našich ulic a veřejného prostoru se pro Židy staly no-go zónami,“ upozorňuje.
„Ve Spojeném království máme krizi svobody slova, a to slovo používám záměrně. Máme situaci, kdy má policie pravomoc zaznamenávat vaše informace a zaznamenávat vaše údaje, pokud jste řekli něco, co by mohlo být pro někoho urážlivé. Nezáleží na objektivní povaze toho, co jste řekli. Pokud se stane, že někoho někde urazí to, co jste řekli, a týká se to nějaké osobní vlastnosti, rasy, pohlaví, náboženství nebo pohlaví, je rozhodnuto. Případ je uzavřen. Budete považováni za viníka toho, čemu říkáme ,incident z nenávisti, který není trestným činem (noncrime hate incident)‘.“
Níže přinášíme zkrácený přepis rozhovoru v češtině:
Jan Jekielek: Zaregistroval jsem na X, že jste v průběhu let sledovala pohyb busty sira Winstona Churchilla z Oválné pracovny dovnitř a ven, a všimla jste si, že je zpět. Čím je to pro vás významné?
Suella Bravermanová: Je to velmi významné, protože Winston Churchill není jen britský hrdina, ale hrdina pro západní civilizaci. A především díky odvaze, cílevědomosti, odhodlání a statečnosti Winstona Churchilla byl poražen fašismus a nacisté. Samozřejmě i díky Američanům a spojeneckým silám ve druhé světové válce. Ale on symbolizuje, v mnoha ohledech zosobňuje, počátek onoho výjimečného vztahu.
Byl to skutečně on, kdo vymyslel frázi „výjimečný vztah mezi USA a Velkou Británií“. Myslím, že je to symbolické, a symboly jsou dnes velmi, velmi silné. Symbolika toho, že se jeho busta vrátila do Bílého domu, vypovídá o tom, jak tato administrativa vnímá vztahy mezi Spojeným královstvím a USA.
Jan Jekielek: Když už mluvíme o symbolice, nemohu si nevšimnout, že máte na klopě americkou vlajku ve tvaru srdce.
Suella Bravermanová: Ano, přesně tak. Víte, já jsem velká fanynka Ameriky. Miluji příběh Ameriky, jejího ducha. V Americe jsem měla několik skvělých zážitků. Amerika mě inspirovala natolik, že jsem se před dvaceti lety jen tak zkusmo přihlásila k newyorským advokátním zkouškám. A zkoušky jsem složila.
Byly to velmi, velmi těžké zkoušky, možná nejtěžší právnické zkoušky, které jsem kdy v životě skládala. Asi před deseti lety se mi podařilo krátce pracovat v jedné newyorské advokátní kanceláři. Myslím, že potenciál Ameriky a její vliv na zbytek světa je obrovský. A tak jsem na straně přítele Ameriky.
Donald Trump nejenže posunul Overtonovo okno, on ho rozbil. A to má na nás ve Spojeném království velký vliv, pokud jde o pravicovou politiku a o to, co můžeme udělat, abychom zachránili naši zemi.
Jan Jekielek: Jaké jsou tedy důsledky, kromě jakési symboliky kolem posílení britsko-amerických vztahů? Jaký význam mají tyto volby, tato inaugurace Donalda Trumpa?
Suella Bravermanová: Myslím, že ten význam je obrovský. Donald Trump nejenže posunul Overtonovo okno, on ho rozbil. A to má na nás ve Spojeném království velký vliv, pokud jde o pravicovou politiku a o to, co můžeme udělat, abychom zachránili naši zemi a učinili Británii opět velkou. Musíme se hodně poučit z hnutí MAGA (Make America Great Again), z úspěchu republikánů pod vedením Donalda Trumpa, a skutečně se pokusit některé z těchto lekcí aplikovat na současnou britskou politiku.
Protože jsme zabředli do deprese, recese, zkázy a ponurosti socialismu, obávám se, že jsme nově zvolili… není to ani rok, a máme před sebou přinejmenším čtyři roky vlády, která je socialistická, probuzená (woke), vysoce proimigrační, militantně propagující vysoké zdanění, nízký růst a nulové emise. A trpět budou Britové. Z úspěchu zde ve Spojených státech se tedy můžeme hodně poučit.
Jan Jekielek: Jaká jsou tedy podle vás ta velká ponaučení?
Suella Bravermanová: Myslím, že Donald Trump úspěšně zastupuje syrový, nefiltrovaný, zdravý konzervatismus. Je založen na programu silných a bezpečných hranic. Neotřesitelný, rázný přístup k vaší jižní hranici je přesně to, co na naší jižní hranici potřebujeme i my. Máme krizi, pokud jde o nelegální migraci ve Spojeném království, kde máme malé lodě a tisíce lidí, ne miliony – to měřítko je velmi odlišné od USA – ale tisíce lidí, desetitisíce.
Ministerstvo pro efektivitu vlády je model, který můžeme ve Spojeném království napodobit, protože máme prudce rostoucí dluh, deficit, který se zvyšuje.
Nyní to číslo za poslední čtyři roky nebo pět let přesáhlo 100 000 lidí, kteří přicházejí do země nelegálně. Nevíme, kdo do země přichází. Někteří z těchto lidí způsobují Britům škody. A to je základní selhání vlády.
Za druhé potřebujeme vládu, která se zaměří na hospodářský růst, snížení daní, deregulaci, snížení veřejných výdajů a omezení vládního plýtvání. Ministerstvo pro efektivitu vlády je model, který můžeme ve Spojeném království napodobit, protože máme prudce rostoucí dluh, deficit, který se zvyšuje. Konzervativcům se ho podařilo snížit, když jsme byli u moci. Domnívám se, že inflace za této labouristické vlády nakonec vzroste.
Jak jsem již řekla, ve Spojeném království balancujeme na hraně recese kvůli vyděračské úrovni zdanění, kterou tato vláda uvaluje na britský lid, na pracovníky, podniky, podnikatele a tvůrce bohatství. A Trump předložil argumenty pro omezení extremismu nulových emisí. A bohužel máme v této labouristické vládě extremistu propagujícího čistou nulu, který je zodpovědný za naši energetickou politiku. Nazývám ho militantním Milibandem, protože je naivní a je dost šílený, pokud jde o prosazování programu nulových emisí a bezuhlíkové politiky.
Je to typ člověka, kterého nezajímají náklady na obnovitelné zdroje energie a přechod na novou energetiku, a tak zavírá naše čerpací stanice, nevydává licence na průzkum ložisek plynu nebo na vrty v našem Severním moři, kde máme bohaté zásoby. Vlastně se nebezpečně přiblížil tomu, že budeme bez energie. Ve Spojeném království téměř zhasla světla, protože neprovádí udržitelnou energetickou politiku. Řídí se idiotskou ideologií. Takže pokud jde o agendu nulových emisí, má Donald Trump se svou mantrou „vrtat, baby, vrtat“ naprostou pravdu.
A nakonec víte, že Donald Trump reprezentuje boj proti DEI (rozmanitosti, rovnosti a inkluzi) a woke nesmyslům. Myslím tím, když ve svém inauguračním projevu mluvil o společnosti založené na zásluhách, díky níž by vládní politika stanovila, že existují pouze dvě pohlaví, mužské a ženské. Víte, to byla hudba pro mé uši a je to něco, co ve Spojeném království zoufale potřebujeme. Máme situaci, kdy v minulosti byli konzervativní poslanci, kteří poklekli (v rámci událostí spojených s hnutím Black Lives Matter, pozn. red.). Ozývají se hlasy, že je třeba odškodnit hříchy britského impéria, což je věta, kterou bych důrazně odmítla.
Máme ministry, kteří v minulosti prohlásili, že trans žena je žena, což odporuje biologii a pravdě. Čeká nás tedy skutečný boj, pokud jde o obnovení spravedlnosti a meritokracie na našich pracovištích a ve veřejných institucích. A myslím si, že to jsou některé z lekcí, které si můžeme vzít jako konzervativci, ale také v širším měřítku jako země, od USA.
Jan Jekielek: Začali jsme mluvit o genderové ideologii. V některých ohledech je Velká Británie napřed, například v zákazu blokátorů puberty.
Suella Bravermanová: Ano. Podařilo se nám zmírnit některé excesy a začít obracet trend. Máte pravdu. A to, myslím, díky britské konzervativní vládě. Takže když jsme byli u moci, zatímco se problém dostal na velmi vážnou úroveň u mladých lidí, dětí podstupujících nevratné operace na změnu pohlaví, zneužívání dětí, jak bych to nazvala já, v mnoha ohledech podporované státem, nebo tam, kde jsme nechali muže účastnit se, či biologické muže účastnit se ženských sportů nebo využívat pouze ženské prostory, jako jsou věznice nebo útulky a všechny tyto věci. Tam, kde jsme se setkali s nějakým takovým problémem, jsme zadali přezkum a nechali jsme situaci posoudit nezávislým lékařským odborníkem, doktorkou Hillary Cassovou. Napsala zásadní zprávu, která dospěla k závěru, že s tímto přístupem jsou problémy. Při léčbě by se mělo postupovat mnohem opatrněji.
Jan Jekielek: A pokud mohu dodat, vedlo to k uzavření hlavní genderové kliniky v zemi.
Suella Bravermanová: Ano, formálně. Kliniku Tavistock, která je zodpovědná za tisíce dětí, které podstoupily tuto škodlivou operaci, nařídili zavřít. A tak dochází ke změně politiky. Zákaz blokátorů puberty zavedla konzervativní vláda. Tato labouristická vláda ten zákaz zachovala, což je dobrá zpráva.
A tak máte pravdu, byla zavedena opatření, která se snaží zvrátit situaci. A myslím, že je to díky politickému odhodlání konzervativců a také díky vysoce postaveným aktivistům. Myslím, že JK Rowlingová měla zásadní význam pro změnu konsensu. A to bylo velmi, velmi účinné.
(…)
Jan Jekielek: Jedna z věcí, o které hodně slyšíme ve Spojených státech, a myslím, že z velké části díky tomu, že se o tu problematiku začal zajímat Elon Musk, je to, čemu se říká skandál groomingových gangů. Vysvětlete prosím, o čem celý tento případ je.
Tyto gangy byly tvořeny převážně muslimskými Pákistánci a zaměřovaly se na bílé dívky, chudé bílé dívky.
Suella Bravermanová: Ano, myslím, že máte pravdu. Je to poprvé, co to explodovalo do povědomí veřejnosti, ačkoli tento problém trvá už více než deset let, což je tragické. A tak problémem groomingových gangů, přesněji řečeno znásilňovacích gangů, jsou muži, kteří se zaměřují na dívky. Tyto gangy byly tvořeny převážně muslimskými Pákistánci a zaměřovaly se na bílé dívky, chudé bílé dívky.
To bylo v těchto městech veřejným tajemstvím. Úřady o tom věděly, učitelé o tom věděli. Někdy dívky samy nahlásily podezřelé, pachatele, na policii. A stalo se to, že úřady přivřely oči. A nepodnikly dostatečné, nebo v některých případech žádné, kroky k zatčení těchto pachatelů nebo k vyšetření trestných činů. Bály se odezvy ze strany vůdců komunity.
Nakonec tito úředníci nechtěli být označeni za rasisty. A měli strach. A došlo k institucionální zbabělosti ze strany policie, sociálních pracovníků, učitelů i volených úředníků, kteří o tom věděli, měli vědět lépe, měli povinnost se o tyto dívky postarat, a neudělali nic.
Tento skandál má tedy dva prvky. Je tu samotné pochybení, které se děje dodnes, a pak selhání úřadů, které nepodnikly žádné kroky, a v průběhu let byly zadány zprávy, které dospěly k závěru, že některé z věcí, které jsem právě uvedla, byly nezávisle ověřeny. Proběhla vyšetřování, byly vyneseny některé rozsudky a byla vydána doporučení, aby se celý systém pokusil reformovat a pokusil se to napravit.
Myslím si, že problém je v tom, že britská společnost je příliš přecitlivělá na to, aby to skutečně řešila. Když jsem byla ministryní vnitra, velmi jsem se snažila tuto problematiku řešit. Byla jsem v Rotherhamu, v Rochdale, setkala jsem se s některými ženami, nyní již ženami, dříve dívkami, které přežily některé z těchto strašlivých případů zneužívání, a ony mi vyprávěly o svých zkušenostech, stejně jako jsem je vyprávěla vám.
Měla jsem problém získat podporu mainstreamových médií a lidí z levice, kteří mě obviňovali z rasismu a z islamofobie.
Byli tam informátoři. Maggie Oliverová je bývalá policistka, která pracovala pro policii ve Velkém Manchesteru, a vlastně o tom napsala knihu s názvem Survivors (Oběti), kde podrobně popisuje, s čím se setkala. A tak jsem založila pracovní skupinu. Vytvořila jsem speciální jednotku, do níž se zapojila Národní agentura pro boj proti trestné činnosti, což je velmi elitní soubor vyšetřovatelů trestných činů ve Spojeném království a v Anglii a Walesu, a policie, aby se urychlilo a zlepšilo vyšetřování trestných činů, aby se tato vyšetřování dostala k soudu a mohla být zajištěna spravedlnost.
V prvním roce svého fungování zajistil více než 550 zatčení a identifikoval 4 000 obětí. Bylo však možné udělat mnohem více. Pokud mám být upřímná, měla jsem problém získat podporu mainstreamových médií a lidí z levice, kteří mě obviňovali z rasismu a obviňovali mě z islamofobie.
Jan Jekielek: Jen několik statistik z Daily Mail. Ve 41 městech je celkem 76 gangů a asi 400 násilníků bylo odsouzeno. Něco kolem 150 bylo propuštěno, říkají potichu. Otázka zní, jak se to může stát, nebo jak to, že se to děje?
Suella Bravermanová: Opět platí, že systém trestního soudnictví zklamal mnoho těchto obětí. Takže máte pravdu, někteří z těchto pachatelů byli usvědčeni a odsouzeni, pak dostali krátké tresty a pak byli poměrně brzy propuštěni. V jiných případech se jednalo o cizince. Nebyli to britští občané. A protože náš imigrační systém a naše hraniční kontrola není dokonalá a ve skutečnosti je do značné míry nefunkční, nebyli jsme schopni je deportovat do Pákistánu. A tito lidé byli propuštěni z vězení a stále jsou ve Spojeném království. Takže skutečně selhává nejen kontrola hranic, ale i náš justiční systém.
Jan Jekielek: Přesto se to stále děje, jak jste řekla.
Suella Bravermanová: Ano, stále se to děje, protože policie se stále institucionálně bojí. A je tu také určitá operativní výzva. Myslím, že se musíme zaměřit na reakci policie. Kolik specializovaných policistů mají příslušné policejní složky přesměrováno na tento druh práce? Tyto případy jsou složité na sestavení, na přípravu k soudnímu řízení.
Potřebujete spoustu důkazů. Někdy je obtížné tyto důkazy sehnat. Takže to může trvat dlouho. Ale pokud použijete více zdrojů, můžete to udělat rychleji. Také se ptám, jak rychle funguje náš systém trestního soudnictví? Někdy to může trvat velmi dlouho, třeba přes rok, někdy dva roky od zatčení k obvinění a pak ještě déle od obvinění k soudu, takže vaše oběť musí vydržet čekat někdy dva nebo tři roky.
To je velmi dlouhá doba na to, aby se člověk pokusil dosáhnout spravedlnosti za něco tak strašného. Řekla bych, že bychom měli přemýšlet o urychlení tohoto justičního systému, aby lidé dostávali obvinění mnohem rychleji a aby se pak mnohem rychleji dostávali k soudu a k soudci a abychom ty lidi mohli začít dostávat do vězení. Takže si myslím, že existují skutečné strukturální problémy, které je třeba řešit, než budeme moci s jistotou říci, že jsme v tomto směru udělali nějaký pokrok.
Jan Jekielek: Zmínila jste, že jste byla obviněna z islamofobie. Jen mě tak napadá, co může vytvořit větší islamofobii než to, že se něco takového dovolí? Co si o tom myslíte?
Suella Bravermanová: To je dobrá poznámka. Tyto zločiny jsou tak zničující. A aby toho nebylo málo, je šokující i to, jak se to kryje. Lidé, kterým by se mělo věřit, lidé, kteří jsou profesionálové, selhali, když jednali z vlastní slabosti a z vlastního rozhodnutí. Je to neomluvitelné.
A tak jsem se pokusila o zviditelnění tohoto problému, protože jsem cítila velký hněv nad tím, co se stalo. Ale prostě vás sestřelí. Řeknou vám, že jste rasista. A víte, je mnoho lidí, kteří se zdráhají tím procesem procházet. Takže, víte, a já s vámi souhlasím, myslím, že to musíme napravit, protože čím déle to bude trvat, tím větší napětí to v našich komunitách vyvolá.
Tento skandál má bohužel rasový prvek. Je to jeden z největších národních skandálů v naší historii.
Jan Jekielek: To, co popisujete, je, že téměř všechny složky společnosti, ať už jsou to média, ať už jsou to orgány činné v trestním řízení, ať už je to právní systém, ať už jsou to politici, všichni se zdají být vlastně rádi, že nemusejí hasit, co je nepálí.
Suella Bravermanová: Je to tak. Ano, protože jsou tak zaujati politickou korektností, signalizováním ctností a politikou identity. Nechtějí se přiblížit nepříjemným pravdám a konfrontovat se se skutečnými problémy, které ničí naši zemi, protože nechtějí, aby bylo vidět, že se zaměřují na určitou etnickou menšinu. Tento skandál má bohužel rasový prvek. Je to jeden z největších národních skandálů v naší historii, protože, víte, pákistánští muži, kteří se podíleli na tomto odporném chování, se zaměřovali na bílé dívky z konkrétního důvodu. Mají zastaralý, nepřijatelný pohled na ženy. Úřady nezakročily, protože se bály obvinění z rasismu. Je velmi obtížné najít v této otázce podporu dokonce i u svých vlastních kolegů.
Jan Jekielek: Vracím se k tomu, co jste předtím řekla o Donaldu Trumpovi, který posunul Overtonovo okno.
Suella Bravermanová: Ano, on Overtonovo okno neposunul, on ho rozbil. Protože se choval tak neomaleně, nebojácně, odhodlaně a odvážně, způsobil, že ostatní velmi dobře pochopili smysl toho, o čem mluví. Díky němu je bezpečné mluvit o některých věcech, které řekl. Nazývá to invazí na jižní hranici. Já tomu říkám invaze na našem jižním pobřeží. Nyní konečně poskytuje ten potřebný posun zpět k zdravému rozumu, opravdu.
Jan Jekielek: Jedním z exekutivních příkazů, ke kterému jsem se i já vyjadřoval, byl příkaz o svobodě projevu. Ve Velké Británii jsou tisíce lidí, kteří jsou ve vězení za to, že na sociálních sítích říkali věci, které byly podle všeho nepřístojné, či nezákonné.
Suella Bravermanová: Ve Spojeném království máme krizi svobody slova. A to slovo používám záměrně. Máme situaci, kdy má policie pravomoc zaznamenávat vaše informace a zaznamenávat vaše údaje, pokud jste řekli něco, co by mohlo být pro někoho urážlivé. Nezáleží na objektivní povaze toho, co jste řekli. Pokud se stane, že někoho někde urazí to, co jste řekli, a týká se to osobní charakteristiky, rasy, pohlaví, náboženství a pohlaví, pak je rozhodnuto. Případ je uzavřen. Budete považováni za viníka toho, čemu říkáme incident z nenávisti, který není trestným činem. A právě o tom vy mluvíte.
Existuje mnoho lidí, kteří přišli o práci, kteří skončili s trestním postihem, protože řekli, že muž nemůže být ženou, nebo velmi hlasitě hájí například Izrael.
Ve Spojeném království nebo v Anglii a Walesu, kde policie tráví nadměrné množství času kontrolou sociálních médií, existují tisíce takových případů. Má to mrazivý účinek na naši svobodu projevu ve Spojeném království. Existuje mnoho lidí, kteří přišli o práci, kteří skončili s trestním postihem, protože řekli, že muž nemůže být ženou, nebo velmi hlasitě hájí například Izrael. Zdá se, že to je další problém, kde policie uplatňuje jakýsi dvojí metr.
Máme případ známé novinářky Allison Pearsonové, oceňované spisovatelky, která po 7. říjnu napsala na sociální sítě. Nejsem si úplně jistá, co napsala, nemohu si vzpomenout na podrobnosti. Ale napsala něco, co bylo velmi proizraelské, a kritizovala propalestinské extremisty. Ve Spojeném království máme problém s nenávistnými pochody, kdy se v našich ulicích může promenádovat extremismus, antisemitismus a islamismus a policie nepodnikne žádné kroky. To způsobilo skutečný nárůst antisemitismu a způsobilo to, že některé části našich ulic a veřejného prostoru se staly pro Židy no-go zónami.
Každopádně to kritizovala a komentovala a na dveře jí zaklepala policie a naznačila, že se mohla dopustit incidentu z nenávisti, který není trestným činem, a to vyvolalo veřejné pobouření. Policie sice kvůli ohlasu veřejnosti couvla, ale podobného zacházení ze strany policie se dostává mnoha tisícům lidí, kteří nemají takový veřejný profil jako oceňovaná novinářka, aby vzbudili ohlas a pobouření.
Myslím, že je neuvěřitelně znepokojující, že se suneme po tomto orwellovském svahu směrem k dystopii.
Se svobodou projevu je skutečný problém. Být Židem na univerzitní půdě je v dnešní době velmi děsivé. Být konzervativcem na univerzitní půdě je v dnešní době velmi obtížné. Je to velmi děsivé. Měli jsme případy, kdy se křesťanští věřící tiše modlili před potratovými klinikami. Nemávali plakátem, nebyli agresivní, nikoho nezastrašovali, ale byli zatčeni a stíháni policií a CPS jen za to, že to udělali. Takže si myslím, že je neuvěřitelně znepokojující, že se suneme po tomto orwellovském svahu směrem k dystopii.
Jan Jekielek: Je z toho nějaké východisko?
Suella Bravermanová: Především by se měly zrušit incidenty z nenávisti, které nejsou trestnými činy (noncrime hate incidents). Jako ministryně vnitra jsem se jich snažila zbavit, ale bohužel jsem neměla politickou podporu, abych zašla tak daleko, jak jsem chtěla. Musela jsem se tedy spokojit s vydáním některých upřesňujících pokynů. Potřebujeme lepší ochranu studentů na univerzitách, pokud jde o svobodu projevu.
Před několika měsíci jsem byla vlastně sama „zrušena“. Byla jsem pozvána, abych promluvila na univerzitě v Cambridge, mé bývalé univerzitě. Akce byla zrušena kvůli davu. Propalestinský dav se zmobilizoval, dal dohromady své aktivisty a řekl: Budeme před touto akcí velmi silně a hlasitě protestovat. To mi nevadilo. Klidně bych na akci šla.
Ale zapojila se policie a nařídila nám, abychom akci zrušili, protože mi nemohla zaručit bezpečnost. Jejich rada zněla, že by se to nemělo konat, na základě pravděpodobně příliš opatrných policejních rad. Ale je velmi těžké nesouhlasit s bezpečnostními agenturami, orgány činnými v trestním řízení. Zrušili nám to a akce se ten konkrétní večer nekonala. Přeložili jsme ji na jiný den a akce se uskutečnila.
Pokud se studenti a akademici cítí umlčováni ze strachu, pak je to pro naši zemi velmi škodlivé.
Ale to je příklad toho, co se děje na univerzitní půdě, že existují extremisté, ať už jsou to eko-extremisté, propalestinští extremisté, převážně levicoví extremisté, kteří jsou militantní tak, že nechtějí připustit nebo přijmout uctivou výzvu nebo jiné lidi, kteří mají jiný názor. Pokud se studenti a akademici cítí umlčováni ze strachu, pak je to pro naši zemi velmi, velmi, velmi škodlivé.
Jan Jekielek: Jste tady ve Spojených státech. Jak jsem pochopil, byla jste pozvána, abyste přijela. Jaké jsou vaše další plány?
Suella Bravermanová: Bylo to skvělé. Jsem nesmírně poctěna a vděčná, že jsem byla pozvána na inauguraci, na včerejší vítězné shromáždění, na Ples svobody. Skvělá atmosféra. Je skvělé být toho všeho součástí. Velmi ráda bych navázala vztahy s lidmi v americké administrativě.
Mám několik kolegů a přátel, kteří budou pracovat pro prezidenta Trumpa a tým viceprezidenta. A myslím, že vztahy mezi Spojeným královstvím a USA mají obrovský potenciál. Myslím, že musíme pracovat na dohodě o volném obchodu mezi oběma zeměmi. Musíme se podívat na to, jakou další bezpečnostní a vojenskou spolupráci lze zajistit. A já budu i nadále vyvěšovat vlajku zdravého konzervatismu.
Velmi věřím ve ctnost vlastenecké většiny, která dodržuje zákony a používá zdravý rozum. Příliš dlouho byli ve Spojeném království zavrhováni a rozmazáváni. Jejich hlasy musí být slyšet. V britském lidu, v srdcích a myslích Britů je mnoho moudrosti. Jen jim musíme trochu více naslouchat, a to budu dělat i nadále.
–ete–
