Spojené státy uvalí 25procentní cla na veškeré zboží jakékoliv země, která kupuje ropu a plyn od Venezuely, oznámil včera podle agentury AP americký prezident Donald Trump. Zdůvodnil to tím, že Caracas je vůči Spojeným státům „velmi nepřátelský“. Zároveň však včera americké ministerstvo financí prodloužilo lhůtu americké ropné společnosti Chevron, po které bude muset ukončit těžbu ropy v této jihoamerické zemi.
Cla by měla vstoupit v platnost 2. dubna, uvedl Trump na své sociální síti Truth Social. Krok zdůvodnil mimo jiné tím, že Venezuela podle něho poslala do Spojených států „desetitisíce“ lidí, včetně „zločinců a násilníků“. Minulý týden Trumpova vláda pohrozila Caracasu dalšími sankcemi, pokud nepřijme víc repatriačních letů s venezuelskými migranty ze Spojených států.
USA nemají s Venezuelou od roku 2019 oficiální diplomatické vztahy a Washington neuznává za legitimního prezidenta Nicoláse Madura, jehož autoritářskou vládu kritizuje za porušování lidských práv a pronásledování opozice.
Na konci února Trump zrušil výjimku pro americkou firmu Chevron k těžbě ropy ve Venezuele, kterou firma měla navzdory americkým sankcím vůči Madurovu režimu. Dostala jí spolu s několika dalšími ropnými společnostmi v roce 2022 od předchozí americké vlády poté, co Caracas slíbil opozici rovné podmínky při volbách. Ale ani loňské volby ve Venezuele nebyly svobodné. včera však americké ministerstvo financí prodloužilo firmě Chevron licenci a ta tak bude moct působit ve Venezuele až do konce 27. května, píší média.
Původní termín, kdy měla licence skončit, byl podle médií stanoven na 3. dubna. Od tohoto data měla firma 30 dní na to, aby ukončila své ropné aktivity v této jihoamerické zemi. Její prodloužení slouží podle analytiků k tomu, aby podnik zajistil platby za dodávky ropy americkým zákazníkům a zároveň tento krok zabrání propadu objemu ropy vyvážené z Venezuely v nadcházejících týdnech, zejména do Spojených států, píše Reuters.
Podle serveru Infobae ve Venezuele kromě Chevronu operují v tomto odvětví z větších zahraničních firem například španělský Repsol či italská společnost ENI, státní firmy čínské a indické a také ruský Gazprom.