Komentář
Evropě teče do bot a naléhavě řeší problém se svojí nedostatečnou obranou. Mnoho zemí, včetně Česka, ji dlouhodobě trestuhodně zanedbávalo. Poslední Trumpovy kroky byly jen dalším ze série budíčků, které nám připomněly, jak důležité je, abychom si s obranou byli schopní poradit sami.
Mluví se proto o naléhavé potřebě urychleného masivního vyzbrojení celé Evropy. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová nedávno představila ambiciózní plán na přezbrojení Evropy s názvem REARM Europe.
Jeho součástí by bylo uvolnění rozpočtových pravidel EU s cílem podpořit investice do obrany. Na posílení evropského obranného průmyslu a obrany jako takové mělo dohromady jít téměř 800 miliard eur. Plán ale narazil, protože ho odmítl podpořit nizozemský parlament.
Rozvoj obranného průmyslu, který je klíčový pro znovuvyzbrojení Evropy, musí navíc stále čelit jedné překážce. Problém představují vnitřní pravidla bank daná jejich politikou ESG. Mají zohledňovat přínosy pro společnost, udržitelnost pro životní prostředí a odpovědné řízení. Nyní však mohou tato ušlechtile vypadající pravidla vážně ohrožovat bezpečnost celé Evropy.
Neschopnost pružně reagovat
Mnohé banky, zjevně zaskočené turbulentním vývojem, dosud nebyly schopné vzít v potaz novou realitu. Dokonce i za současné zhoršené bezpečnostní situace mnohdy otálejí s vyšší podporou zbrojního průmyslu.
Dosud byly zvyklé pohlížet na výrobce zbraní a obecně obranného materiálu s nedůvěrou. Striktním dodržováním dosavadních vnitřních pravidel se zdráhaly poskytovat úvěry odvětvím, která jsou v rozporu s jejich měřítky ESG. Někteří evropští zbrojaři si proto stále stěžují na to, že se nedostanou k penězům.
Priority Evropy se ale v poslední době změnily. Za současných podmínek by měla být za společensky odpovědnou považovaná právě oblast obrany Evropy. Obranný průmysl, zvláště menší společnosti, však kvůli neochotě bank měnit pravidla stále naráží na překážky.
Florian Seibel, spoluzakladatel německé společnosti Quantum Systems vyrábějící sledovací drony, prohlásil, že „mnoho obranných firem má problémy s tak jednoduchými věcmi, jako je získání bankovního účtu“.
Firmy mají stále problémy
Zavedené velké zbrojní společnosti, jako je například Rheinmetall, jejichž bankovní vztahy vznikly předtím, než začala být uplatňovaná pravidla ESG, nemají s přístupem k financování téměř žádné potíže. Jiné je to ale s menšími firmami.
Stále se najdou případy, kdy banky odmítají projekty firem působících v oblasti obranného průmyslu. Zmiňované bývají často opakované stížnosti evropských obranných startupů, které pracují na mnoha různých technologiích např. pro drony či pokročilá sledovací zařízení.
Jejich zkušenosti ukazují, že praktiky bank bohužel nedokážou reagovat na současné potřeby. Vážně je tak ohrožený rozvoj výroby obranného materiálu v Evropě.
Např. společnosti Tytan Technologies, která vyvíjí technologii proti dronům, mělo trvat dokonce „více než 12 měsíců, než si vůbec otevřela bankovní účet“. Podle vyjádření šéfa společnosti Balazse Nagye nakonec uspěla až koncem loňského roku u Deutsche Bank.
Také české firmy stále narážejí podle prezidenta Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiřího Hynka na překážky. Nedávno prohlásil, že „jsou tu stále banky, které rigidně vykládají pravidlo etického kodexu bankovního sektoru, že nemohou přijímat platby za dodávky zbraní ze země, která je ve válečném konfliktu. A firmě, která dodává na Ukrajinu, jedna taková zrušila účet“.
Co udělají banky?
Nyní se především musí dohánět resty z doby působení minulé Evropské komise, která pro zlepšení postavení obranného průmyslu bohužel příliš mnoho neudělala, na což jsem zde upozorňoval už dříve.
Letos na začátku února, ještě před těmi Trumpovými největšími excesy, se na setkání Evropské rady řešilo právě posílení evropské obrany. Konkrétně šlo o rozvolnění politiky Evropské investiční banky.
Lídři zemí EU včetně Česka se shodli na tom, že zatlačí víc na Evropskou investiční banku (EIB), aby začala financovat i výrobu zbraní, což dosud odmítala. Mimochodem, teprve loni v květnu EIB souhlasila s financováním projektů na výrobu materiálu dvojího užití, například obráběcích strojů.
Uvolnění pravidel ze strany EIB by mělo umožnit financování obranného průmyslu a jeho projektů právě malým a středním podnikům. I soukromé banky by tak měly být dostatečně motivované k větším investicím do posílení naší obranyschopnosti.
Shoda většiny evropských představitelů je jednoznačná. Teď jsou na řadě banky, aby změnily svoji dosavadní politiku. Evropa by se měla starat o svoji bezpečnost, ne se stavět do role falešného morálního majáku. Ze současné situace má prospěch jedině Kreml. A uvědomit by si to měly i banky.
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusí nutně odrážet stanoviska Epoch Times.
-ete-
