Spektakulární požár větrné elektrárny u německého města Bremervörde si vyžádal rozsáhlý zásah hasičů a znovu otevřel otázky ohledně bezpečnosti těchto zařízení. Příčinou byl podle všeho technický defekt – zařízení bylo zcela zničeno. Úřady reagovaly novými opatřeními a dočasným zastavením provozu.
Ve čtvrtek večer 15. května došlo v obci Bremervörde-Iselersheim v okrese Rotenburg (Wümme) k mimořádnému zásahu hasičů. Podle zprávy rozhlasové stanice NDR, která citovala mluvčího policie, vypukl požár ve výšce přibližně 65 metrů na větrné elektrárně.
Vzhledem k tomu, že v takové výšce nebylo možné požár přímo hasit, museli hasiči počkat, až začnou části konstrukce samy padat k zemi, aby mohli požár zlikvidovat. Podle listu Kreiszeitung se plameny nejprve musely prokousat jedním z rotorových listů.
V regionu nejde o první podobný incident
Podle zasahujících jednotek nehrozilo žádné bezprostřední nebezpečí pro obyvatele. K hašení však muselo vyjet zhruba 100 hasičů a zásah trval více než pět hodin – strojovna nakonec kompletně vyhořela. Větrná elektrárna byla uvedena do provozu v roce 2003. Policie vychází z předpokladu, že požár způsobil technický defekt. Výši vzniklé škody zatím nelze přesně vyčíslit.
Nejedná se o první událost tohoto druhu v dané oblasti. V uplynulých letech došlo k několika haváriím i ve větrném parku Alfstedt, vzdáleném necelých deset kilometrů, což už tehdy vyvolalo veřejnou debatu o bezpečnosti podobných zařízení. V důsledku toho byly provozní podmínky tohoto parku zpřísněny.
Okresní úřad v první reakci na požár zakázal společnosti EnBW až do odvolání provoz poškozené větrné turbíny v Bremervörde. Provozovateli byly zároveň nařízeny dodatečné bezpečnostní povinnosti s ohledem na veřejné ohrožení.
Nehoda s následky: EnBW musí přijmout opatření
EnBW je povinna ohradit místo nebezpečí v okruhu nejméně 110 metrů – což odpovídá výšce zařízení včetně bezpečnostní zóny. Dále musí provozovatel zabránit vstupu nepovolaných osob na pozemek elektrárny a nejpozději do 23. května předložit plán demontáže a odstranění poškozených částí zařízení.
Podobné incidenty u větrných elektráren nejsou v Německu běžné. Oficiální statistiky sice chybí, ale Německý svaz pro větrnou energii odhaduje, že ročně dojde ke zhruba pěti až deseti požárům z celkového počtu přibližně 30 000 zařízení. Naproti tomu Imperial College v Londýně uvádí až deset požárů měsíčně.
Mezi nejčastější příčiny požárů větrných elektráren patří mimo jiné zásahy bleskem. Přestože jsou zařízení vybavena hromosvody, může úder do rotorového listu nebo gondoly vyvolat požár.
Riziko požáru zvyšuje řada faktorů
Dalšími potenciálními zdroji vznícení jsou technické poruchy, jako jsou zkraty, závady v elektrických systémech či řídicí technice, a také únava materiálu. V případě havárie v Bremervörde se aktuálně předpokládá právě taková příčina.
K požáru však může přispět i přehřátá převodovka nebo jiskření v důsledku opotřebení brzd. V neposlední řadě mohou riziko vzniku požáru zvýšit i chyby při údržbě nebo nepředvídatelné okolnosti během oprav.
Jakmile dojde k požáru větrné elektrárny, téměř vždy to končí její totální destrukcí. Je to dáno tím, že hašení ve výšce desítek metrů je teoreticky možné pouze ze vzduchu, v praxi však jen velmi obtížně proveditelné. Hasiči tak většinou mohou jen zajistit bezpečnostní perimetr a hasit padající části – samotné větrné kolo pak nechávají kontrolovaně dohořet.
Drahé škody a dopad na životní prostředí: Co se stane, když větrná turbína shoří
Při požáru větrné elektrárny téměř vždy dojde k úplné ztrátě zařízení. Investiční náklady na moderní větrné turbíny běžně přesahují milion eur za kus – v případě offshore zařízení jsou výrazně vyšší. Náklady na náhradu nebo opravy jsou proto značné.
V případě havárie hrozí také zátěž pro životní prostředí – například úniky olejů nebo tavení plastových dílů. V lesnatých oblastech navíc existuje riziko vzniku sekundárních požárů kvůli jiskrám a padajícím troskám. Úklid po takovém požáru zahrnuje odstranění spálených komponent a zajištění okolí. Ke zraněním osob však u těchto událostí dochází jen zřídka.
–etg–
