Souvislosti mezi estrogenem a dýcháním si žádají další výzkum, nicméně u žen po menopauze obvykle dochází k poklesu funkce plic.
Toto je čtvrtá část ze série „Jak zvládnout hormonální změny v menopauze“.
Ne každá žena může nebo by měla podstoupit hormonální substituční terapii (HRT) během menopauzy – a ani těm, které ji užívají, se nemusí ulevit od všech příznaků. Tato série se věnuje jednoduchým, neinvazivním strategiím, které mohou tělu pomoci zvládnout hormonální přechod.
Souvislosti mezi estrogenem a dýcháním si žádají další výzkum, nicméně u žen po menopauze obvykle dochází k poklesu funkce plic.
U žen procházejících menopauzou je běžné, že se snadněji zadýchávají nebo u nich začíná spánková apnoe. Důvodem je skutečnost, že během menopauzy tělo omezuje produkci hormonů, jako je estrogen a progesteron, které úzce souvisejí s funkcí plic a dýcháním.
Oba dýchací problémy mohou také zvyšovat úzkost (která může dále narušit hormonální rovnováhu) a zhoršovat nebo způsobovat vazomotorické příznaky, jako jsou bušení srdce a návaly horka. Tyto obtíže však nemusí být nevyhnutelnou součástí menopauzy.
Dýchací cvičení sice zatím nejsou předmětem rozsáhlého výzkumu, ale již bylo prokázáno, že zlepšují spánek, funkci plic, úzkost i vazomotorické příznaky.
Je to téma, které je praktické lékařce Louise Oliverové natolik blízké, že se stala certifikovanou specialistkou na funkční dýchání, aby mohla svým pacientkám lépe pomáhat zvládat menopauzu.
„Poruchy dýchání mohou ženám velmi ztížit každodenní fungování,“ řekla Oliverová pro Epoch Times. „Naučit se lépe dýchat je obzvlášť užitečné při zvládání nepříjemných příznaků spojených s menopauzou – jako náhrada nebo doplněk hormonální substituční terapie (HRT).“
„Jen proto, že dýcháme a že je to většinou automatické, si myslíme, že dýcháme správně – ale v dnešním světě to tak vždycky není,“ uvedla Oliverová. „Když přecházíme z perimenopauzy do menopauzy, prudce narůstají poruchy dýchání ve spánku. A to ovlivňuje všechno ostatní.“
Když plíce selhávají
Dvacetileté sledování 1 438 Evropanek ukázalo, že během menopauzy dochází k rychlejšímu poklesu plicních funkcí, než by odpovídalo běžnému stárnutí. Vědci vyčíslili tento úbytek jako ekvivalent kouření přibližně jedné krabičky cigaret denně po dobu nejméně dvou až deseti let.
„Pokles funkce plic může způsobit dušnost, snížení výkonnosti a únavu,“ uvedl spoluautor studie Kai Triebner z univerzity v norském Bergenu v tiskové zprávě.
Studie, publikovaná v odborném časopise American Journal of Respiratory and Critical Care Medicine, zkoumala schopnost plicního dýchání pomocí spirometrie a porovnávala tyto výsledky s hormonálními testy a dalšími údaji. Pokles plicních funkcí se projevil i u žen, které netrpěly astmatem, neprodělaly chirurgickou menopauzu ani neměly jiná gynekologická onemocnění.
„Hormonální změny spojené s menopauzou, které se pojí se složitými biologickými procesy, mohou přispívat k urychlenému poklesu plicních funkcí během menopauzy,“ uvádí studie.
Zmiňuje také možné příčiny, mimo jiné systémový zánět spojený s nízkou hladinou estrogenu. Estrogen souvisí především s reprodukčním zdravím, ale ovlivňuje většinu tělesných systémů. Většinu estrogenu produkují vaječníky, menší množství pak nadledviny a tukové buňky.
Estradiol, nejdominantnější forma estrogenu v plodném věku, má regulační účinek na zánět. V pokusech na zvířatech se ukázalo, že nízké hladiny estradiolu zánět zhoršují, zatímco vyšší hladiny jej tlumí.
Dalším možným důvodem, proč menopauza zhoršuje funkci plic, jsou změny v hustotě kostní hmoty. „Hypoestrogenismus hraje klíčovou roli při vzniku osteoporózy, která vede ke zmenšení výšky hrudních obratlů. To může mechanicky omezovat roztažení hrudního koše při nádechu a posouvat bránici do méně výhodné polohy,“ uvádí studie.
Přehlížená spánková apnoe
Hormony jako estrogen a progesteron pravděpodobně chrání dýchání, a podle Johns Hopkins Medicine jsou ženy po menopauze dvakrát až třikrát více ohrožené spánkovou apnoe než ženy před menopauzou.
Přesný důvod není známý a tato souvislost může být přeceňovaná. Studie publikovaná v časopise Menopause uvedla, že ačkoliv je menopauza spojena s poruchami dýchání během spánku nezávisle na věku a hmotnosti, neexistují silné důkazy o tom, že by hormonální substituční terapie (HRT) snižovala riziko těchto poruch, což zpochybňuje roli hormonů jako hlavní příčiny.
„Existuje mnoho dalších možných mechanismů, jak může menopauza ovlivňovat poruchy dýchání ve spánku, ale dosud nebyly důkladně prozkoumány,“ uvádí studie. „Některé krátkodobé experimenty na malých vzorcích naznačují, že hladiny pohlavních hormonů mohou ovlivňovat dýchání během spánku.“
Jiná studie, zveřejněná v American Journal of Respiratory and Critical Care Medicine, upozorňuje, že stížnosti menopauzálních žen na poruchy spánku bývají často přehlíženy nebo mylně připisovány návalům horka, úzkosti, nebo jsou zcela opomíjeny a nediagnostikovány.
Podle studie by ženy, které si stěžují na chrápání, neosvěžující spánek nebo ospalost během dne, měly být vyšetřeny – ženy totiž mají vyšší úmrtnost v důsledku poruch dýchání ve spánku než muži.
„Existuje celá řada různých příčin, proč k tomu může docházet. Výzkumu v této oblasti je stále málo,“ říká doktorka Oliverová s tím, že hormony rozhodně nejsou jediným faktorem ovlivňujícím dýchání.
Poruchy dýchání ve spánku mohou vznikat například kvůli ochablým svalům v krku nebo kvůli tomu, že jazyk blokuje dýchací cesty. Příčinou může být také dýchání ústy, přísun příliš malého nebo naopak nadměrného množství kyslíku, nebo příliš rychlé dýchání.
„Každý z těchto faktorů, nebo jejich kombinace, může hrát roli v konkrétním případě,“ uvedla Oliverová.
Změna dýchacích návyků
Dobrou zprávou je, že většinu faktorů, které přispívají k poruchám dýchání, lze podle Oliverové ovlivnit.
„Můžeme během bdělého stavu vědomě změnit způsob, jakým dýcháme, a tím zlepšit naše nevědomé dýchací návyky – ale samozřejmě to chce čas,“ uvedla. „Může trvat i tři měsíce, než se vytvoří svalová paměť a nervová propojení, která pak zajistí automatizaci nového způsobu dýchání.“
Oliverová pracuje s pacienty, kteří chtějí zlepšit své dýchání ještě předtím, než podstoupí spánkovou diagnostiku. Často je to proto, že si přejí zlepšit dýchání nosem, aby mohli používat nosní masku CPAP (přístroj na kontinuální přetlakovou podporu dýchání). Výzkumy ukazují, že nosní maska je pohodlnější a účinnější, ale její používání může být zpočátku obtížné.
Oliverová uvedla, že u mnoha jejích pacientů se díky samotným dýchacím cvičením podařilo spánkovou apnoi zvrátit natolik, že CPAP přístroj vůbec nepotřebovali.
Existují také cvičení, která trénují správné postavení jazyka a posilují svaly v oblasti krku. I jednoduché techniky podle Oliverové vedou k výrazným změnám. Dýchání by mělo být lehké, hluboké a pomalé – tím se zapojuje bránice, hlavní dýchací sval, který je často nedostatečně využívaný.
„Myslím, že nejdůležitější je naučit lidi lépe snášet oxid uhličitý – protože pak dýchají pomaleji, a když dýchají pomaleji, přirozeně zapojují bránici,“ vysvětlila.
Pomalé a jemné dýchání nosem podle ní také posiluje bloudivý nerv (nervus vagus), který řídí parasympatickou relaxační reakci a hraje roli v baroreceptorovém reflexu, jenž udržuje rovnováhu srdečního tepu a krevního tlaku.
Oliverová se domnívá, že právě pomalé a jemné dýchání nosem může pozitivně ovlivnit i návaly horka a noční pocení – tyto příznaky jsou podle lékařských studií spojeny se sníženým tonem bloudivého nervu.
Dýcháním proti návalům horka
Lékařský výzkum dýchacích technik při menopauze se zaměřuje především na tzv. řízené dýchání – pomalé, vědomé dýchání nosem, často s cílem dosáhnout přibližně šesti nádechů za minutu.
Studie publikovaná v časopise Menopause, která hodnotila řízené dýchání jako možnou pomoc proti návalům horka, našla důkazy, že nejúčinnější je praktikovat tuto techniku dvakrát denně – ačkoliv i jednorázové denní cvičení může mít přínos.
Studii dokončilo 68 žen, přičemž téměř 80 procent uvedlo, že cvičení je pro ně snadné, a 65 procent uvedlo, že zvládly techniku praktikovat většinu dní. U žen, které cvičily řízené dýchání dvakrát denně, se výskyt návalů horka snížil o 52 procent. Mírné snížení zaznamenaly i další skupiny – ženy, které dýchaly jen jednou denně, a kontrolní skupina s průměrnou frekvencí dýchání 14 nádechů za minutu.
„Je to něco, co je dostupné pro každého,“ říká Jennifer Harringtonová, naturopatka a zakladatelka kliniky Menopause Natural Solutions. „Je to zdarma. Můžou to dělat doma. Každá žena by to měla alespoň zkusit.“ Dodává, že u některých žen viděla dechová cvičení přinést mimořádné výsledky.
Kromě pravidelného tréninku řízeného dýchání po dobu 15 minut jednou až dvakrát denně je však potřeba, aby ženy během samotného návalu přerušily činnost a dýchací techniku vědomě aplikovaly.
Harringtonová sama každý den praktikuje řízené dýchání – používá časovač, aby si nastavila rytmus šesti nádechů za minutu během prvních několika dechů, zapne si budík na 15 minut a poté zavře oči a během zbývající části sezení se soustředí na uvolnění.
„Schopnost se dlouze, pomalu a zhluboka nadechnout je zásadní pro zdraví,“ říká a dodává, že tato technika je obzvlášť užitečná pro obnovu energie. „Myslím, že si lidé neuvědomují, jak důležitá je funkce plic.“
Autoři článku zveřejněného v rámci North American Menopause Society upozornili, že ačkoli je řízené dýchání považováno za „první volbu léčby návalů horka“, jen málokdy se tento přístup skutečně hodnotí nebo systematicky zkoumá.
Zvažte změnu životního stylu
Nedávná studie porovnávající řízené dýchání s hudební terapií zjistila, že oba přístupy jsou účinné. Použitá hudba byla tvořena tóny synchronizovanými s dechem účastníků.
Každému ze 123 účastníků byl náhodně přidělen stejný přenosný přístroj, který buď naváděl na řízené dýchání s frekvencí nižší než 10 nádechů za minutu po dobu 15 minut denně, nebo přehrával relaxační tóny. Výsledky byly zveřejněny v časopise Obstetrics and Gynecology.
Hudba v boji proti návalům horka mírně předčila samotné dýchání, ale jak studie upozorňuje: „Hudební intervence v této studii zahrnovala specifickou sérii tónových, nerytmických melodií, a výsledky tedy nemusí být přenositelné na jiné typy běžně dostupné hudby.“
Odborníci na dýchání zdůrazňují, že většina lidí by měla z lepšího dýchání nespočet přínosů.
Harringtonová uvedla, že není pochyb o tom, že technika zlepšuje reakci na stres i kvalitu spánku.
„Opravdu věřím, že zásahy do životního stylu by měly být jedním z prvních kroků,“ řekla. „Neexistuje žádná univerzální strategie. Jsme všichni lidé – ale každý z nás je jiný.“
–ete–
