„Sledují člověka celé měsíce, zjistí jeho slabiny a pak ho získají za peníze, sex nebo vydírání,“ říká Cheng Kaili.
Před dvaceti lety, když Cheng Kaili podnikal v Pekingu, zjistil něco, co ho šokovalo: obchodní kontakt, s nímž se měsíce přátelil, byl ve skutečnosti důstojníkem čínského ministerstva státní bezpečnosti.
Cheng, nyní generální tajemník strany Revive-ROC Freedom Party na Tchaj-wanu, řekl čínské redakci deníku Epoch Times, že jeho zkušenost ukazuje systematický přístup Komunistické strany Číny (KS Číny) k získávání tchajwanských občanů pro svou strategii „sjednocené fronty“.
Tato síť vlivu využívá kombinaci pobídek, sledování a infiltrace do různých oblastí společnosti, včetně podnikání, politiky, náboženských skupin, veteránských organizací a škol.
Strana Revive-ROC Freedom Party vystupuje proti komunismu a usiluje o svržení vládnoucí KS Číny s cílem obnovit někdejší vládu Čínské republiky (ROC), která se po převzetí moci komunisty v roce 1949 stáhla na Tchaj-wan. Strana momentálně nemá zastoupení v tchajwanském parlamentu ani v místních zastupitelstvech.
Kontakt s čínskou státní bezpečností
Na počátku 21. století provozoval Cheng v Pekingu firmu na zdravotnické potřeby. Zmiňuje, že jednoho sobotního odpoledne ho navštívil známý z tianjinské kanceláře zahraničního obchodu. Bez zbytečných formalit vytáhl druhou vizitku a odhalil svou skutečnou identitu – byl agentem čínské státní bezpečnosti.
„Řekl mi, že mě šest měsíců sledoval a usoudil, že jsem dostatečně spolehlivý, abych mohl pomoci,“ vzpomíná Cheng.
Agent ho požádal, zda by mohl odvézt několik novin a časopisů zpět na Tchaj-wan. Cheng ale odmítl – tušil, že jde jen o první krok ke špionáži.
Vybavuje si také dřívější událost na Tchaj-wanu, kdy ho jeden vlivný propekingský politik požádal, aby s ním odjel na odlehlé pobřeží. Politik tam tajně pořídil fotografie pobřeží. Až po letech si Cheng uvědomil, že šlo o možné místo vylodění v případě invaze čínského režimu.
Podle Chenga tyto zkušenosti ukazují, že KS Číny již dlouho připravuje tchajwanské politické postavy k využití pro zpravodajské účely.
Temná stránka čínského zdravotnictví
Roky strávené v Pekingu mu umožnily nahlédnout do „temné stránky“ systému čínské komunistické strany – zejména do zdravotnictví.
Ve své firmě podporoval tchajwanskou čajovou kulturu, aby povzbudil otevřenou diskusi mezi zaměstnanci. Zjistil, že čínští lékaři a správci režim soukromě kritizují, ale bojí se mluvit veřejně.
„První den jsem zaměstnancům sdělil, že se ztotožňuji s kulturní Čínou, ne s komunistickou,“ uvádí.
Cheng také viděl rozsáhlou korupci při zadávání nemocničních zakázek. K získání kontraktu bylo podle něj nutné uplácet celý řetězec rozhodujících osob – od vedoucích oddělení až po ředitele nemocnic. V jednom případě uvedl, že zakázku získal teprve poté, co koupil luxusní auto pro ředitele nemocnice.
Ještě znepokojivější podle Chenga bylo nesprávné využívání moderních lékařských technologií. Konstatuje, že nemocnice zneužívaly přístroje pro mimotělní okysličování krve (ECMO), aby manipulovaly se statistikami úmrtí. V hornických oblastech mu jeden ředitel nemocnice řekl, že úřední kvóty stanovují maximální počet úmrtí za rok. Smrtelně zranění horníci byli podle Chenga napojováni na přístroj ECMO, aby byli vedeni jako „stále naživu“, což nemocnicím umožňovalo vykazovat méně úmrtí, než ve skutečnosti nastalo.
Podotýká, že podle vyjádření jednoho kardiologa lékaři také používali přístroje ECMO ke zpoždění oficiálního prohlášení smrti během operací. Tím se zmírňovalo napětí s rodinami pacientů a nemocnice se chránily před soudními spory kvůli možnému pochybení.
Později Cheng navštívil nemocniční oddělení v Pekingu určené pro korejské klienty, které otevřeně inzerovalo transplantace orgánů dostupné do jednoho týdne. Takto krátká čekací doba v něm však vyvolala obavy ohledně původu orgánů. Když odmítl nabídku stát se zprostředkovatelem na Tchaj-wanu, nemocnice mu sdělila, že orgány pocházejí z popravených vězňů.
„Na Tchaj-wanu se čeká tři až pět let – jak to mohli zvládnout za pouhý týden?“ ptá se Cheng.
Z dnešního pohledu se Cheng domnívá, že nemocnice mohla být zapojena do systému násilného odebírání orgánů, který je připisován čínskému režimu. Deníku Epoch Times se tuto informaci nepodařilo nezávisle ověřit.

V roce 2019 dospěl nezávislý tribunál v Londýně k závěru, že v Číně dochází k násilnému odebírání orgánů „ve značném rozsahu“, přičemž hlavními oběťmi jsou praktikující duchovní disciplíny Falun Gong.
Falun Gong, známý také jako Falun Dafa, je duchovní praxe založená na principech pravdivosti, soucitu a snášenlivosti. Poprvé byla veřejnosti představena v Číně v roce 1992 a rychle se rozšířila ústním podáním až na 70 až 100 milionů praktikujících do roku 1999.
V červenci 1999 zahájilo vedení KS Číny brutální kampaň s cílem tuto praxi vymýtit. Od té doby byly miliony lidí uvězněny v pracovních táborech, věznicích a dalších zařízeních, stovky tisíc byly ve vězení mučeny a nespočet osob zemřel v důsledku pronásledování – někteří podle zpráv Informačního centra Falun Dafa i v souvislosti s odebíráním orgánů.
Verbování „vlivových agentů“
Chengovy zkušenosti s korupcí ve zdravotnictví byly podle něj jen částí širšího problému. Uvádí, že čínský komunistický režim se snaží ovlivnit tchajwanskou společnost i mimo obchodní oblast.
Podle Chenga čínský režim ovlivňuje tchajwanské elity prostřednictvím luxusní pohostinnosti. Ve vilách u Pekingu byly pořádány velkolepé hostiny a zábavní programy s účastí celebrit, na které byli zváni tchajwanští politici. Někteří hosté byli podle něj tajně nahráváni v kompromitujících situacích, což Pekingu poskytlo možnost je později vydírat.
Na nižší úrovni byli podle Chenga náboženští vůdci ve středním Tchaj-wanu finančně podporováni propekingskými organizacemi – dostávali každoroční hotovostní platby výměnou za formální spolupráci. Také veteránské spolky byly cílem náboru prostřednictvím dotovaných zájezdů do Číny, které doprovázely slavnostní hostiny a snahy získat účastníky jako „vlivové agenty“.
Ti, kdo čínské nabídky odmítli, podle Chenga riskovali společenskou izolaci. Vzpomíná na tchajwanského plukovníka, který kvůli svému antikomunistickému postoji ztratil podporu kolegů, zatímco ostatní zjistili, že spolupráce s Pekingem je výhodnější.
Měnící se postoje na Tchaj-wanu
Cheng se obává, že vliv KS Číny pronikl do kulturního i politického prostředí Tchaj-wanu. Podle něj mladší generace, ovlivněná čínskými seriály a platformou TikTok, často vnímají pouze moderní architekturu a rychlovlaky, ale nevidí cenzuru ani porušování lidských práv.
Tento posun Cheng spojuje s neúspěchem nedávných odvolávacích kampaní, po nichž si všiml, že někteří jeho známí začali otevřeně tvrdit, že „čínská vláda by nebyla o moc horší než současný stav“.
Odvolávací volby, které se konaly v červenci a srpnu, se týkaly 31 poslanců strany Kuomintang, které občanské skupiny a příznivci vládní Demokratické pokrokové strany obviňovali z podpory Pekingu a sbližování s Komunistickou stranou Číny. Ta opakovaně prohlašuje, že chce „znovu sjednotit“ Tchaj-wan – a v případě potřeby i silou. Samotné kampaně však nakonec neuspěly a dotčení poslanci zůstali ve funkcích.

„KS Číny vám ukáže jen to, co chce,“ varuje Cheng a zdůrazňuje, že režim využívá zábavní průmysl, média a obchod k tomu, aby svou přítomnost na Tchaj-wanu prezentoval jako běžnou a neškodnou.
Klíčem je jednota
Pro Chenga je osobní zkušenost s čínskou státní bezpečností důkazem, že infiltrace KS Číny není abstraktní, ale cílená a systematická.
„Sledují člověka celé měsíce, zjistí jeho slabiny a pak ho získají za peníze, sex nebo vydírání,“ poznamenává.
Upozorňuje, že vliv čínského režimu se neomezuje pouze na otevřeně propekingské politické kruhy na Tchaj-wanu. Někteří kompromitovaní jedinci podle něj Čínu veřejně chválí, zatímco jiní zůstávají roky potichu – až do chvíle, kdy jsou povoláni, aby jednali v zájmu KS Číny.
„Tchaj-wan si nemůže dovolit rozdělení; jeho síla spočívá v jednotě,“ zdůrazňuje Cheng.
„Pokud se rozkol ohledně národní identity bude dál prohlubovat, KS Číny z toho bude těžit – a den, kdy si nás podmaní bez boje, může přijít dřív než vojenská invaze.“
Na reportáži se podílel Dai Deman.
–ete–
