Peking znovu zneužívá Radu OSN pro lidská práva.
Komentář
Komunistická Čína po léta využívá přidružené organizace OSN – jako Radu OSN pro lidská práva a Organizaci OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) – k prosazování svých strategických cílů a zájmů prostřednictvím neúnavné informační a vlivové války.
Tyto snahy mají chránit Peking a jeho spojence před zkoumáním jejich porušování lidských práv tím, že odvádějí pozornost od jejich přečinů, oslabují mezinárodní standardy lidských práv, podle nichž jsou státy posuzovány, a prosazují státem řízený model správy věcí veřejných, který má „zaručit“ lidská práva po celém světě.
Úřady Komunistické strany Číny (KS Číny) běžně využívají finanční pobídky, jako jsou projekty v rámci iniciativy Pás a stezka, diplomatický nátlak a dezinformační kampaně, aby přiměly ostatní státy sladit své postoje s čínskými zájmy v OSN.
Podívejme se na jejich nejnovější tah v Radě OSN pro lidská práva.
Rada OSN pro lidská práva
Účelem Rady OSN pro lidská práva je podporovat a chránit lidská práva na celém světě, vyšetřovat a zveřejňovat zprávy o jejich porušování, podporovat dodržování mezinárodního práva v oblasti lidských práv a pravidelně provádět vzájemné přezkumy lidskoprávních záznamů členských států OSN. Byla založena v roce 2006 jako náhrada za Komisi OSN pro lidská práva, která existovala od roku 1946. Nově vytvořený orgán měl napravit politizaci svého předchůdce, jehož členy i vedení tvořili někteří z nejhorších porušovatelů lidských práv na světě.
Rada má 47 členů, které volí Valné shromáždění OSN na tříleté období. Čína je jejím členem od roku 2006 a byla znovu zvolena několikrát navzdory dlouhodobým obviněním nezávislých organizací Amnesty International, Human Rights Watch, Freedom House a dalších z kulturní genocidy vůči Tibeťanům, Ujgurům, stoupencům Falun Gongu a dalším etnickým a náboženským menšinám v Číně. Samotný fakt, že byla Čína do Rady vůbec zvolena, jasně ukazuje účinnost vlivové kampaně KS Číny mezi členskými státy OSN.
Využívání Rady OSN pro lidská práva čínským režimem
Jak uvádí akademická studie, cíle KS Číny v OSN obecně spočívají „v prosazování vize, podle níž je Čína imunní vůči kritice, ochrana individuálních práv nepřevyšuje státní suverenitu, mezinárodní řád omezuje roli liberálních demokracií a kontrolu dodržování lidských práv a čínská politika je vnímána jako slučitelná s právem v oblasti lidských práv“.
Peking využívá Radu pro propagaci svého státem řízeného modelu lidských práv, který upřednostňuje „rozvoj“ a „nezasahování“ před individuálními občanskými a politickými právy – zkrátka klasické marxistické povýšení státu („obecného dobra“) nad práva jednotlivce. Cílem KS Číny je v průběhu času přesvědčit většinu ostatních států, aby přijaly pekingskou pokřivenou definici státem řízených lidských práv namísto tradičních mezinárodních norem.
Dobrým příkladem čínského upřednostňování rozvoje a nezasahování před individuálními právy bylo její předložení a prosazení rezoluce Rady OSN pro lidská práva č. 41/19 s názvem „Přínos rozvoje k naplňování všech lidských práv“ v červenci 2019. Rezoluce pojednává o hospodářském růstu a státem řízených iniciativách jako o ústředních prvcích naplňování lidských práv a prosazuje slogany KS Číny o „vzájemně prospěšné spolupráci“ a „dialogu“ mezi státy místo konkrétních mechanismů odpovědnosti, jako jsou vyšetřování či sankce za porušování práv.
Vše se tedy točí kolem kolektivních cílů, nikoli kolem svobod a práv jednotlivce, které tvoří jádro západního pojetí lidských práv. Je třeba připomenout, že západní koncept klade důraz na osobní autonomii, svobodu a ochranu před zásahy státu – tedy přesný opak toho, jak se čínský režim snaží pojem „lidská práva“ redefinovat tak, aby zůstala zcela pod kontrolou čínské komunistické strany.
Čína běžně využívá svůj vliv ve skupině stejně smýšlejících rozvojových zemí k blokování nebo oslabování návrhů rezolucí Rady OSN pro lidská práva, které se zaměřují na její vlastní záznam v oblasti lidských práv. Hlavním cílem je zmařit jakékoli snahy Rady vyšetřovat otázky občanských práv Ujgurů ve Východním Turkestánu, známém také jako Xinjiang.
V říjnu 2022 Amnesty International uvedla, že návrh rezoluce, která by vyšetřovala zneužívání KS Číny v Xinjiangu, neprošel, a poukázala na „politické a ekonomické zájmy“ členských států. Zdá se, že Peking přesvědčoval africké a asijské země a nabízel jim ekonomické pobídky v rámci iniciativy Pás a stezka, aby si zajistil potřebné hlasy. Například Eritrea a Čína potvrdily své strategické partnerství v rámci Pásu a stezky během návštěvy čínského ministra zahraničí v lednu 2022.
Při věrohodných zprávách lidskoprávních organizací a dalších zdrojů, že Čína zadržela více než milion Ujgurů a dalších osob, bylo zamítnutí této rezoluce výsměchem spravedlnosti a ukázkou toho, jak bezzubou se Rada OSN pro lidská práva vlivem čínského režimu stala.
Nejnovější urážka
Ve snaze prosadit na mezinárodní scéně přijetí svého státem řízeného modelu lidských práv Peking 6. října předložil návrh rezoluce na 60. zasedání Rady OSN pro lidská práva, který byl přijat bez hlasování. Podle čínského státního deníku Global Times se rezoluce zaměřila „na podporu a ochranu hospodářských, sociálních a kulturních práv v kontextu řešení nerovností“.
V článku Global Times čínský velvyslanec Chen Xu, stálý představitel Číny při Úřadu OSN v Ženevě, hovořil o této rezoluci a vyzval k „posilování multilateralismu a mezinárodní spolupráce“ a k „zvyšování investic do hospodářských, sociálních a kulturních práv“ – tedy k obvyklým prázdným komunistickým frázím bez sebemenší zmínky o tradičních individuálních lidských právech, jako je svoboda slova, náboženství či shromažďování, která jsou pro KS Číny nepřijatelná.
Závěrečné poznámky
Čínský režim nadále podkopává a blokuje schopnost Rady OSN pro lidská práva plnit její základní poslání – podporovat a chránit lidská práva na celém světě. KS Číny využívá přesvědčování, uplácení a nátlak, aby zabránila vyšetřování porušování práv vlastním režimem, zatímco na světové scéně propaguje státem řízený model, který podřizuje individuální lidská práva zájmům státu (a institucionálně umožňuje pronásledování občanů podle libovůle režimu).
Není tedy divu, že americký prezident Donald Trump podepsal výkonné nařízení č. 14199 s názvem „Odstoupení Spojených států a ukončení financování určitých organizací OSN a přezkoumání podpory všech mezinárodních organizací“, kterým v únoru letošního roku formálně ukončil účast USA v Radě OSN pro lidská práva. Odůvodnění uvedené v oddíle 1 zní: „Rada OSN pro lidská práva chránila porušovatele lidských práv tím, že jim umožnila využívat organizaci k ukrývání jejich činů před kontrolou.“ To přesně vystihuje, co čínský režim dlouhodobě dělá.
Toto včasné nařízení bylo jasně zaměřeno na chronického porušovatele lidských práv – komunistickou Čínu.
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusejí odrážet stanoviska Epoch Times.
–ete–
