Světové ekonomické fórum (WEF) po řadu let podporovalo debaty o globální hospodářské koordinaci a správě. Jde o přístup často spojovaný s iniciativami, jako je „Velký reset“, což je koncept představený zakladatelem WEF Klausem Schwabem.
Na letošním setkání ve švýcarském Davosu se však tón fóra jevil opatrnější, s větším důrazem na debatu a prověřování dosavadních předpokladů než na prezentaci jednotné vize.
Fórum, které tradičně sloužilo jako platforma pro politické a byznysové lídry k diskusím o konceptech, jako je „kapitalismus zainteresovaných stran“ (angl. stakeholder capitalism) a pojetí firemní odpovědnosti, letos nabídlo také více oponentních názorů vůči těmto myšlenkám.
Kritici tohoto modelu tvrdí, že klade zvýšený důraz na environmentální, sociální a správní priority, včetně cílů v oblasti diverzity, rovnosti a inkluze, zatímco jeho zastánci namítají, že tyto přístupy odrážejí proměňující se očekávání ohledně společenské odpovědnosti firem.
Zde je šest hlavních poznatků ze setkání v Davosu v roce 2026.
1. Nulové emise naráží na průmyslovou realitu
Navzdory tomu, že se řada panelů nadále držela dlouhodobého důrazu fóra na takzvaná rizika změny klimatu a varování před ekologickou katastrofou, některé diskuse byly formovány obavami o suverenitu a strategickou závislost, včetně energetické bezpečnosti a dodavatelských řetězců.
Tento posun byl patrný i v oficiálním programu fóra: zatímco v roce 2022 obsahoval 16 panelů se zmínkou o „změně klimatu“, letos šlo pouze o čtyři.
Americký ministr obchodu Howard Lutnick na pódiu WEF uvedl, že evropské cíle dekarbonizace riskují zvýšení závislosti na nepřátelsky naladěných zemích, jako je Čína, pokud jde o klíčové komponenty energetické transformace.
„Neměli byste být závislí na jiné zemi v tom, co je zásadní pro vaši suverenitu,“ sdělil Lutnick. „A pokud už na někom závislí budete, pak by to měli být vaši nejbližší spojenci.“
Evropa zavedla jedny z nejpřísnějších klimatických regulací na světě, zatímco velkou část průmyslové základny potřebné pro energetickou transformaci přesunula do zahraničí. Blok je silně závislý na Číně, pokud jde o baterie, vzácné zeminy a kritické nerosty.
Lutnick kritizoval evropský cíl nulových emisí (tzv. net zero), tedy dosažení klimatické neutrality, a ptal se: „Proč by Evropa souhlasila s cílem net zero do roku 2030, když nevyrábí baterie?“
„Pokud si zvolí rok 2030, rozhoduje se být podřízená Číně, která baterie vyrábí. Proč by to někdo dělal?“ dodal.
Vimal Kapur, generální ředitel společnosti Honeywell, velkého amerického průmyslového a technologického konglomerátu dodávajícího klíčové systémy pro letectví, energetiku, výrobu a těžký průmysl po celém světě, uvedl, že samotné obnovitelné zdroje energie v současnosti nedokážou pokrýt vysoké energetické nároky potřebné k výrobě cementu nebo oceli.
„Jsou extrémně energeticky náročné… To je fyzika,“ řekl Kapur.
„Obnovitelné zdroje zůstávají součástí mixu, ale nemohou dodat množství joulů, které potřebujeme k vybudování infrastruktury, již svět vyžaduje.“
2. Řád založený na pravidlech prohlášen za „ukončený“
Kanadský premiér Mark Carney využil svého projevu v Davosu k prohlášení, že „mezinárodní řád založený na pravidlech“ skončil.
„Starý řád se nevrátí. Neměli bychom ho oplakávat. Nostalgie není strategie. Z trhlin však můžeme vybudovat něco lepšího, silnějšího a spravedlivějšího,“ konstatoval.
„Střední mocnosti musí jednat společně, protože pokud nejsme u stolu, jsme na jídelním lístku.“
Carney minulý týden navštívil Čínu a vyzdvihl vedení režimu v době, kdy se jeho vláda snaží prohloubit spolupráci s Pekingem.
Francouzský prezident Emmanuel Macron rovněž hovořil o obchodním napětí se Spojenými státy.
Uvedl, že konkurence ze strany Spojených států prostřednictvím obchodních dohod „podkopává naše exportní zájmy, vyžaduje maximální ústupky a otevřeně usiluje o oslabení a podřízení Evropy, což je doprovázeno nekonečným hromaděním nových cel, která jsou v zásadě nepřijatelná, tím spíše, když jsou používána jako nástroj nátlaku proti územní suverenitě“.
3. Ticho kolem „Velkého resetu“
Některé z nejvýraznějších signálů letos nevzešly z projevů, ale z absencí.
Letošního Davosu se nezúčastnil Klaus Schwab, což je poprvé za 55 let existence akce, kdy zakladatel WEF na fóru chyběl. Ze své vedoucí role odstoupil už loni.
Symbolický byl i další posun v obsazení fóra. Švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová, dříve jedna z nejviditelnějších tváří Davosu, se letošního ročníku také nezúčastnila. Oproti tomu poprvé dorazil podnikatel Elon Musk, dlouhodobý kritik WEF, který hovořil spíše o technologickém pokroku a budoucí hojnosti zboží a služeb než o limitech růstu.
Schwab je autorem knihy COVID-19: The Great Reset (Covid-19: Velký reset), která kontroverzně vyzývala elity, aby „stiskly resetovací tlačítko kapitalismu“.
Pojem Velký reset se během pandemických lockdownů stal zkratkou pro výzvy využít krizi k přetvoření ekonomik a společenských systémů pod hesly typu „build back better“, obnovy po krizi.
Jeho zastánci jej vnímali jako pozitivní reformu a vítaný posun směrem k „sociální spravedlnosti“, zatímco kritici ho považovali za elitářské sociální inženýrství a přehnaný zásah státu.
„Kapitalismus zainteresovaných stran“, termín zavedený Schwabem v roce 1971, je pojetí kapitalismu, v němž se firmy „nesnaží optimalizovat pouze krátkodobý zisk pro akcionáře, ale usilují o dlouhodobou tvorbu hodnoty s ohledem na potřeby všech zainteresovaných osob (angl. stakeholders) a společnosti jako celku“.
„Stakeholdeři“ podle WEF zahrnují „každého, kdo má ‚podíl‘ na úspěchu firmy“, čímž se výrazně rozšiřuje okruh aktérů, kteří mohou ovlivňovat rozhodování společnosti.
To vedlo k tomu, že korporace začaly upřednostňovat cíle v oblasti „environmentálních, sociálních a správních“ kritérií vedle zisku pro akcionáře.
Kritici tento přístup označují za formu „katastrofického korporativismu“ a tvrdí, že stírá hranici mezi byznysem a státem.
4. Protiglobalistická výzva
Davos hostil kritiky i v minulosti, letos však šlo o výraznější moment.
Loni během zvláštního projevu na WEF argentinský prezident Javier Milei, který se sám označuje za anarchokapitalistu, řekl publiku: „Nenechte se zastrašit politickou kastou ani parazity, kteří žijí ze státu.“
Letos zašel ještě dál, když v emotivním projevu ostře kritizoval socialismus a to, co označil za opuštění svobody na Západě. Rok 2026 vykreslil jako rok globálního „probuzení“ směrem k principům volného trhu.
„Svět se začal probouzet,“ uvedl Milei a dodal, že „nás čeká lepší budoucnost, ale ta může existovat jen tehdy, pokud se vrátíme ke kořenům Západu, což znamená návrat k myšlenkám svobody“.
5. Svět „není útulné místo“
Davos, dlouhodobě známý přátelskou atmosférou u krbu, alpskou scenérií a rozjímavými debatami o globální spolupráci, udržitelnosti a hospodářských reformách, letos vystřídala střízlivější nálada, když průběh jednání ovládlo geopolitické napětí.
„Tento nový svět velmocí se buduje na moci, na síle a v konečném důsledku na použití síly,“ sdělil německý kancléř Friedrich Merz. „Není to útulné místo.“
Zároveň poukázal na dlouhodobé strukturální slabiny hospodářství své země i Evropské unie.
„Německo i Evropa v posledních letech promarnily obrovský růstový potenciál tím, že otálely s reformami a zbytečně a nadměrně omezovaly podnikatelské svobody a osobní odpovědnost,“ podotkl.
„Jednotný trh byl kdysi vytvořen s cílem vybudovat nejkonkurenceschopnější hospodářský prostor na světě, místo toho jsme se však stali světovým šampionem v přeregulovanosti,“ dodal Merz. „To musí skončit.“
6. Trump dominuje
Trump se letošního Davosu zúčastnil s početnou delegací a jeho vystoupení i agenda fakticky určovaly tón celého týdne. Zájem o jeho projev byl natolik silný, že účastníci se do sálu začali řadit více než hodinu a půl předem a mnozí posluchači museli stát v uličkách.
Přítomnost a agenda amerického prezidenta Donalda Trumpa zastínily řadu tradičních ekonomických debat fóra. Členové jeho kabinetu mezitím využívali fórum k aktivní propagaci politiky America First (Amerika na prvním místě), zejména v oblasti energetiky, deregulace a průmyslové výroby.
Patřil sem jak Trumpův projev, tak jeho výrazné zásahy – od požadavku na „okamžitá jednání“ ohledně amerického zájmu o Grónsko až po jmenování členů nové Rady míru (Board of Peace) pro Gazu.
„USA jsou ekonomickým motorem planety. A když Amerika prosperuje, prosperuje celý svět,“ prohlásil Trump.
Dodal, že chce, aby evropská civilizace „byla znovu skvělá“.
„Proto musí být otázky jako energie, obchod, migrace a hospodářský růst ústředním tématem pro každého, kdo chce vidět silný a jednotný Západ. Evropa a tyto země musí začít jednat. Musí se vymanit z kultury, kterou si za posledních deset let vytvořily. To, co si dělají samy, je hrozné. Ničí se,“ poznamenal.
„Chceme silné spojence, ne vážně oslabené,“ dodal. „Chceme, aby Evropa byla silná.“
–ete–
K článku přispěla Emel Akan.
